Datum 24. února 2022 se možná do historie zapíše jako začátek války v Evropě. Ruská vojska vtrhla na Ukrajinu, bombardují Luhansk, Donetsk, Lvov, Kyjev a zabíjí nevinné civilisty. Nikdo nemůže s klidem říci, kam až je Putinova expanze plánována. Všichni světoví lídři demokratických států tento útok odsoudili. Kromě militaristických operací však musí přikročit také k ekonomických sankcím, které dostanou ruskou ekonomiku na kolena. Vyvstává však otázka: Můžeme si tyto sankce dovolit? Rusko nás totiž zásobuje energetickými komoditami a jejich další zdražení by mělo nežádoucí dopad na evropské obyvatele.
Státy EU se již dohodly na uvalení sankcí proti všem ruským poslancům, kteří hlasovali pro uznání separatistických regionů, ruským bankám a asi dvacítce nespecifikovaných osob a subjektů. Německo přerušilo schvalovací proces pro nový plynovod Nord Stream 2. Británie zmrazila aktiva a zakázala vstup do země těmto třem osobám: Gennadij Timčenko, Boris Rotenberg, Igor Rotenberg. Jedná se o podnikatele, které Británie dlouhodobě označuje za příznivce putinovského režimu. Londýn také zmrazil aktiva několika ruským bankám (Bank Rossiya, Jenn Bank, General Bank, Promsvyazbank a Black Sea Bank), které jsou podle nich zapojeny do financování ruské okupace Ukrajiny. Joe Biden též uvalil sankce na tzv. vojenské banky – Promsvyazbank a Vněšekonombank. Moskva už podle Bidena nebude moci obchodovat se svými dluhy na západních trzích.
Další trumfy?
Odstřižení Ruska od SWIFT by znamenalo jeho oddělení od mezinárodního finančního světa. Do tohoto bankovního systému je zapojeno zhruba 11 tisíc finančních institucí. Rusko by tedy nebylo schopno provádět a přijímat platby od finančních institucí ve světě (například za dodávky komodit). Existují samozřejmě alternativy ke SWIFTu jako ruský SPFS nebo čínský CIPS. Obě však mají kapacitní omezení. Jen riziko odstřižení Ruska od výše zmíněného platebního systému by vedlo k masivnímu odlivu kapitálu z této země.
Bloomberg odhaduje dopady pro ruskou ekonomiku na úrovni 5 % tamního HDP. Avšak hrála by se zde hra s velmi nejistým výsledkem, jelikož nikdo tak velkou zemi od mezinárodního platebního systému nikdy neodstřihl. Stalo se to sice v případě Íránu, ale zde se jedná o zemi úplně jiné rozlohy. Spousta podnikatelů s Ruskem obchoduje, takže bychom teoreticky mohli očekávat, že budou hledat jiné cesty (například přes CIPS). Jako více zničující sankce se však jeví odstřihnutí ruských bank od světového finančního systému. V momentě, kdy bude Západ neochotný spolupracovat s ruskými bankami, budou škody pro Rusko ještě větší. Nyní však není jasné, jaký postup se zvolí, jelikož lídři Německa, Itálie, Kypru a Maďarska se postavili proti zablokování SWIFTu.
Rusko je extrémně závislé na dodávkách hi-tech technologií a farmaceutických výrobků z EU, takže embarga uvalená na tyto produkty by pro ně mohla znamenat značné komplikace a tato mocnost by se tak musela obracet zřejmě na Čínu. Na druhou stranu si však musíme přiznat, že by to zasáhlo též západní firmy exportující do Ruska.
Ekonomika Ruské federace stojí z pětiny na ropě a plynu, což tvoří také polovinu jejích příjmů z exportu. Z ruských zdrojů pochází 28 % ropy a 38 % zemního plynu v Evropské unii. I krátký výpadek by tak způsobil další skokové zdražení energií.
Jak je Rusko na konflikt připraveno?
Je bohužel pravdou, že krátkodobě Moskva sankcím může odolávat. Putin udržuje státní rozpočet v přebytku a jeho devizové rezervy ve výši 600 miliard dolarů včetně zlata jsou čtvrté největší na světě (40 % HDP). Podle odhadů serveru The Economist by tříměsíční výpadek dodávek ropy a plynu znamenal ztrátu zhruba 20 miliard dolarů, což by si Rusko mohlo dovolit. Z dlouhodobého hlediska platí, že Evropa je závislá na dodávkách ropy a plynu z Ruska, stejně tak jako je Rusko odkázané na jeho export. Krátkodobě to však platit nemusí, jelikož kvůli nenaplněným zásobníkům plynu může být v Evropě problém, zatímco Rusko to v kratším horizontu dokáže vydržet. Navíc cena ropy Brent se drží vysoko, okolo 95 dolarů, z čehož samozřejmě těží ruská pokladna.
Zdroj: Investing.com
Na druhou stranu je nutno podotknout, že Rusko sice v posledních letech více koketuje s Čínou a po roce 2014 se rozhodlo podepsat 30letou smlouvu s Čínou na vybudování plynovodu Power of Siberia, ale v blízkém až střednědobém horizontu potřebuje evropský trh, který pro něj vygeneroval v roce 2021 příjmy z exportu ve výši 100 miliard dolarů (80 % z celkových ruských vývozů v roce 2021). Na levé části dolního grafu, kde tmavě růžová barva symbolizuje ruský export plynu z teritoriálního hlediska, lze vidět, že z obrovské části ho exportuje právě do Evropy. Rusko by tak tyto sankce ustálo jen velmi krátkodobě a i přes velké zvýšení cen energií by pravděpodobně vítězem této sankční války byla Evropa.
Navíc možnost oslabujícího rublu a zrušení odkupu ruských státních dluhopisů centrálními bankami se potenciálně může negativně podepsat na ruské inflaci, která meziročně v lednu dosáhla 8,73 %, na čemž jednoznačně zchudne ruský lid.
Zdroj: Peterson Institute for international economics
Ať už Západ vydá jakékoli sankce, jedno je jasné – vše záleží na jediném muži, Vladimiru Putinovi. Politika appeasementu se nevyplácí a historická paralela se Sudetami a Adolfem Hitlerem je poměrně přesná. Lídři západních mocností by tak minimálně všemi možnými ekonomickými silami měli zabránit Rusku ovládnout celou Ukrajinu, jelikož s jídlem roste chuť.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.
