Politika Trumpovy administrativy byla paradoxně v některých ohledech vůči Rusku méně vstřícná, než tomu bylo za Baracka Obamy. Například smrticí zbraně dostala Ukrajina až po Trumpově nástupu. Jenže jeho případný druhý mandát, který je reálnější, než si mnozí jsou ochotní připustit, by byl s největší pravděpodobností úplně jiný. Trump Republikánskou stranu mění a daleko méně by poslouchal reprezentanty její tradiční zahraniční politiky.

Bývalý prezident ještě samozřejmě musí projít primárkami, ale v současné chvíli se nezdá, že by to pro něj měl být nějaký problém. Průzkumy mezi republikánskými voliči mu přisuzují vlastně pořád více méně stejnou podporu někde mezi 55 a 60 procenty. Jeho náskok se teď ale ještě zvýšil jen proto, že druhý v pořadí, Ron DeSantis, výrazně oslabil. Mírně naopak posílil Vivek Ramaswamy, který Trumpa označil za nejlepšího prezidenta 21. století. Vypadá to, že i mezi republikány, kteří nechtějí přímo Trumpa, převažuje náklonnost k jeho politice.

Návrat izolacionismu

Pokud se tedy nestane nic nečekaného, bude nominantem Republikánské strany Donald Trump. Momentálně má podporu přes 50 procent a vzhledem k tomu, že pole uchazečů o stranickou nominaci je dost široké, stačilo by mu bohatě získat okolo 40 procent hlasů. To přitom odpovídá procentu republikánských voličů, kteří podle průzkumů pro Trumpa budou hlasovat bez ohledu na cokoli, co se bude dít. Je tedy jedno, jestli bude před volbami usvědčen ze zločinu. Tito lidé mu svůj hlas dají i tak. Zdá se tedy, že republikánské primárky jsou daleko spíše soubojem o pozici viceprezidenta.

Neplatí to samozřejmě stoprocentně. Třeba Mike Pence a Chris Christie nepřipadají v úvahu. Oba se proti Trumpovi velmi silně vymezují. Nikki Haleyová pak bývalého prezidenta kritizovala…