Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval v rozhovoru pro britský časopis The Economist, že se Evropa ocitla kvůli ruské agresivní politice ve smrtelném ohrožení. Proto by si evropské státy neměly klást limity pro své obranné akce. Podle Macrona nemá Rusko žádné morální zábrany, co se týče vojenských cílů. A proto si nemůže ani Evropa zakazovat vojenské protiakce.

Emmanuel Macron v rozhovoru citoval francouzského historika Marca Blocha, který po nacistickém útoku na Francii a ovládnutí Paříže hořce pojmenoval selhání tehdejších elit. Macron se domnívá, že současné evropské elity zachvátila stejná fatální samolibost, a proto jsou v konfrontaci s ruským agresorem nepřipravené a slabé.  V sázce je podle Macrona přežití Evropy jako bezpečného místa, garanta prosperity a liberálního demokratického řádu. „Civilizace může zemřít,“ varuje francouzský prezident, a její konec může být „brutální“. „Věci se mohou stát mnohem rychleji, než si myslíme.“

Podle Macrona se v přímém ohrožení ruským útokem nachází hned několik evropských zemí. Konkrétně Macron zmínil Moldávii, Polsko, pobaltské státy a Rumunsko. V ohrožení je ale podle něj i každý další sousední stát, což by znamenalo i Českou republiku. Tímto poznatkem odůvodnil francouzský prezident svůj výrok z února tohoto roku, že si lze představit vyslání vojáků ze zemí Evropské unie na pomoc Ukrajině. Žádnou vojenskou akci nelze podle Macrona předem vyloučit, protože se tím dává Putinovu Rusku důkaz o západní slabosti a otevřené možnosti pro jeho agresi.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

Politika Emmanuela Macrona z prvních týdnů válečné eskalace vzbuzovala silné pochybnosti, když se snažil přímo v Moskvě odvrátit Vladimira Putina od jeho agrese, protože tehdy se již naplno projevila zločinnost tamního autoritářského režimu. V tomto kontextu Economist popisuje vývoj Macronových postojů jako chování „jupiterského prezidenta“, tedy jako rozzlobené božstvo, které vrhá do spící Evropy své apokalyptické vize a snaží se ji probudit k obraně. 

Z úst prezidenta Francie nejde o první dramatické varování. Na konci dubna promluvil o reálné možnosti temné budoucnosti na půdě pařížské Sorbony. Macron na univerzitě doslova řekl: „Naše Evropa je smrtelná, Evropa může zemřít.“

Základním motivem Macronova dlouhého projevu byla křehkost Evropy ve stále temnějším světě. Hovořil o evropském projektu, který sdružuje 27 členských států Evropské unie, jejichž obyvatelé si v průběhu posledních desetiletí zvykli předpokládat, že EU je trvalou součástí evropského politického života. Macron varoval, že EU je křehkou konstrukcí, kterou může zničit narůstající nacionalismus. Mluvil však také o Evropě jako o širším sdíleném liberálně-demokratickém prostoru „od Lisabonu po Oděsu“, čímž důrazně přikývl na začlenění válkou zmítané Ukrajiny do Evropské unie.