Syrský radikál Muhammad Dalíl před sebevražedným útokem v německém Ansbachu natočil video, ve kterém varoval Západ, že pro něj skončily pokojné časy. Podle něj přijdou mnohem horší útoky. Tyto hrozby nelze brát jen jako výroky „osamělého vlka“ a psychicky vyšinutého člověka. Evropa je ve válce s terorismem a musí se bránit. Dělá pro to dost?

[ctete]68415[/ctete]

Zlomem útok na Charlie Hebdo

Když v lednu loňského roku zaútočili bratři Kouachiové v pařížské budově satirického týdeníku Charlie Hebdo a zavraždili jedenáct členů redakce, vyvolalo jejich krveprolití vlnu celosvětové solidarity. Přihlásila se k němu jemenská odnož Al Kájdy a symbolicky bylo označováno za francouzské 11. září. Paříž se tehdy stala svědky nejmasovější akce od druhé světové války, které se za účasti předních světových státníků zúčastnilo 1,5 miliónu lidí. Byla považována za největší demonstraci proti terorismu v dějinách.

Od té doby se změnilo mnohé, a jediné, co se nemění, jsou kondolenční projevy politiků. Dnes se už podobné demonstrace nekonají, zatímco počet teroristických útoků na evropském kontinentu roste geometrickou řadou. Mezi nejohroženější země v Evropě patří Francie, Belgie, Německo a Nizozemí s největším počtem teroristických buněk. Jenom v Německu je podle odhadů 1100 radikálních islamistů a více než 400 je schopno spáchat teroristický čin.

Tragické události poslední doby navíc ukazují, že několik jednotlivců dokáže paralyzovat celá města a vyvolávat strach a nejistotu v dřívějších oázách klidu a bezpečí. Ať už v pařížském rockovém klubu, na bruselském letišti, na Anglické promenádě v Nice, v bavorském vlaku do Würzburgu, v mnichovském nákupním centru, ve čtyřicetitisícovém historickém městě Ansbachu nebo dokonce ve francouzském kostele.

V této situaci mnozí radí nepodléhat panice a hovoří o dani za otevřenou společnost. To je sice pravda, ale mnohým to už dnes nestačí. Nestačí, když francouzský prezident Hollande po stovkách obětí svých spoluobčanů prohlašuje, že „islamistická hrozba v Evropě ještě nikdy nebyla tak velká“. A přitom je v zemi vyhlášen výjimečný stav, který novým útokům nezabraňuje.

Veřejnost je znepokojena zhoršením bezpečnostní situace na evropském kontinentu v posledních několika letech. Její stále větší část se radikalizuje úměrně s tím, jak se jí rozplývají iluze o udržení životních podmínek, na jaké byla zvyklá desítky let. Proto očekává od svých volených zástupců rozhodné kroky, nikoli jen slova útěchy a burcování k jednotě.

Politika otevřených dveří nesmí pokračovat

S přihlédnutím k poslednímu útoku neúspěšného syrského žadatele o azyl v Ansbachu, jako jediní k věci zareagovali bavorští politici. Podle premiéra této spolkové země Horsta Seehofera do Německa dorazil islámský terorismus a politici musejí odpovědět na obavy veřejnosti o bezpečnost a znepokojení z imigrace.

Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann šel v reakci na čtyři útoky v Německu z posledního týdne, z nichž tři měli na svědomí žadatelé o azyl, ještě dál. Prohlásil, že „politika otevřených dveří nesmí pokračovat“. Podle něj musejí úřady už při první kontrole příchozích běžence jednoznačně identifikovat, a pokud to nebude možné, například kvůli ztraceným cestovním dokladům, tak je nevpustit do země. „Musíme zabránit nelegální a nekontrolované imigraci,“ řekl zemský ministr.

Zároveň vyzval k důslednějšímu vypovídání těch uprchlíků, kteří se v Německu dopustí trestného činu, a k posílení policejní přítomnosti na veřejnosti. Navrhuje změny zákonů, které by umožnily v podobných případech po boku policie nasadit armádu.

Kancléřka Angela Merkelová však se změnou svého přístupu k migraci zatím nepočítá, a dokonce v této těžké době téměř nevystupuje. Přitom je už zpravodajskými službami potvrzeno, že 70 procent migrantů v Německu nemá platné cestovní doklady, a mnozí z nich hlásí falešnou identitu. Že minimálně 130 tisíc z nich vypadlo ze systému a nikdo neví, kde se v zemi pohybují.

Džihád islámských radikálů

To vyvolává stále větší nedůvěru k celému procesu přijímání uprchlíků. Ta bude posledními útoky jenom zesilovat, zvláště pokud se nedostaví adekvátní reakce státní správy. Zhoršuje to situaci i těch utečenců, kteří dodržují platné zákony, a nestojí o žádné problémy.

Odpovědní činitelé udělají lépe, pokud budou mluvit na rovinu. Není možné donekonečna zamlouvat, že útočící islámští radikálové snad ani nejsou teroristé, jen duševně vyšinutí a společensky izolovaní jedinci.

Přitom jde většinou o osoby ovlivněné náboženským fanatismem, nenávidějící západní společnost. A je vedlejší, zda jsou přímo řízeni Islámským státem nebo jinými teroristickými skupinami, nebo s nimi jen na vlastní pěst sympatizují. Nebo zda jsou vyburcováni saláfistickými imámy, kteří za dlouhodobého přihlížení úřadů v některých zemích vystupují přímo proti základům naší civilizace, kterou chtějí zničit a nahradit islamistickou diktaturou. A z tohoto důvodu by pro ně neměla platit náboženská tolerance.

Projde omezení legálně držených zbraní?

A jak reaguje Evropská komise? Absurdní snahou omezit legálně držené zbraně mezi obyvatelstvem. Prý se tím sníží riziko teroristických útoků, i když je průkazné, že teroristé používají střelné zbraně z nelegálních zdrojů. Navíc, jak se ostatně bohužel ukazuje, to není zdaleka jediný ničivý prostředek, který používají. Počínaje výbušninami, bodnými a sečnými zbraněmi a kamióny konče.

Evropská komise po útocích v Bruselu navrhla mimo jiné zákaz všech krátkých i dlouhých samonabíjecích zbraní s odnímatelným zásobníkem, a další omezení. Tím by se rázem zařadilo 400 tisíc legálně držených zbraní v České republice mezi zakázané, což je polovina z nich. To by mělo zásadní negativní dopad na vnitřní bezpečnost a přechod desetitisíců dotčených zbraní do nelegální sféry.

O absurditě původního návrhu svědčí i skutečnost, že by muzea mohla přijít o své sbírky zbraní, měly být zakázány napodobeniny zbraní při filmování, stejně jako zbraně paintballové a airsoftové.

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele Evropského parlamentu část těchto nesmyslů odstranil. Konečný výsledek je však nejasný a europoslanci se ke směrnici vrátí někdy na podzim. V každém případě zasahuje do práv legálních držitelů zbraní a neřeší černý trh, který je živnou půdou pro teroristy.

Bezpečnost prioritou číslo jedna

Evropa by neměla omezovat schopnost legální obrany svých občanů. Bezpečnost se na evropském kontinentu stává prioritou číslo jedna a nejinak tomu bude v nejbližších letech. Co by naopak dělat měla?

Určitý směr nabízejí bavorští představitelé. Zároveň bude nutné trvat na integraci imigrantů do právních systémů hostitelských zemí, a nepřipustit vytváření paralelních struktur, kde platí jiné zákony. Pokud je to někde ještě vůbec možné.

V neposlední řadě je neuvěřitelné, že doslova před očima se měnící výzvy nevedou k přehodnocení rozpočtu Evropské unie, který v letech 2014 – 2020 dosahuje téměř bilionu eur. Jenom na administrativu se přitom počítá s objemem 61 miliard eur, což v přepočtu během sedmi rozpočtovaných let obnáší 645 milionů korun denně na provoz evropské byrokracie.

Výrazné posílení výdajů na větší zajištění evropské bezpečnosti, ať už vnější nebo vnitřní, by určitě znamenalo účelněji vynaložené peníze, než například na luxusní farmy miliardářů, nebo na dotace pro jejich chemičky a zemědělské agrokomplexy.

Pokud současné vlády nevyslyší měnící se nálady ve společnosti a nezmění své přístupy v bohorovném přesvědčení o své neomylnosti, bude se postupně proměňovat celá Evropa. Pokud státní orgány neprokážou dostatečnou rozhodnost, bude sílit volání po vládě tvrdé ruky. Budou posilovat radikální hnutí, nabízející jednoduchá a srozumitelně artikulovaná řešení. Budou vznikat domobrany a lidé vezmou „spravedlnost“ do svých rukou.

Ve vyhrocených situacích odtud není daleko k sociálním nepokojům, které budou destabilizovat společnost, a mohou se obrátit proti všem přistěhovalcům bez rozdílu.

[ctete]69158[/ctete]