Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR nedávno uspořádala konferenci o energetické bezpečnosti. Týkalo se to především České republiky, ale s ohledem na to, že Česká republika bude předsedat Evropské unii, toto téma přesahuje její hranice. Chci se zaměřit pouze na některé aspekty.
Evropa musí pochopit, že Rusko proti ní vede hybridní válku a využívá energie jako svou klíčovou válečnou zbraň. Bohužel, Evropa udělala zpočátku mnoho chyb, které je třeba napravit. Tou hlavní je, že Evropa při budování kritické infrastruktury, ke které patří i energetika, zanedbala některé klíčové aspekty. To je špatné, protože tato infrastruktura musí být bezchybná!
Jakákoli závislost by neměla mít kritické důsledky a měla by být překonána bez následků nebo s minimálními náklady. V případě Ruska však tato zásada byla porušena. A to jak z pohledu externí, tak z pohledu interní logistiky. Dodavatel energetického zdroje by neměl být současně dodavatelem a vlastníkem infrastruktury pro dodávku, skladování a distribuci konkrétního zdroje. Distribuční sítě, sklady atd. by měly být zřízeny na fungujícím tržním, konkurenčním základě.
Téměř všichni řečníci na konferenci upozorňovali na iracionální chování Ruska a především toho, kdo jej reprezentuje. To je zřejmé, a to určuje cíle války.
Za prvé, nejsou ekonomické, ale politické. Ne zisk, ale dominance nebo vliv. To se projevilo především v manipulaci se zásobníky a zadržování dodávek plynu na rostoucím trhu. Navíc toto zadržování nemá za cíl dosažení zisku, ale zvyšování cen.
Za druhé, Rusku jde o vyvolání rozkolu v EU a NATO kvůli ekonomickým problémům, které záměrně způsobilo.
Proto by podle mého názoru měla být z hlediska evropských zemí přijata tato opatření.
– maximálně se sjednotit vůči Gazpromu při zneužívání jeho monopolního postavení na trhu. Zajistit plnění zásobníků z alternativních zdrojů a přijmout vhodný právní rámec pro provoz zásobníků zemního plynu v EU.
– urychlit antimonopolní vyšetřování a pohnat za zneužívání dominantního postavení na trhu Gazprom k odpovědnosti. Pokuty mu udělené by následně měly být použity k vyplacení kompenzací těm, kteří jsou nejvíce postiženi plynovým vydíráním.
– zahájit vyšetřování korupčních schémat při výstavbě plynovodů Nord Stream 1 a 2. Získávání finančních prostředků od investorů do těchto projektů provázely velké nejasnosti. Nejlépe o tom svědčí fakta o odpisech nákladů v miliardách dolarů na tyto projekty.
– určení politické odpovědnosti těch, kteří učinili chybná rozhodnutí, jež vedla k silné energetické závislosti na Rusku.
Dále je nutné správně posuzovat možnosti Ruska a důsledky pro něj při pokračování v energetické konfrontaci a využívat jakékoliv alternativní možnosti. Příkladem může být Bulharsko a jeho dohoda s USA o dodávkách zkapalnělého plynu za cenu nižší, než je plyn pocházející z Ruska.
Putinovo Rusko navíc nese velké náklady na válku na Ukrajině a ze všech sil se snaží udržet stabilitu v největších městech. Destabilizace situace v Moskvě a Petrohradu kvůli sankcím by totiž pro Putinův režim byla extrémně nebezpečná.
Na provozní úrovni je nutné:
– přehodnotit projekty, které ovlivňují energetickou bezpečnost a jsou realizovány s ruskou účastí. Mezi ně patří výstavba jaderné elektrárny Paks v Maďarsku, která je mimo jiné zatížena extrémní korupcí.
– zahájit vyšetřování všech případů korupce při realizaci energetických projektů za účasti Ruska, zejména při přípravě projektu výstavby Jaderné elektrárny Dukovany. Na strategické úrovni bude nutné přijmout opatření pro energetickou bezpečnost, která vyloučí závislost na jednom dodavateli a především na Rusku, a dále opatření pro rozvoj technologií s úspornými spotřebami energie a využívání alternativních zdrojů energie.
Autor je předsedou sdružení Svobodní Rusové v České republice.