Evropa potřebovala pořádný kopanec do zadku. Svoje války si bude muset vyhrát sama a nebude to levné

KOMENTÁŘ / I necelé tři roky od spuštění speciální vojenské operace, jak Rusko označuje invazi v plném rozsahu na Ukrajinu, existují v evropské obraně mezery. Výdaje na obranu v miliardách eur přicházejí, ale evropské firmy nemají dostatečnou nabídku, koordinaci ani rychlost, aby se vyrovnaly s válečnou poptávkou. Rozpočtové škrty a oslabený zbrojní průmysl způsobily, že ozbrojené složky evropských států jsou vyprázdněné.

Obranné rozpočty nejsou prioritou, Evropa spoléhá na bezpečnost zajištěnou NATO a především Spojenými státy, rozdílně vnímá hrozby na západě, východě, severu i jihu a nedostatečně modernizuje. Válka na Ukrajině odhalila chronicky podfinancované armády v celé jejich nahotě.

Dále čtěte

Pokud USA strhnou bezpečnostní deku, Evropa bude nahá. Geopolitický outsourcing skončil

KOMENTÁŘ / Pro většinu evropských států bylo spojenectví se Spojenými státy po dlouhou dobu ústředním prvkem jejich zahraniční a bezpečnostní…

Evropa si skutečně zasloužila a možná i potřebovala pořádný kopanec do zadku. Část evropských států sice zvýšila v reakci na začátek války na Ukrajině své výdaje na obranu nad požadovanou hranici dvou procent HDP. Polsko se podle oficiálních statistik aliance dostalo v letošním roce až na více než dvojnásobek, ale v celkových výdajích na obranu Spojené státy překonaly celou Evropu i s Kanadou zhruba dvakrát.

Se zvolením Donalda Trumpa americkým prezidentem přicházejí na pořad dne otázky, kdo bude v době, kdy Vladimir Putin vede největší kontinentální agresivní válku od dob Adolfa Hitlera proti 40milionové evropské zemi, zajišťovat ochranu ostatním státům i jí samotné?

Trump a jeho Amerika to být nemusí

Bývalý a zároveň budoucí prezident Spojených států to být nemusí. Jeho vztah k Ukrajině se v čase měnil a s tím i jeho výroky. Trump krátce před zahájením ruské invaze na Ukrajinu označil počínání Vladimira Putina kolem druhé největší země na evropském kontinentu za chytré a geniální. O pár dní později ruskou invazi odsoudil a řekl, že se za Ukrajince modlí. Ruský prezident podle Trumpa využil slabosti Joea Bidena a zaútočil.

Vývoj kolem Trumpa a jeho případné podpory Ukrajiny tím ale neskončil. Při letošní schůzce s předsedou maďarské vlády Trump řekl, že v případě zvolení nehodlá finančně podporovat Ukrajinu, a je přesvědčen, že tak válku ukončí. V únoru také řekl, že pokud země NATO nebudou dávat dost peněz na obranu a napadne je Rusko, USA jim pod jeho vedením na pomoc nepřijdou.

V minulosti také prohlásil, že sám by konflikt na Ukrajině vyřešil jako zvolený prezident ještě před inaugurací, nevysvětlil však, jak by toho docílil. V březnu zase uvedl, že zasílání zbraní a peněz ukrajinské armádě není „životně důležitým strategickým národním zájmem USA“.

List Financial Times nedávno napsal, že Trumpovi spojenci tvrdí, že Ukrajina válku prohrává a že je tedy morálně v pořádku usilovat o dohodu; a že si Trump myslí, že Biden měl mluvit s Putinem, stejně jako američtí prezidenti mluvili v dobách studené války se sovětskými představiteli.

Rovněž členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci by nebylo v krátkodobém horizontu na pořadu dne. Podle americké televize PBS Trumpovi spolupracovníci z jeho předchozí administrativy připravili zprávu navrhující mezi jiným, aby základem jednání o území byla nynější frontová linie.

Šlo o kampaň, nebo se Trump chystá Ukrajinu nabídnout Rusku? Upeče s Vladimirem Putinem dohodu, která Ukrajinu připraví o necelých 20 procent území, které Rusko nyní okupuje? Z jeho kampaně by se mohlo zdát, že ano, že nemíní dát Ukrajině už ani jeden dolar amerických daňových poplatníků. Jak se Trump zachová k Ukrajině, když po 20. lednu usedne do Bílého domu, však s jistotou nevíme.

Evropa by měla počítat s nejhorší variantou

Evropa by po úterním jednoznačném vítězství Donalda Trumpa měla doufat v to nejlepší, ale počítat s tím nejhorším. Trump zřejmě nebude mít páky na to, aby se Ukrajina přestala bránit. Může jí ale přestat dodávat munici, techniku a zbraně, které jsou pro Ukrajinu existenciálně důležité. Podle kielského Institutu pro světové hospodářství, který sleduje pomoc směřující na Ukrajinu, Spojené státy dodaly Kyjevu vojenský materiál v hodnotě necelých 60 miliard eur. Německo – jako lídr evropské pomoci – pomohlo částkou zhruba šestkrát menší. A právě tady se musí Evropa ukázat jako silný a geopoliticky autonomní hráč.

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa budou zřejmě spíše než na Evropu zaměřovat na region Indo-Pacifiku, především na Čínu, která chce také své místo na slunci a sesadit Spojené státy z pozice světového lídra, kolem kterého se točí vše. Trump je zkušený obchodník – možná by se dal označit i za handlíře – a když na věc přijde, může s Evropou udělat obchod. Spojené státy zůstanou v Evropě a budou podporovat Ukrajinu handlem za větší podporu Ameriky v boji s Čínou v ekonomické i strategické rovině. Tvrdý postoj k Číně a explicitní podpora Tchaj-wanu jsou tak zřejmě dvě věci, na které by se měla Evropa po vítězství Trumpa soustředit.

Dále čtěte

Štvou vás reklamy na webu FORUM 24? Tak pojďte číst bez nich!

Milí čtenáři, jak víte, deník FORUM 24 je nezávislý web, který si na sebe musí vydělat, protože jej nesponzoruje žádný…

Evropa nesmí brečet a naříkat nad výsledkem amerických voleb. Svoji budoucnost má stále pevně ve svých rukou, i když přípravy na výchovný pohlavek, nakopnutí do zadku měly přijít daleko dříve než dva měsíce před inaugurací Donalda Trumpa 47. prezidentem Spojených států.

Evropa se musí zhluboka nadechnout a přijít s plánem na změnu rovnováhy v NATO. Trump má samozřejmě pravdu. Evropa svoji obranu dlouhá léta zanedbávala. Obracela se na Spojené státy a doufala, že ji vytáhnou z bryndy. Nemůže se tak nyní divit Trumpově nápadu o vytvoření jakéhosi dvoustupňového NATO. Pokud nebudou státy vydávat alespoň dvě procenta HDP na obranu, Trump se s nimi nebude vůbec bavit, ani je nepozve do jednací místnosti. A co víc, nepřijde jim na pomoc, pokud Rusko vtrhne dále do Evropy.

Pro Evropu to nebude levné, možná – pokud se naplní obavy o zpřetrhání nebo zmražení transatlantických vazeb – to ale bude potřeba. Probudila se ve středu Evropa do své noční můry? Možná ano, ale o kopanec do zadku si starý kontinent říkal už dlouho. Přišel v tu snad nejvíce nevhodnou chvíli, kdy Rusko na Ukrajině postupuje. Zvýšení výdajů na obranu ještě výše, než jsou dvě procenta HDP, která jsou závazkem vůči NATO, je pro Evropu dalším úkolem.

Všechno nemusí být tak černé, jak se zdá

Americké hollywoodské filmy většinou končí happy endem. A možná i na Evropu někde čeká šťastný konec. Přístup administrativy končícího prezidenta Joea Bidena umožnil Rusku situaci stále eskalovat. Ruských jaderných hrozeb se Biden bojí, i v momentě, kdy několikrát překročil ruské červené linie, na vyslání severokorejských vojáků do Ruska v podstatě nereagoval.

Západ pod vedením Spojených států se během necelých tří let od rozpoutání války na Ukrajině naučil ustupovat ruským výhrůžkám. Nejviditelnějším případem je souhlas s útoky Ukrajiny na ruské území pomocí Západem dodaných zbraní dlouhého doletu. Západ – a především Spojené státy – tak dlouho spekuloval a debatoval o „zelené“ pro Ukrajinu, že souhlas vlastně už ani není třeba. Rusko své základny posunulo mimo dostřel.

Donald Trump se ale vrací do úřadu jako tvrdý hráč. Když severokorejský vůdce Kim Čong-un prohlásil, že „jaderný knoflík má neustále na stole“, na sociální síti X napsal, jestli by ho mohl někdo informovat, že i on mám jaderný knoflík. „Ale je mnohem větší a silnější než ten jeho, a můj knoflík funguje,“ dodal. Do americké zahraniční politiky se tak možná vrátí asertivita, jako když ve svém prvním funkčním období Trump prosazoval cíl snížit obchodní deficit USA s Čínou.

Dále čtěte

Historik Medveděv: Putin je jako rakovina. Nejde říct, kde končí a začíná Rusko, nemůžete ho odstranit

ROZHOVOR / „Západ válku na Ukrajině prohrává, protože si neuvědomuje, že je ve válce,“ říká v rozhovoru pro deník FORUM…

Kamala Harrisová na druhé straně potvrdila, že by pokračovala v politice Joea Bidena. A za necelé tři roky od začátku války jsme již zjistili, co by to znamenalo – žádná možnost pro Ukrajinu tuto válku vyhrát. Harrisová by nebyla novou figurkou na šachovnici. Donald Trump ale novou figurkou na šachovnici být může.

Během svého prvního volebního období Donald Trump na Rusko uvalil řadu sankcí. A tím zastavil i výstavbu podmořského plynovodu Nord Stream 2, který byl jen několik týdnů před dokončením. Ale podepsal zákon, který dodavateli, švýcarské společnosti Allseas Group, zastavil další práce. Společnost Allseas disponuje patentovanou technologií pro provádění těchto specializovaných prací a hrozby americké vlády vůči společnosti z právního i finančního hlediska ji přiměly k okamžitému pozastavení prací.

Trump může přijít s jiným řešením konfliktu na Ukrajině než s tím, které představoval v kampani. A Kreml tak nutně nemusí být rád, že je v Bílém domě, i když krátce po amerických volbách přispěchal se slovy, že ruský prezident Vladimir Putin je připraven k dialogu se Spojenými státy.

Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem jsou ale na bodu mrazu. Rusko označilo Spojené státy za nepřátelskou zemi, která se přímo či nepřímo zapojila do ozbrojeného konfliktu po boku dalšího nepřítele Ruska – Ukrajiny. Na druhou stranu Rusové mohou mít ze zvolení Donalda Trumpa i radost. Nově zvolený americký prezident je svému ruskému protějšku rozhodně blíže než Kamala Harrisová. Sám Trump řekl, že Putin i čínský prezident Si Ťin-pching vědí, že je šílený, a proto se ho bojí.

Šílený však není pouze Trump, ale i Vladimir Putin. Hovoří tak stejným jazykem. Oba jsou navíc konzervativní. Lze si jen těžko představit dialog mezi Putinem a liberální Kamalou Harrisovou. Pokud se svět ocitne na pokraji jaderné války, bude pro Kreml snazší jednat s Trumpem, který mluví stejným jazykem. Jak mluvit s Harrisovou, to je pro Kreml záhadou.

To ale nic nemění na tom, že Evropa si musí plnit své vlastní úlohy a po necelých třech letech konečně vzít osud do vlastních rukou. V případě, že Trump bude chtít válku ukončit za pro Ukrajinu nevýhodných podmínek, budou se jí výdaje na obranu jedině hodit. Když v Americe vládne Trump, Evropa bude možná muset sama zajistit, aby v Evropě nevládl Putin, a svoje války si možná bude muset vyhrávat taky sama.