Donald Trump FOTO: ČTK / AP / Andrew Harnik
FOTO: ČTK / AP / Andrew Harnik
Server Politico přinesl komentář k současné situaci vztahů mezi Spojenými Státy, Evropskou unií, Ukrajinou Ruskem a uvedl ho titulkem „Trumpova Amerika je nyní Putinovým spojencem“. Podle článku se nyní Evropa a Ukrajina dozvídají, že se nový prezident spojil s jejich největším nepřítelem.
„Sedm dní prezidentových zásahů do rusko-ukrajinského konfliktu uskutečnilo noční můry Ukrajinců a mnoha jejich spojenců a narušilo transatlantické vztahy, které jsou základem evropské bezpečnosti od roku 1945. Evropští politici si začínají uvědomovat, jak hluboce se jejich svět změnil: nyní musí jednat s Amerikou, která je v lepším případě skeptická a v horším nepřátelská vůči starému světu, který reprezentují,“ píše Politico.
Pokud existovaly nějaké přetrvávající pochybnosti, ukončil je Donald Trump v úterý večer, když obvinil Ukrajinu, že „začala“ válku s Ruskem, což je nehorázné popírání faktu Putinovy nevyprovokované invaze a to šokovalo i nejvěrnější americké přátele v regionu.
„Ježíši,“ řekl podle Politico v soukromí jeden britský vládní úředník. „Nyní máme spojenectví mezi ruským prezidentem, který chce zničit Evropu, a americkým prezidentem, který chce Evropu také zničit,“ poznamenal v minulých dnech zase jiný evropský diplomat. „Transatlantické spojenectví skončilo.“
Nový muž v Bílém domě „chrlí Putinovy věty“, ve středu označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „diktátora“, protože nevyhlásil volby, a přiznal, že mu na výsledku války příliš nezáleží. „Tato válka je pro Evropu mnohem důležitější než pro nás,“ napsal Trump na sociálních sítích. „Máme velký, krásný Oceán, který nás odděluje.“
„Během prvního měsíce po návratu Trump a jeho tým vyhlásili cla, opakovaně pranýřovali EU jako instituci, prodali Ukrajinu ještě před zahájením mírových rozhovorů, odvolali historické americké závazky vůči evropské bezpečnosti a přivítali Putina zpět do mezinárodního svazku,“ vypočítává server.
V interních diskusích v Bruselu teď někteří diplomaté nadhazují myšlenku, že vedení USA nachází společnou řeč s Ruskem ve snaze zničit Evropskou unii. Během prvního kola rozhovorů mezi americkou a ruskou delegací v Saúdské Arábii v úterý obě strany diskutovaly o „dráždivých záležitostech“ ve vzájemných vztazích, mezi něž patří sankce a hovořili o možnostech spolupráce v oblasti energetiky a investic.
Proevropské politické strany v Evropském parlamentu vydaly společné prohlášení, kde uvedly, že Evropa „se již nemůže plně spoléhat na Spojené státy, pokud jde o obranu našich společných hodnot a zájmů.“ „Bezpečnost Ukrajiny je bezpečností Evropy,“ sdělily strany.
Mluvčí skupiny Evropských konzervativců a reformistů, do níž patří i strana Bratři Itálie, ale zase vysvětlil, proč tato strana společné prohlášení nepodepsala: „Nebyli jsme plně spokojeni s formulací hodnocení Spojených států v textu… Nyní je čas na klidný, rozvážný dialog a zaměření na pragmatická řešení.“ Bývalý premiér Boris Johnson trval na tom, že Evropa reaguje přehnaně. Vysoce postavený polský představitel také tvrdil, že Trump nechce vystoupit z NATO ani rozdělit Evropu.
I kdyby ale byly Trumpovy jen pozicí pro jednání, není jasné, o čem přesně se vyjednává a v čí prospěch?
„Známkou toho, jak moc jsou vztahy USA s EU poškozené, je, že šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová si za první měsíc svého návratu nestihla s Trumpem ani zavolat. V Paříži si sice sedla s viceprezidentem J. D. Vancem, ale ten ji nijak nevaroval, že se Trump chystá následující den navázat jednání s Putinem,“ píše Politico.
Zelenskyj se zpočátku snažil apelovat na Trumpovy obchodní instinkty a nabídl mu podíl na kritických ukrajinských nerostných surovinách výměnou za pokračující vojenskou podporu, ale Trump nyní požaduje přístup k nerostným surovinám jako zpětnou platbu za pomoc, kterou mu USA již poskytly. Trump navíc tlačí na rychlé volby, které by Zelenského mohly odstranit.
James Nixey, ředitel pro Rusko-Eurasii v londýnském think tanku Chatham House, uvedl, že Trump a jeho tým podle všeho nevyjednávají s Putinem z „opoziční“ pozice.
„Skutečnost je taková, že tato současná sestava republikánů považuje Rusko a Ukrajinu za svým způsobem rovnocenné,“ řekl. „Existuje způsob jednání s Ruskem, který není vojenský ani agresivní, a to je dát Rusku vše, co chce. A možná jsou na to docela dobře připraveni.“
Putin má podle autorů článku v Politico ambice ještě rozšířit ruskou územní kontrolu nad územím východní Evropy včetně pobaltských zemí. Trump zase vyslovil myšlenku potenciálního použití vojenské síly k získání kontroly nad Grónskem, dánským územím bohatým na nerostné suroviny. To by mohlo znamenat ozbrojený konflikt mezi dvěma zakládajícími členy NATO.
„Trumpovo druhé funkční období trvá sotva měsíc. Ve svém inauguračním projevu 20. ledna prohlásil, že Spojené státy budou ‚rostoucím národem‘, který ‚opět rozšíří naše území‘. ‚Nic nám nebude stát v cestě, protože jsme Američané,‘ řekl Trump. ‚Budoucnost je naše a náš zlatý věk právě začal,'“ uzavírá článek vizí Donalda Trumpa, která Evropanům přináší značné obavy.
