Evropská pravice nabírá na síle, zelení a liberálové naopak propadli. Z předběžných odhadů výsledků eurovoleb vyplývá, že by v Evropském parlamentu mohla vzniknout koalice mezi lidovci, sociálními demokraty a konzervativci. To by mělo zajistit i další funkční období pro předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou.

Výsledky voleb do Evropského parlamentu v roce 2024, kterých se zúčastnilo 373 milionů voličů ve 27 zemích EU a podle předběžných údajů se celková volební účast odhaduje na 51 %, stále nejsou definitivní. Nicméně je již jasné, že Evropa se po eurovolbách posune doprava.

Dále čtěte

Nacionalistická demagogie vítězí. Volby odhalily hořkou realitu Česka a naše ostuda bude velká

KOMENTÁŘ / Zatímco je celoevropský výsledek voleb spíše dobrou zprávou pro racionální kurz Evropské unie, tak český výsledek je zahanbující…

Voliči rozhodovali o tom, kdo obsadí 720 křesel, a z předběžných odhadů Evropského parlamentu o rozložení křesel mezi evropské frakce podle Evropského parlamentu vyplývá, že by mohla vzniknout silná koalice evropských lidovců (EPP), socialistů a demokratů (S&D) a Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a mohla by mít dohromady 396 hlasů.

Evropská lidová strana by měla získat 184 křesel, S&D 139 a konzervativci z ECR 73. Liberální Renew Europe pak 79 křesel.

Směřování EU by nemělo být ohroženo

Přestože úspěch mohou slavit krajně pravicové strany, lidovci, socialisté a liberálové si udrželi v Evropském parlamentu jasnou většinu. To znamená, že by důležité směry EU, jako je podpora Ukrajiny nebo třeba boj s klimatickými změnami, měla Evropa i nadále udržet.

Skupina pro identitu a demokracii (ID) by měla v europarlamentu v novém funkčním období obsadit 58 křesel, frakce Zelených/Evropské svobodné aliance (Zelení/ESA) 52 a Levice 36 křesel. Pro nezařazené europoslance pak vychází 45 pozic.

Tento uvedený předpoklad rozdělení křesel vychází z prozatímních výsledků z 23 členských států a dále odhadů a předvolebních průzkumů ve Francii, Irsku, Itálii, Polsku, kde se na oficiální výsledky ještě čeká.

Předpoklady složení parlamentu vycházejí ze struktury končícího parlamentu a jeho politických skupin, aniž by bylo dotčeno složení příštího parlamentu na jeho ustavujícím zasedání, uvádí zpráva s tím, že všechny vnitrostátní politické strany bez aktuální oficiální politické příslušnosti k politické skupině v EP a jejichž poslanci nejsou v parlamentu „nezařazení“, jsou zařazeny do kategorie „ostatní“ bez ohledu na jejich politickou orientaci.

Mohou vzniknout i nové politické skupiny, po vzniku jedné takové volají například představitelé krajně pravicových stran. Politické skupiny musí mít nejméně 23 europoslanců zvolených v nejméně sedmi členských státech. Jednání o ustavení politických skupin mohou trvat až do prvního plenárního zasedání, název a složení skupiny je třeba oznámit do 15. července.

Dále čtěte

Eurovolby vyhrálo ANO, získalo 7 mandátů. Koalice SPOLU druhá, STAN a Piráti až za komunisty

České eurovolby vyhrálo hnutí ANO se ziskem 26,14 procenta hlasů. Na druhém místě skončila koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP…

O tom, kam se zařadí čeští europoslanci, budou nyní probíhat jednání, nicméně doposud patřilo hnutí ANO k Renew Europe, ODS byla součástí ECR a k EPP patřily TOP 09 a KDU-ČSL a hnutí STAN. Do frakce Zelených se řadili Piráti a do skupiny Identita a demokracie zase SPD. Komunistka a lídryně koalice Sačilo! Kateřina Konečná patří k Levici.

Podpora pro Ursulu von der Leyenovou

Pro předsedkyni komise Ursulu von der Leyenovou jsou výsledky voleb v souvislosti s jejím setrváním ve funkci ve druhému funkčním období příznivou zprávou, ale bude potřebovat i podporu lídrů Evropské unie v Evropské radě. Nicméně koalice socialistů, liberálů a její vlastní středopravé Evropské lidové strany by ji měly zajistit 407 hlasů, přičemž jich potřebuje 396.

Lídr EPP Manfred Weber navíc vyzval německého kancléře Olafa Scholze a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby ji na dalších pět let podpořili. EPP zvítězila v Německu, Španělsku, Polsku, Bulharsku, Slovinsku, Lucembursku, Kypru, Lotyšsku, Estonsku, Finsku, Chorvatsku a Řecku. Získali také šest křesel v Nizozemsku, čímž lidovci překonali svá očekávání.

Dále čtěte

Eurovolby jako varování. Tohle je skutečně krok od katastrofy a měly by padat hlavy

KOMENTÁŘ / Teď se všichni mohou utěšovat, že evropské volby nejsou totéž jako volby sněmovní. Samozřejmě, nejsou. Jenže to, co…

Za klíčové události voleb se dá považovat fiasko ve Francii, kde prezident Emmanuel Macron po drtivé porážce jeho strany a vítězství krajně pravicového Národního shromáždění Marine Le Penové již rozpustil parlament a vyhlásil předčasné parlamentní volby. Krajně pravicové strany se také umístily na prvním místě v Rakousku, děleně na prvním místě v Nizozemsku a na druhém místě v Německu a Rumunsku.

Vítězství německé opoziční konzervativní unie CDU/CSU a pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD), které předčily Sociálně demokratickou stranou (SPD) kancléře Olafa Scholze, je pro německou vládní koalici velmi špatným znamením.