
Ilustrační foto FOTO: ZSU / 24. samostatná mechanizovaná brigáda / se souhlasem
FOTO: ZSU / 24. samostatná mechanizovaná brigáda / se souhlasem

Evropa se rozchází v názoru ohledně možnosti vyslání rozsáhlých mírových sil na Ukrajinu. S odkazem na diplomaty a úředníky to napsal britský deník The Times. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by kontingent, který by zajišťoval bezpečnost po skončení konfliktu, měl zahrnovat nejméně 200 tisíc vojáků, aby byl účinný.
Velká Británie, Francie a severské státy podporují myšlenku iniciativy vedené Evropou, která by v případě dohody o příměří vyslala na Ukrajinu desítky tisíc vojáků. Německo a další země jsou však podle informací britského deníku proti. Pobaltské státy a Polsko se údajně obávají, že by navrhovaná mise mohla odvést tolik potřebné zdroje z pohraničních států NATO s Ruskem, čímž by byly vystaveny nebezpečí.
Panuje však stále větší shoda na tom, že takové nasazení by muselo mít „podporu“ Donalda Trumpa a bezpečnostní záruky.
Vysoce postavený zdroj z britské vlády deníku The Times řekl, že Evropa by v případě potřeby mohla sama vytvořit pozemní síly, ale ministři žádají Spojené státy o poskytnutí „leteckého krytí“. To by mohlo mít podobu baterií raket země-vzduch Patriot, které mohou sestřelovat balistické střely, nebo letadel se zpravodajskými a pozorovacími prostředky, což jsou schopnosti, které Evropa postrádá.
Britská armáda by teoreticky mohla vyslat síly o velikosti divize v počtu 10 až 25 tisíc vojáků, řekl deníku zdroj z armády, ačkoli to může být nadsazené vzhledem k tomu, že vojáci jsou již umístěni v Estonsku.
Očekává se, že sir Keir Starmer bude o této otázce jednat s vedoucími představiteli EU a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem na pondělním setkání v Bruselu.
Velkým kamenem úrazu je, zda by prezident Putin souhlasil s takovouto silou během mírových rozhovorů vedených USA. „Pokud Rusko na tuto myšlenku neskočí, je mrtvá, a pokud USA neposkytnou kladivo, je myšlenka mrtvá. Nikdy neříkej nikdy, ale nevidím, že by se tento albatros odlepil od země,“ dodal vysoce postavený vojenský zdroj.
Někteří diplomaté a vojenské zdroje se domnívají, že mírové síly OSN jsou lepší alternativou, která by pravděpodobněji zajistila Putinův souhlas. Ta by mohla zahrnovat přibližně 100 tisíc mírových sil umístěných uvnitř Ukrajiny i Ruska a nevyžadovala by přímou účast USA.
„Oni (Rusové, pozn. red.) se nechystají zaútočit na Bangladéšany nebo Indy,“ vysvětlil druhý vojenský zdroj.
Pokud jde o síly vedené Evropou, Němci jsou podle informací proti přijetí závazku kvůli nejistotě ohledně nadcházejících voleb. Jiný evropský diplomatický zdroj dodal, že Spojené státy by se musely zapojit, aby poskytly Rusku silnější odstrašující prostředek a „protože mají schopnosti, které celá Evropa postrádá“, jako jsou zpravodajské a sledovací prostředky a „schopnost v případě potřeby provést odvetný úder ve velkém měřítku“.
Podle zpráv Trump již dříve navrhl, že by Spojené státy neměly přispívat na vojáky ani financovat misi. Jeden ze zdrojů z oblasti obrany však naznačil, že by se Trump mohl nechat přesvědčit o opaku s tím, že si nemyslí, že Spojené státy budou mít takovou možnost.
Na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že kontingent, který by zajišťoval bezpečnost po skončení konfliktu, by měl zahrnovat nejméně 200 tisíc vojáků, aby byl účinný.