Obyvatelé Evropské unie starší 30 let rozumí změnám klimatu lépe než mladší generace. Ukázal to průzkum Evropské investiční banky (EIB). Větší znalosti mají lidé v oblasti příčin a důsledků změny klimatu, naopak víc tápou v možných řešeních. Co se týče jednotlivých členských států, nejlépe v hodnocení dopadlo Finsko.

To, jak veřejnost chápe změnu klimatu, zkoumal průzkum EIB ve 35 zemích, včetně členských států EU, Spojeného království, Spojených států, Číny, Japonska, Indie a Kanady. Zaměřil na znalosti lidí o změně klimatu ve třech klíčových oblastech, a to definice a příčiny, důsledky a řešení. Celkem se zapojilo přes 30 tisíc respondentů, kteří odpovídali na 12 otázek a následně byli ohodnoceni na stupnici od 0 do 10, přičemž 10 označovalo nejvyšší úroveň znalostí.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

Respondenti starší 30 let v Evropské unii prokázali větší znalosti o příčinách a důsledcích změny klimatu ve srovnání s mladšími generacemi. Například 74 procent respondentů nad 30 let uznává důležitost recyklace produktů ve srovnání s 66 procenty mladších respondentů.

Respondenti napříč všemi zkoumanými zeměmi prokázali podle autorů průzkumu solidní pochopení příčin a důsledků změny klimatu. Naopak zaostává jejich povědomí o možných řešeních.

Z evropských států jsou na tom z hlediska znalostí o klimatických změnách nejlépe Finové. Za nimi se umístilo Lucembursko a Švédsko. Češi zůstali mírně pod průměrem Evropské unie.

„Klimatická opatření jsou určujícím úkolem naší generace,“ řekla prezidentka Evropské investiční banky Nadia Calviñová. „Jako finanční složka Evropské unie se EIB zavázala financovat efektivní projekty, které se zabývají změnou klimatu, a zvyšovat povědomí o tomto naléhavém problému. Úzce spolupracujeme s veřejnými institucemi, městy, soukromým sektorem a občanskou společností, abychom podpořili řešení v oblasti klimatu a zajistili, že ekologický přechod bude cenově dostupný a nabídne nové příležitosti,“ uvedla.

Dále čtěte

Loňský rok byl nejteplejší v historii. Přiblížili jsme se hranici 1,5 stupně, vývoj ale ještě lze zvrátit

Meteorologická služba Evropské unie Copernicus tento týden potvrdila, že rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota…

Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia, a byla tedy o 1,48 stupně vyšší než v předindustriálním období v letech 1850 až 1900. Blížíme se tedy k hranici oteplení o 1,5 stupně, kterou Pařížská dohoda označuje jako kritickou.

Loňský rok byl také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Téměř 50 procent dní bylo přitom o více než 1,5 stupně teplejších, dva dny v listopadu byly dokonce o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

Rekordy padají dál i v tomto roce, průměrná globální teplota byla posledních 12 po sobě jdoucích měsíců o 1,5 °C nad předindustriální érou, ukázaly tento týden údaje zveřejněné meteorologickou službou Evropské unie Copernicus. Letošní červen byl nejteplejším červnem v historii a zároveň 13. měsícem v řadě, kdy byl vytvořen měsíční teplotní rekord.