Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Ekonomika Evropské unie vstoupila do roku 2023 lépe, než se očekávalo a podle nejnovější prognózy Evropské komise, která v posledním čtvrtletí roku 2022 prezentuje růst o 0,1 procenta, se zdá být připravena vyhnout se recesi. Koordinovaná reakce vlád převážila pokračující dopad ruské války na Ukrajině. Česko čeká stagnace.
Přestože byla Evropská unie v souvislosti s ekonomickými důsledky války, a to zejména na energetických trzích, ještě v listopadu na cestě ke dvěma po sobě jdoucím čtvrtletím recese, situaci unikla. Po silné expanzi v prvním pololetí roku 2022 se tempo růstu ve třetím čtvrtletí snížilo. Ve třetím čtvrtletí roku 2022 vzrostla evropská ekonomika o 0,3 procenta a v posledním čtvrtletí o 0,1 procenta. To zvedlo odhady roční míry růstu za rok 2022 na 3,5 procenta z dřívějších 3,2 procenta jak v EU, tak v eurozóně.
Příznivý vývoj po vydání podzimní prognózy zlepšil i výhled růstu na letošní rok. „Do roku 2023 jsme vstoupili v lepší situaci, než se očekávalo. Rizika recese a nedostatku plynu ustoupila a nezaměstnanost se drží na rekordně nízké úrovni,“ uvedl eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni. Tato dynamika se promítla do vyššího než očekávaného růstu pro rok 2023, a to 0,9 procenta v eurozóně a 0,8 procenta v Evropské unii. Listopadová prognóza přitom v obou případech předpokládala 0,3 procenta.
Ekonomická odolnost je pro Unii, která se musela vypořádat s prudce rostoucími cenami energií a nutností odstavit se od ruské energetiky a zároveň prostřednictvím sankcí bojuje s Ruskou federací, výhrou. „Jsou to docela pozitivní známky odolnosti EU,“ popsal Gentiloni.
„Díky pokračující diverzifikaci zdrojů dodávek a prudkému poklesu spotřeby zůstaly zásoby plynu nad sezónní průměrem předchozích let a velkoobchodní ceny plynu klesly výrazně pod předválečnou úroveň,“ uvádí se v prognóze Komise. Také trh práce v Unii navíc dosahoval dobrých výsledků, když míra nezaměstnanosti zůstala až do konce roku 2022 na historicky nejnižší úrovni 6,1 procenta. Důvěra se zlepšuje a lednové průzkumy naznačují, že ani v prvním čtvrtletí 2023 by hospodářskou činnost neměla postihnout recese.
„Lepší výsledek odráží sílu společné reakce na otřesy, k nimž došlo od roku 2020, Evropany ovšem čeká stále těžké období,“ varoval eurokomisař před přehnaným optimismem. Spotřebitelé a podniky se musí i nadále vypořádávat s vysokými náklady na energie. Jádrová inflace, tedy celková inflace bez regulovaných cen a cen nezpracovaných potravin, se v lednu zvýšila. To podle prognózy nadále oslabuje kupní sílu domácností. Zpřísňování měnové politiky, které bude negativně ovlivňovat podnikatele, tedy bude i nadále pokračovat.
Česko podle makroekonomické prognózy Komise čeká v prvním čtvrtletí roku 2023 stagnace. Za celý rok by pak měla česká ekonomika vykázat růst o 0,1 procenta, tedy výrazně nižší, než je očekávaný průměr celé Evropské unie. Podle prognózy letošní inflace v Česku dosáhne 9,3 procent. To znamená pátou nejvyšší v celé EU po Maďarsku, Polsku, Slovensku a Rumunsku. V roce 2022 české hospodářství vzrostlo o 2,5 procenta a česká ekonomika by mohla začít růst rychleji v příštím roce. Inflace by se měla přiblížit předkrizovým hodnotám a klesnout na 3,5 procenta.
V letošním roce by mělo podle prognózy Evropské komise zaznamenat záporný růst a dopadnout hůře, něž se předpokládalo, a to -0,8 procenta, pouze Švédsko. Očekává se, že Německo zůstane v kladných hodnotách na úrovni 0,2 procenta, což je téměř o jeden procentní bod více než dříve očekávaných -0,6 procenta, a recesi unikne i Lotyšsko, které letos poroste o 0,1 procenta.
Odhady produkce pro rok 2024 zůstávají beze změny, na úrovni 1,5 procenta pro oblast jednotné měny a 1,6 procenta v Unii. Do konce předpovídaného období by objem produkce měl být téměř o 1 procento vyšší, než jak se očekávalo v podzimní prognóze z minulého roku.
