Evropská komise v pátek doporučila kandidaturu Ukrajiny do Evropské unie. Oznámila to předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, podle níž bude země muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je spojen přijímací proces. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či boje s korupcí, řekla šéfka Komise. Rozhodující slovo v udělení kandidátského statusu bude mít příští týden summit lídrů členských zemí.
Kromě Ukrajiny doporučila Komise udělit kandidátský status pro vstup do Evropské unie také Moldavsku. Země obávající se možné ruské agrese podle von der Leyenové splňuje podmínky pro kandidátství.
„Ukrajina jasně ukázala své úsilí a své přesvědčení naplňovat evropské hodnoty a standardy,“ prohlásila von der Leyenová na tiskové konferenci, na niž přišla oblečena do žluto-modré kombinace odpovídající ukrajinské vlajce.
Sedmadvacítka obdivuje především sílu, se kterou Ukrajinci bojují za svobodu proti ruské agresi, řekla šéfka komise. Kyjev podle ní pokročil i v řadě dalších otázek, má však před sebou ještě mnoho reforem, které jsou nutné pro průběh složitého přijímacího procesu. Ten může podle odhadů unijních činitelů trvat více než deset let. Například balkánské země jako Srbsko či Černá Hora se příliš neposunuly ke členství ani více než desetiletí poté, co se oficiálně staly kandidáty.
„Je to první krok na cestě k členství v EU a určitě nás přiblíží k vítězství,“ ocenil na twitteru rozhodnutí unijní exekutivy prezident Zelenskyj.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Reuters uvedl, že Moskva vývoj kolem ukrajinské kandidatury sleduje se „zvýšenou pozorností“, zejména v souvislosti s očekávaným posilováním společných vojenských kapacit EU.
Rozhodnutí Evropské komise přivítala také moldavská prezidentka Maia Sanduová, která ho podle agentury AFP označila za důležitý moment. „Je to důležitý okamžik pro budoucnost Moldavské republiky a pro naději, kterou naši občané potřebují. Víme, že tento proces bude obtížný, ale jsme odhodláni jít touto cestou,“ dodala.
Komise své stanovisko zveřejnila den poté, co při návštěvě Kyjeva podpořili ukrajinskou kandidaturu francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz kteří dosud dávali najevo pochybnosti. Podle diplomatů je pravděpodobné, že kandidaturu s podmínkami na summitu podpoří i další dosud skeptické země jako Nizozemsko či Dánsko.