Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová FOTO: Evropská unie
FOTO: Evropská unie
Evropská komise dnes zažalovala Česko a další čtyři země Evropské unie za to, že nevynucují nová unijní pravidla pro obsah audiovizuálního vysílání přijatá v roce 2018. Komise požádala Soudní dvůr EU o vyměření pokuty, neboť české orgány nezapracovaly obsah směrnice do vnitrostátního práva. Žaloby se týkají také Slovenska, Irska, Rumunska a Španělska.
Směrnice má mimo jiné zlepšit ochranu dětských diváků, podpořit kulturní rozmanitost vysílaných děl či rozšířit definici nezákonného a škodlivého obsahu na internetové platformy pro sdílení videonahrávek. Stanovuje rovněž povinný podíl nejméně 30 procent evropské produkce v digitálních videotékách.
Členské státy a europoslanci úpravu schválili v roce 2018 a jednotlivé země měly čas do září 2020, aby její obsah zapracovaly do svých zákonů. To v termínu nestihlo 23 států, kterým komise v listopadu téhož roku zaslala první výzvu k nápravě. Druhá výzva se o rok později týkala 11 zemí, z nichž až dosud podmínky nesplnilo zmíněných pět států.
Návrh příslušného zákona předložila vláda Andreje Babiše v červenci 2020 poslanecké sněmovně, poslanci jej ale do konce volebního období neprojednali. Předlohu dostala dolní komora opět po volbách loni v listopadu a nyní je před druhým čtením.
V minulosti podala Evropská komise na Českou republiku několik žalob:
9. června 2021 – Evropská komise zažalovala Česko a Polsko u soudního dvora Evropské unie kvůli tomu, že nedovolují cizincům z Evropské unie vstupovat do politických stran. Podle unijní exekutivy tím obě země omezují jejich právo kandidovat v místních a evropských volbách za stejných podmínek, jaké mají čeští a polští občané.
6. září 2018 – Česká republika uspěla v řízení před Soudním dvorem EU ve sporu o zhruba 55 milionů korun. Soud zrušil rozhodnutí EK z roku 2015, podle kterého muselo Česko vrátit dotaci 2 123 199 eur (55 milionů Kč). Důvodem vrácení dotace bylo údajně chybné vyplacení peněz ze zemědělských fondů vinařům na ochranu vinic před zvěří a ptactvem.
25. ledna 2018 – Soudní dvůr Evropské unie potvrdil názor EK, že Česká republika svými pravidly pro řidičské průkazy kategorií C/C1 a D/D1, tedy pro mikrobusy a nákladní vozidla, porušuje příslušnou unijní směrnici. České ministerstvo dopravy reagovalo připomínkou, že unijní pravidla upravuje novela zákona, platná od července 2018. Na potřebu příslušné úpravy české legislativy upozorňovala EK od léta 2014, o rok později česká strana slíbila, že změny provede. Ale nestalo se tak, a komise se proto po uplynutí příslušné lhůty obrátila na unijní soud.
7. prosince 2017 – První místopředseda EK Frans Timmermans oznámil, že EK posílá Česko, Polsko a Maďarsko k unijnímu soudu kvůli jejich odmítání přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Loni v dubnu Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že Česko, Polsko a Maďarsko odmítáním povinného přerozdělování uprchlíků nesplnily své povinnosti plynoucí z práva Evropské unie. Podle zástupců žalovaných zemí verdikt neměl žádné další důsledky, protože program přerozdělování žadatelů o azyl skončil v roce 2017.
22. července 2016 – Evropská komise zažalovala u Soudního dvora EU Českou republiku, protože země nepřevzala od Polska zpět 20 000 tun údajně nebezpečného odpadu. Česká strana uváděla, že o odpad nejde, a proto nic přebírat nebude. V březnu 2019 Soudní dvůr EU žalobu zamítl.
25. února 2016 – EK poslala Českou republiku k Soudnímu dvoru EU kvůli tomu, že Česko umožňuje vykonávat práci notáře jen svým občanům. Taková podmínka je podle exekutivy Evropské unie v rozporu s pravidly o svobodě usazování. V březnu 2018 unijní soud rozhodl, že ČR porušila princip svobody usazování plynoucí z unijních smluv. Nápravu přinesla novela notářského řádu.
10. července 2014 – Evropská komise se obrátila na Soudní dvůr Evropské unie kvůli českým pravidlům pro puncování šperků. Podle komise nebyl v souladu s právem na volný pohyb zboží požadavek, aby šperky dovážené z jiné unijní země musely mít ještě doplňkový český punc. V září 2016 Soudní dvůr Evropské unie rozhodl o tom, že neuznáváním puncovních značek nizozemského puncovního úřadu WaarborgHolland porušuje Česká republika unijní právo. Český Puncovní úřad už dříve argumentoval tím, že nizozemský punc neumožňuje rozpoznat, zda šperk pochází z EU, anebo má původ mimo ni, například v Číně nebo Hongkongu. EK v roce 2019 rozhodla o ukončení řízení.
27. ledna 2011 – Evropská komise podala žalobu na Česko kvůli předpisům o dani z přidané hodnoty pro cestovní kanceláře. Česko a dalších sedm zemí totiž unijní pravidla nezapracovaly do své legislativy. Podle Bruselu tím tyto státy narušily hospodářskou soutěž mezi cestovními kancelářemi. V září 2013 unijní soud žalobu zamítl. Jedinou ze žalovaných zemí, kde soud částečně žalující straně vyhověl, bylo Španělsko. Komisi vadilo, že zvláštní režim DPH pro cestovní kanceláře byl uplatňován nejen u služeb pro „cestující“, ale i u služeb pro další osoby.
