Navzdory výzvám pobaltských zemí, Polska, Itálie a Rumunska se ministři zahraničí EU v pondělí (25. ledna) rozhodli odložit uvalení nových sankcí na ruské činitele v reakci na zadržení opozičního předáka Alexeje Navalného. Prý se počká, jestli budou Navalného držet ve vězení i 30 dní po zadržení. To je na řádění Putinova režimu dost slabá odpověď, mírně řečeno.

„Dnes jsme se dohodli, že počkáme na rozhodnutí soudu, že počkáme, zda bude Alexej Navalnyj po 30 dnech propuštěn na svobodu,“ řekl novinářům německý ministr zahraničí Heiko Maas. „Ještě není konec.“

Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, který přijel do Bruselu, již dříve řekl, že po Navalného zadržení, když se vracel z Německa do Ruska, musí Unie podpořit „změnu ovzduší v Rusku“.

„EU musí vyslat velmi jasný a rozhodný signál, že to není přijatelné,“ řekl Landsbergis novinářům a vyzval EU, aby Moskvě vyslala „velmi jasný a rozhodný vzkaz“ a dohodla sankce v rámci svého nového sankčního rámce za porušování lidských práv. Ten umožňuje rychlejší přijetí zmrazení majetku a zákazu cestování. EU již uvalila hospodářské sankce na ruský energetický, finanční a zbrojní sektor kvůli anexi Krymského poloostrova v roce 2014.

V reakci na Navalného otrávení loni v létě uvalila sankce také na šest ruských činitelů blízkých prezidentu Vladimiru Putinovi a na jeden subjekt odpovědný za zničení zásob chemických zbraní ze sovětské éry.

Kolegové z pobaltských zemí Lotyšsko a Estonsko podporují další sankce EU vůči ruským jednotlivcům a italský ministr zahraničí v neděli prohlásil, že Řím je připraven podpořit další zákazy cestování a zmrazení majetku. Rumunsko v pondělí rovněž veřejně podpořilo sankce.

Ústřední roli při rozhodování, zda Unie přistoupí k represivním opatřením vůči Rusku, velkému vývozci ropy a plynu do EU, budou mít Německo a Francie.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell prohlásil, že příští týden pojede do Moskvy naléhat na Kreml, aby osvobodil demonstranty a Navalného. Chystá se také jednat s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Tvrdí, že to „bude dobrá příležitost prodiskutovat se svým ruským protějškem všechny relevantní otázky“. Odmítl ale myšlenku, že by spojil svou cestu do Moskvy s návštěvou Navalného, a také nechal otevřené veškeré odhady ohledně možného termínu sankcí.

Tak teď jsou v Kremlu určitě celí rozechvělí, jak na ně dopadne tvrdá pěst Evropské unie, a začnou se chovat hezky. Evropská odpověď na ruské řádění připomíná spíš kvákání postřelené kachny. Není jasné, co bychom se mohli o Rusku a jeho pojetí lidských práv dozvědět za pár týdnů nového. Navalný vůbec neměl být zadržen, předtím se ho ruský režim neměl pokoušet otrávit novičokem. Teď o víkendu neměl mlátit demonstranty v ulicích a zadržet tři tisíce lidí. Neměli by tam konat frašku, které se i na Západě z nějaké setrvačnosti říká volby. Všechna velká média jsou pod naprostou kontrolou státu a na zbylá nezávislá se pořádá hon a stále jim hrozí likvidace. Ruské soudy nejsou žádné soudy, ale jen jakási pobočka represivních složek. Kdo se k nim jako obžalovaný dostane, nemá šanci na spravedlivý proces.

Západu se ruské poměry netýkají jen s ohledem na utrpení tamních lidí, ale Kreml usiluje pomocí hybridní války západní demokracie rozvrátit, ovlivňovat volby a referenda, vyvolávat zmatek a korumpovat politiky.

Rusko není nějaký „stát s autoritářskými rysy“. Je to už kompletní diktatura. Tady není na co čekat. Jakékoli váhání si v Kremlu vyloží jako slabost a budou ještě drzejší a rozpínavější. Pokud tohle někdo nevidí, nebo předstírá, že to nevidí, tak buď moc rozumu nepobral, je naivní, nebo (v některých případech) Ruskem placený a vydíratelný.

Kdo si počká, ten se dočká, jen třeba něčeho jiného, než by chtěl.