Evropská unie by měla s blížící se zimou navýšit svou pomoc Ukrajině, zničena byla více než polovina ukrajinské energetické infrastruktury. V tradičním předsummitovém dopise prezidentům a premiérům bloku to ve středu napsal předseda Evropské rady Charles Michel. Hned v jeho úvodu uvedl, že státníky zve na zasedání Evropské rady 17. října a potvrdil tak, že summit, který začíná ve čtvrtek bude nakonec jen jednodenní.

První části summitu se osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který unijním vůdcům představí svůj „plán vítězství“. „Očekávám, že dostojíme našemu červnovému závazku a společně s partnery z G7 do konce roku poskytneme přibližně 45 miliard eur na podporu vojenských, rozpočtových a rekonstrukčních potřeb Ukrajiny,“ napsal Michel, který předsedá Evropské radě, tedy summitům EU. Členské státy by podle něj měly zhodnotit svou dosavadní podporu Kyjevu a zároveň navýšit úsilí, pokud jde o pomoc zemi, která již více než dva a půl roku čelí ruské invazi.

Unijní prezidenti a premiéři se budou věnovat rovněž situaci na Blízkém východě. „Humanitární situace na místě se zhoršuje. Našimi hlavními prioritami zůstávají okamžité příměří a propuštění rukojmí,“ napsal Michel. „Evropská rada musí prosazovat zmírnění napětí a trvat na dodržování mezinárodního a humanitárního práva,“ dodal s tím, že nedávné útoky na jednotku mírové mise OSN na jihu Libanonu jsou nepřijatelné.

Dále čtěte

Zelenskyj představil plán vítězství. Prvním bodem je podle něj pozvání do NATO

Ukrajinský plán vítězství má pět bodů a tři tajné dodatky, řekl ve středu v ukrajinském parlamentu prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož…

Velkým tématem čtvrtečního jednání bude i migrace, kde Michel předpokládá „strategickou výměnu mezi lídry“. „Budeme mít příležitost se zaměřit se na konkrétní opatření, pokud jde o předcházení nelegální migraci, včetně posílených kontrol našich vnějších hranic, posílených partnerství a posílených návratových politik,“ dodal.

Ohledně migrace se na summitu očekává asi nejbouřlivější diskuze, situace v řadě evropských zemí se totiž v posledních měsících změnila. Německo zavedlo kontroly na pozemních hranicích se všemi okolními státy, Nizozemsko a Maďarsko chtějí trvalou výjimku z unijních pravidel pro migraci a udělování azylu a i polský premiér Donald Tusk oznámil, že kvůli situaci na polsko-běloruské hranici se Polsko chystá pozastavit určitým skupinám příchozích právo na azyl.