Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová FOTO: Evropská unie
FOTO: Evropská unie
Podle bruselského webu POLITICO má Evropa v rukávu tajnou zbraň pro vyjednávání s Ruskem v hodnotě 200 miliard eur. Jde o zmrazená ruská aktiva na Západě. Lídři členských států Evropské unie poté, co byli vynecháni z jednání mezi Spojenými státy a Ruskem o ukončení konfliktu, debatují o tom, zda zmrazená aktiva rozmrazit a poslat na Ukrajinu.
POLITICO označilo rozmrazení zmrazených ruských aktiv, která EU zablokovala, když Vladimir Putin před třemi lety rozpoutal válku na Ukrajině, za jadernou variantu. Přibližně 200 miliard eur je uloženo v bruselské finanční instituci Euroclear. Spojené státy naproti tomu drží pouhých pět miliard dolarů. Zabavení těchto aktiv je „drastickou možností, která by Evropě téměř jistě zaručila větší prostor u jednacího stolu“, dodal bruselský web.
Vlády Evropské unie se však rozcházejí v názoru, zda by rozmrazení těchto prostředků Donaldu Trumpovi ukázalo, že Brusel má stále ještě nějaké síly, nebo zda by se mu tento krok nakonec vymstil. Evropa je ale rozdělená. Jeden tábor argumentuje, že rozmrazení peněz a jejich předání Kyjevu by umožnilo válkou zmítané zemi získat převahu na bojišti a vzdorovat Trumpovým požadavkům na ukončení války.
„(Zmrazenými ruskými aktivy, pozn. red.) můžeme nahradit americkou podporu, pokud se USA přesto rozhodnou Ukrajinu dále nepodporovat,“ řekl v pondělí podle webu POLITICO estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. „Máme v Evropě zmrazená ruská aktiva v hodnotě 300 miliard eur a musíme je využít,“ řekl novinářům v Bruselu spolu se svými protějšky z Dánska, Švédska, Litvy a Lotyšska.
Přesná výše ruských zmrazených aktiv v Evropě není jasná, obecně se přijímá číslo blížící se 200 miliardám eur. Pobaltské země se domnívají, že by ruská aktiva měla být okamžitě rozmrazena a předána Ukrajině. Postoj podle webu podporuje Polsko, vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová i Česko. „Musíme k další vojenské podpoře Ukrajiny využít peníze ze zmrazeného ruského majetku z celé Evropy,“ poznamenal v pondělním projevu premiér Petr Fiala (ODS).
„Neberu argument, že je to právně problematické, potřebujeme politickou vůli,“ řekl litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys v rozhovoru pro POLITICO a dodal, že skeptické státy „musí předložit nějaké pádnější argumenty, proč to neděláme“.
V opačném táboře jsou Francie, Německo, Itálie, Španělsko a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Důvodem jsou obavy z toho, že zabavením prostředků by Evropská unie vyděsila mezinárodní investory a vzdala by se své největší výhody v mírových jednáních.
„Pokud byste (aktiva, pozn. red.) rozmrazili a dali Ukrajině, už je nemáte a nemůžete je použít jako vyjednávací kartu,“ dodal pro POLITICO diplomat jedné z těchto zemí.
Sama Kallasová připouští, že šance na zabavení ruských fondů v blízké budoucnosti jsou malé. „Potřebujeme k tomu podporu všech. Zatím ji nemáme,“ řekla na pondělní tiskové konferenci. Tábor velkých členských států argumentuje tím, že rozmrazení fondů nyní by naopak podkopalo vliv EU v mírových rozhovorech s Ruskem.
Evropské země ale uznávají, že miliardy eur ve zmrazených ruských aktivech jim poskytují dodatečný vliv na Kreml. „Pokud chtějí (Rusko, pozn. red.) rozhodně získat peníze zpět, pak za ně musí něco dát,“ řekl výše citovaný diplomat.
Země se snaží získat 200 miliard eur, aby pokryly vysoké náklady na obnovu Ukrajiny, které Světová banka odhaduje na 486 miliard dolarů. „Mnozí jsou proti rozmrazení, protože to považují za peníze na rekonstrukci,“ dodal další diplomat.
