Evropská unie nepřeruší politický dialog s Izraelem, jak to navrhoval šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Některé členské státy EU včetně Česka s tím dnes na jednání v Bruselu nesouhlasily. Novinářům to po schůzce řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Borrell přerušení dialogu s Izraelem navrhoval jako reakci na jeho porušování mezinárodního humanitárního práva v Pásmu Gazy. Lipavský se naopak domnívá, že EU má naopak dialog vést a v jeho rámci uplatňovat své postoje k regionálnímu dění.

Celá řada států podle šéfa české diplomacie na dnešním zasedání uváděla, že Borrellův návrh není „krokem, který by dával smysl“.

„Není to první návrh tohoto typu, se kterým přišel. Členské státy se vyjádřily a ta věc se už nezvládne posunout, protože je potřeba jednomyslnost,“ upozornil Lipavský.

Evropská unie již podle něj v této souvislosti zavedla množství sankcí, například proti násilným židovským osadníkům. „Je potřeba hledat spíš shodu na tom, kde se ještě potkáváme, než náhodně nahazovat různé myšlenky, tak jak jsme tomu byli dnes svědky. Uvidíme, jak se k tomu postaví nová Evropská komise a nová představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku,“ dodal.

Dále čtěte

Česko a Západ nad propastí? Chcete-li pochopit problémy současného světa, kupte si naši novou knihu

Pořiďte si v našem e-shopu novou knihu Nad propastí. Česko a Západ v boji o svobodu a demokracii, kterou jako editor…

V případě, že bude do konce listopadu schválena nová Evropská komise, je dnešní jednání unijních šéfů diplomacie poslední pod Borrelovým vedením. Ve funkci by ho měla nahradit bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová. Ta se oficiálně ministeriády neúčastnila, nicméně měla řadu bilaterálních schůzek, například právě s českým ministrem zahraničí.

Ministři hned dopoledne debatovali také o rozhodnutí amerického prezidenta Joea Bidena povolit Ukrajině použít americké střely dlouhého doletu k útokům proti cílům na ruském území. Krok kritizovalo například Maďarsko, či Slovensko. „Není to debata, kterou by Evropská unie mohla svých rozhodnutím posunout, je to rozhodnutí jednotlivých států, které poskytují dané systémy,“ uvedl Lipavský.

Česká pozice je podle něj dlouhodobě konzistentní. „My říkáme, že Ukrajina má právo se bránit i na území Ruska, nejlepší jsou ty rakety a bombardéry, které ze základen ani nevyletí. A když (prezident Vladimir) Putin vydá rozkaz, aby vyletěly, tak Ukrajinci mají mít možnost je zasáhnout a zničit,“ dodal český ministr. Zmínil nicméně, že Česko nestojí před dilematem, jako jiné země, protože takový typ zbraní, které by mohly zasáhnout i ruské cíle, na Ukrajinu nedodává. „Pokud ale USA rozhodly tak, jak rozhodly, tak je to naprosto v pořádku a pomůže to Ukrajině se bránit,“ uzavřel.