Mario Draghi FOTO: Evropská unie / se souhlasem
FOTO: Evropská unie / se souhlasem
Evropská unie potřebuje v relativně krátké době najít „obrovské množství“ peněz, aby mohla vzdorovat globálním výzvám, kterým čelí, prohlásil italský expremiér a bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi.
Bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi byl pověřen vypracováním zprávy o konkurenceschopnosti Evropské unie a o víkendu se v belgickém Gentu setkal s unijními ministry, aby s nimi projednal způsoby, kterými by blok mohl získat potřebné finanční prostředky.
Tři pilíře, o které se Evropská unie opírala, tedy energie z Ruska, vývoz z Číny a americký obranný aparát, podle Draghiho oproti minulosti výrazně oslabily, přičemž pouze v souvislosti se zelenou a digitální transformací by unie měla vynakládat 500 miliard eur ročně. „Propast ve financování mezi Evropou a Spojenými státy se z hlediska investic rovná půl bilionu eur ročně a třetinu z toho by měly tvořit veřejné peníze“, řekl Draghi ministrům.
Draghi jim tedy předložil své řešení. Je potřeba zvýšit konkurenceschopnost Evropské unie, a to od snížení cen energií až po snížení regulační zátěže. Na tom se se svými kolegy shodl. Co se ovšem týče veřejných peněz, objevily se neshody. „Dali jasně najevo, že v nadcházejících měsících bude potřeba spousta diskuzí,“ řekl Draghiho poradce a dodal, že exprezident Evropské centrální banky vyzval k odvážné akci v otázce investic.
Podle Draghiho je nutné nasměrovat evropské soukromé úspory, jelikož „veřejných peněz nebude nikdy dost“, a předložil také možnosti, kde by se daly prostředky na úrovni EU najít.
Mezi návrhy se objevila myšlenka na vytvoření nového společného nástroje. Jednalo by se o dluh, půjčku nebo využití soukromých partnerství, do kterých by se zapojila Evropská investiční banka. Nové unijní zadlužení by podpořil například francouzský prezident Emmanuel Macron a další.
Eurokomisař Paolo Gentiloni opakovaně předložil návrh na založení jakéhosi druhého fondu EU Next Generation, který se ovšem u ostatních státních představitelů nesetkal s pozitivním ohlasem. Německý ministr hospodářství Sven Giegold pak k potřebě nových společných fondů unie uvedl, že je známo, že německá vláda souhlasí se zvýšením výdajů na výzkum a vývoj, klima, inovace a tak dále, což je v celosvětové konkurenci jistě potřeba, přitom asi 70 procent rozpočtu Evropské unie do těchto sektorů orientovaných na budoucnost v tuto chvíli nejde.
