Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě. FOTO: Evropská unie / se souhlasem
FOTO: Evropská unie / se souhlasem
Evropská unie v pondělí nabídla Ukrajině vlastní dohodu o využívání ukrajinských přírodních zdrojů. Podle bruselského webu POLITICO to oznámil francouzský eurokomisař Stéphane Séjourné s tím, že konkurenční návrh předložil ukrajinským představitelům, s nimiž se setkal v Kyjevě během návštěvy Evropské komise u příležitosti třetího výročí ruské invaze v plném rozsahu. Americký prezident Donald Trump už dříve prohlásil, že Washington je blízko uzavření dohody s Kyjevem o právech na jeho rozsáhlé přírodní zdroje.
„Jednadvacet z třiceti kritických materiálů, které Evropa potřebuje, může poskytnout Ukrajina v rámci oboustranně výhodného partnerství,“ řekl podle agentury AFP eurokomisař pro prosperitu a průmyslovou strategii. „Přidaná hodnota, kterou Evropa nabízí, spočívá v tom, že nikdy nebudeme požadovat dohodu, která není výhodná pro obě strany.“
Dvě dohody. Jedna tvrdší než druhá
Podobnou dohodu už dříve Ukrajině nabídly Spojené státy. Podle novináře amerického deníku The Washington Post Joshe Rogina měla Zelenskému první verzi dohody představit americká velvyslankyně Bridget Brinková ještě před schůzkou prezidenta s americkým ministrem financí Scottem Bessentem před dvěma týdny.
Během setkání s americkým viceprezidentem J. D. Vancem, zvláštním vyslancem Spojených států pro válku na Ukrajině Keithem Kelloggem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem během Mnichovské bezpečnostní konference měl Zelenskyj odmítnout její podpis s tím, že neobsahuje žádné bezpečnostní záruky. Vysoký ukrajinský představitel řekl Financial Times, že Kyjev se „snaží vyjednat lepší dohodu“.
Podle prvotní verze dohody, která byla nabídnuta ukrajinskému prezidentovi Zelenskému k podpisu, měla Ukrajina souhlasit se zřízením společného fondu s USA, do něhož by se ukládala práva na využívání podzemních zdrojů. Fond by tato práva rozdělil ve prospěch amerických investorů a následné příjmy z těžby a prodeje nerostných surovin by si Kyjev a Washington rozdělily půl na půl.
V nové verzi Washington navrhuje, aby Spojené státy převzaly 100% vlastnictví budoucího fondu a rozdělily příspěvky stran v poměru dvě ku jedné, kdy ukrajinská strana přispěje dvěma třetinami budoucích příjmů z těžby a americká strana jednou třetinou, kterou již poskytla v podobě zbraní. Americká strana navrhuje stanovit velikost fondu na 500 miliard dolarů, což je přesně částka kompenzace za již vynaložené a budoucí americké výdaje na vojenskou a finanční pomoc Kyjevu, kterou chce Donald Trump od Ukrajiny získat.
Deník The New York Times poznamenal, že tato částka nebyla v předchozí verzi dohody upřesněna. Nový návrh dohody obsahuje také klauzuli o příjmech z území, která jsou v současnosti okupována Ruskem – v případě jejich osvobození. Předpokládá se, že podíl příjmů plynoucích do fondu z osvobozených území bude činit 66 procent.
Návrh nové dohody „obsahuje prakticky stejná ustanovení, která Kyjev dříve odmítl jako příliš zatěžující, některé podmínky se zdají být dokonce tvrdší než v předchozím návrhu“, napsal The New York Times. Pět zdrojů ukrajinského webu, „které pracují na přípravě nového návrhu dohody“, se rovněž domnívá, že nová dohoda je tvrdší než ta předchozí.
Oba návrhy však Volodymyr Zelenskyj odmítl podepsat. „Nepodepíšu to, co bude muset splácet deset generací Ukrajinců,“ řekl na nedělní tiskové konferenci podle webu POLITICO. Trump však v pondělí trval na tom, že „konečná dohoda“ je „velmi blízko“ a že bude zahrnovat „vzácné zeminy a různé další věci“.
Dvacet procent pod ruskou kontrolou
Americký prezident Donald Trump v posledních měsících několikrát vyjádřil zájem o uzavření dohody s Ukrajinou, která by USA poskytla významný přístup ke svým nerostům a dalším surovinám.
V rozhovoru s televizí Fox News Trump zdůraznil, že pro Spojené státy je zásadní, aby se jim podpora Ukrajiny vrátila. „Dáme tam všechny ty peníze a já říkám, že je chci zpátky. A řekl jsem jim, že chci ekvivalent, třeba ve formě vzácných hornin v hodnotě 500 miliard dolarů,“ poznamenal. „A oni s tím v podstatě souhlasili, takže se alespoň necítíme jako hlupáci.“
Ukrajina vlastní obrovská ložiska kritických prvků a minerálů, od lithia po titan, které jsou nezbytné pro výrobu moderních technologií a jsou velmi žádané v celosvětovém závodě o zdroje. Podle agentury Reuters je asi 20 procent ukrajinských nerostných zdrojů, včetně přibližně poloviny ložisek vzácných hornin, pod ruskou okupací.
S myšlenkou nabídnout Spojeným státům rozsáhlá naleziště nerostů a vzácných zemin, která ukrajinští představitelé označují za „klíčové zdroje“, a dalších důležitých nerostných surovin přišel Volodymyr Zelenskyj už na podzim loňského roku. Podle agentury Reuters byla taková dohoda součástí takzvaného plánu vítězství ukrajinského prezidenta, jehož cílem bylo zajistit Ukrajině co nejsilnější pozici pro jednání a přimět Moskvu zasednout k jednacímu stolu.
