ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
FOTO: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Evropská unie přijala rozhodnutí o snížení stavu ochrany vlků šedých na území Evropy. Podle ochranářů tak zaniká celá řada záruk, které tento druh podporovaly v prosperujícím životě. Každá unijní země nyní bude moci stanovit roční kvótu týkající se snižování jejich počtů.
Podle nového usnesení Evropské unie (EU) budou vlci šedí přesunuti z přílohy II (přísně chráněná) do přílohy III (chráněná) Bernské úmluvy. Děje se tak po 45 letech jejich přísné ochrany v Evropě. Komise toto rozhodnutí odůvodnila tím, že počet vlků na území Evropské unie se téměř zdvojnásobil. V roce 2012 jich prý bylo asi 11 000, zatímco v současné době jich v unijních státech žije více než 20 000. Vlci prý navíc působí velké škody na hospodářských zvířatech.
Aktivisté na podporu divoké zvěře s novým usnesením nesouhlasí a tvrdí, že lepším řešením by bylo zajištění ochranných metod, včetně výcviku ovčáckých psů. Podle nich vlci také snižují počet jelenů a divokých prasat, která poškozují stromy a úrodu. Současně prý také zabraňují šíření nemocí, jelikož pojídají nemocná zvířata.
Dalším argumentem proti střílení vlků pak je, že loví ve smečkách po pěti až osmi, které zahrnují pár a jeho potomky. Ve chvíli, kdy jsou starší vlci zastřeleni, se prý smečka rozpadne. „Když se vlci pohybují samostatně, je daleko pravděpodobnější, že napadnou ovce a jiná domestikovaná zvířata,“ vysvětluje pro BBC slovenský biolog Michal Haring.
Aktivisté rovněž poukazují na zprávu EU z roku 2023, ve které stojí, že vlci zabijí ročně zhruba 50 000 z 68 milionů ovcí a koz v Evropě a jejich celkový dopad na počet hospodářských zvířat v EU je velmi malý. K útokům vlků na lidi pak prý nedošlo 40 let.
V České republice se vlci vyskytují především na Šumavě, v Českém lese, Krušných horách, Českém Švýcarsku či Lužických horách. Setkat se s nimi však můžeme také v Českém středohoří a Jizerských horách.
