Dohoda o nových pravidlech pro migranty v Evropě není uskutečnitelná, protože Evropská unie dříve „legálně znásilnila“ Polsko a Maďarsko, když je přinutila přijmout nové předpisy pro rozdělování migrantů nelegálních, uvedl maďarský premiér Viktor Orbán na neformálním summitu lídrů EU ve španělské Granadě.

„Po tomhle už není šance dojít k nějakému kompromisu a dohodě o migraci. Politicky je to nemožné. Ne jako dnes – obecně, po léta. Protože legálně jsme byli, jak to říct, znásilněni. A pokud jste byli legálně znásilněni, to znamená, že jste byli nuceni přijmout něco, co se vám nelíbí, jak se můžete dohodnout a udělat kompromis? To je nemožné,“ řekl Viktor Orbán novinářům na setkání Evropského politického společenství.

Dále čtěte

USA dohání Rusko k použití nejstrašnějších zbraní, vyhrožuje Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek prohlásil, že americké úřady svou vojenskou podporou Kyjeva dohání Ruskou federaci k tomu,…

Na posledním summitu totiž unijní lídři prosadili nový přístup k rozdělování žadatelů o azyl a migrantů navzdory námitkám Polska a Maďarska. Orbán již dříve prohlašoval, že proti novým migračním pravidlům, která zavedla „Sorosova říše“, bude bojovat „rukama, nohama i zuby“ a výstavbu „ghetta pro migranty“ na maďarském území nedovolí. Polský premiér Mateusz Morawiecki zase před svým odletem do Granady několikrát zopakoval, že chystaný balíček odmítne tvrdým vetem. „Proč se musíme sklánět před diktátem Bruselu a Berlína?“ tázal se.

Evropská komise předložila návrh nového migračního a azylového paktu založeného na systému kvót v září roku 2020. Jednání se zarazila po kritice ze strany Maďarska, Polska i dalších zemí, které protestovaly proti jakémukoli požadavku přijímat migranty.

Dále čtěte

Tak snad to nebudeme muset prožít znovu. Objednávejte knihu Pavla Šafra Báječná léta s Babišem

Pro všechny čtenáře, kteří byli nadšeni z knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží, to byla dobrá zpráva. A…

Ministři vnitra zemí EU se na reformě migračních pravidel sedmadvacítky dohodli začátkem června. Místo závazných kvót pro přerozdělování migrantů počítá tento schválený návrh s povinnou solidaritou. Země si přitom mohou vybrat, zda přijmou běžence, dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek 20 tisíc eur (asi 486 800 Kč) za jednoho migranta nebo jiná pomoc, například vyslání expertů či materiální podpora. Česko a další země přijímající válečné uprchlíky z Ukrajiny si podle tehdejšího vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana vyjednalo výjimku z povinnosti finančně pomáhat přetíženým jihoevropským státům.

Na poslední části se pak tento týden shodli velvyslanci zemí bloku, přičemž poslední bod reformy se týká takzvaného krizového mechanismu, tedy řešení situací, kdy v krátkém době dorazí velké množství běženců. To se děje i letos, kdy se s velkou migrační vlnou potýká zejména Itálie. Proti byly Polsko a Maďarsko, které dříve nesouhlasily ani s přijetím dalších částí migračního balíčku. Česko se při hlasování zdrželo, stejně jako Slovensko a Rakousko.