Fenomén tzv. kyperských Rusů řeší Evropská komise - obchod s pasy a vízy je celoevropský bezpečnostní problém FOTO: FB
FOTO: FB
Kypr jako členská země EU vydělal v posledních několika letech zhruba 7 miliard euro díky prodeji kyperského státního občanství. Pro strádající kyperské hospodářství jde o lukrativní byznys, navíc kupec souběžně získává i evropský pas. Také proto roste poptávka. Podobný obchod s tzv. zlatými pasy provozují též Malta a Bulharsko, přičemž cena se pohybuje v rozmezí 500 tisíc až 2,5 milionu euro za osobu. Evropská komise kritizuje tuto praxi již několik let a nyní chystá proti kupčení právní kroky.
Dalších 20 států Evropské unie poskytuje cizincům za úplatu tzv. zlatá víza, na jejichž základě si lze po pěti letech pořídit státní občanství. Nejaktivnější je v tomto ohledu Portugalsko (22 tisíc dlouhodobých „zlatých“ víz od roku 2012), po němž následují Nizozemsko a Francie. Hlavní celoevropské úskalí spočívá v tom, že si zlaté pasy a zlatá víza nekontrolovaně pořizují i bossové kriminálního podsvětí, což platí především v případě Kypru a Malty. Také proto zahájila Evropská komise v úterý 20. října 2020 řízení proti těmto dvěma členským státům EU, zatímco Bulharsko bylo vyzváno „jen“ k zdůvodnění své praxe.
Již v polovině září předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v projevu o stavu EU kritizovala výše zmíněnou praxi a zdůraznila, že evropské hodnoty nejsou zboží, nelze s nimi proto obchodovat. Podle ní je prodej občanství, pasů a víz v rozporu s evropským právem, skrze nějž je narušována celoevropská spolupráce. Po udělení občanství či pobytového víza se totiž jejich držitel může pohybovat po EU, usazovat se, pracovat a podnikat v podstatě v libovolné unijní zemi. Kypr a Malta mají nyní dva měsíce na to, aby adekvátně reagovaly na výtky Evropské komise. Pokud budou trvat na své praxi, dojde zřejmě k zahájení řízení před Soudním dvorem EU v Lucemburku.
Již méně se však veřejně hovoří o tom, z jakých zemí pocházejí nejproblematičtější kupci zlatých pasů a zlatých víz operující pak v zemích Evropské unie. Jde totiž především o všelijaké byznysmeny či oligarchy a jejich klienty z postsovětského prostoru, zejména z Ruské federace. Například k tzv. kyperským Rusům, jichž na ostrovním státě žije snad více než 10 tisíc, patří miliardáři jako Oleg Děripaska, Leonid Lebeděv, Nikita Mišin nebo Alexander Ponomarenko, vesměs lidé blízcí Putinově kremelské administrativě. Zejména řecká (pravoslavná) část Kypru představuje výrazné ohnisko ruského politicko-ekonomického vlivu nejen ve Středomoří, ale v celé Evropské unii. A to je celoevropský bezpečnostní problém.
Zdroj: Frankfurter Allgemeine Zeitung (20. 10. 2020) / Financial Times (15. 5. 2020)
