Nejdřív Francie a teď i Německo. Státy postižené migrační krizi hledají způsoby, jak si ulevit od náporu. Migrantům nabízejí peníze, pokud se vrátí zpátky do vlasti. Kritici v tom vidí „placebo“ a zoufalé řešení.

Když Francie letos v létě rozebrala nechvalně proslulý tábor „Džungle“ v přístavním Calais, mnozí to viděli jako úspěch. Tábor sice zmizel z povrchu zemského, ale jeho obyvatelé se přesunuli jinam. Přespávali v záchytných centrech, v pařížských ulicích, na zemi, ve stanu, pod mostem. Tisíce jich zůstávají v Calais a pokračují v zoufalých pokusech dostat se do Velké Británie. Kritici vládě stále ostřeji vytýkají, že nemá pořádný plán.

[ctete]83653[/ctete]

Před několika týdny Francouzi přišli s dalším nápadem. Migrantům nabízejí do konce roku jednorázovou platbu 2500 eur (asi 67 tisíc korun), pokud zemi opustí. Nabídka je omezená do konce roku a na peníze dosáhnou jen ti, kteří odejdou dobrovolně. Francouzský Úřad pro imigraci a integraci (OFII) sumu od října zvýšil z počátečních 350 eur na současných 2500 eur.

Podobné návrhy dle kritiků ukazují vzrůstající bezradnost francouzských úřadů. Lidé, kteří s migranty a uprchlíky pracují, jsou skeptičtí. „Většina uprchlíků opustila své země, protože byli v zoufalé situaci. Nasedli na lodě, které se mohly kdykoli potopit, aby překonali Středozemní moře. To, že jim nabídnete nějakou sumu peněz, je nebude motivovat, aby se vrátili. Je to zbytečné,“ řekla listu The Independent Claire Millotová z charity SALAM pomáhající uprchlíkům v Calais.

Program podle francouzských médií počítá i s dalšími výhodami, včetně zaplacení letenky. Někteří migranti mohou dosáhnout na dvanáctiměsíční podporu při zařízení zaměstnání či podnikání ve své domovské zemi. „Je to systém, který migrantům zaručuje stabilitu v zemi původu a zároveň je motivuje, aby tam zůstali. V minulosti jsme takto pomohli více než čtyřem tisícovkám lidí,“ popsal ředitel OFII Didier Leschi, který doufá, že příští rok z Francie dobrovolně odejde 4500 migrantů.

[ctete]79754[/ctete]

Podle Millotové na peníze možná uslyší někteří Iráčané a Afghánci, ale nebude jich mnoho. „Občas se stává, že lidé z těchto zemí se chtějí vrátit domů, ale je to malé procento. Jsou to stovky případů,“ řekla. Letos se podobným způsobem domů vrátilo čtyři sta Afghánců, zatímco loni to bylo jen devatenáct.

Ačkoli jednorázová platba 2500 eur nemusí být pro migranty dostatečná, šéf OFII Didier Leschi se musel zodpovídat, proč jim vláda nabízí tolik peněz. Podle něj je to pořád levnější, než nucená deportace. „Musí jít několikrát před soudce a stejně jim musíme proplatit letenku. Při nucené deportaci je navíc doprovází policisté, kterým musíme zaplatit cestu,“ popsal zdlouhavý a nákladný režim deportace.

Německé miliardy pro migranty

Podobný systém chtějí zavést i Němci, kteří za poslední dva roky přijali více než milion uprchlíků. V příštích třech letech vydají 150 milionů eur (asi čtyři miliardy korun) na pobídky migrantům, aby se vrátili do vlasti. Německý ministr pro rozvojovou pomoc Gerd Müller si myslí, že je to levnější, než platit zdlouhavé azylové řízení. „Je v našem zájmu oslovit tyto lidi podobnou nabídku, než je nechat uvíznuté v našem byrokratickém systému,“ myslí si politik z Křesťanskodemokratické unie kancléřky Angely Merkelové.

O peníze mohou žádat neúspěšní žadatelé o azyl i běženci, kteří na rozhodnutí úřadů čekají. Němci jsou optimističtější, než Francouzi. Podle ministra mají o dobrovolný návrat do vlasti zájem lidé z Iráku, Afghánistánu a balkánských zemí. Müller doufá, že by programu s názvem „Perspektiva vlast“ mohlo využít až několik stovek tisíc lidí. Řada migrantů se podle něj nechce domů vrátit hlavně proto, aby „nemuseli začínat od nuly.“ Vládní plán migrantům nabídne také vzdělání, trénink a další podporu.

Podobně jako v případě francouzského plánu se ale ozvaly skeptické hlasy, které to považují za zoufalé řešení. „Je to placebo. Představa, že se Afghánci vrátí do válkou zmítané vlasti a založí si živobytí, je směšná,“ kontroval Günter Burkhardt, ředitel organizace Pro Asyl, která se zabývá právy uprchlíků.

[ctete]79033[/ctete]

Podle nedávné zprávy o německé integraci také roste napětí mezi domácími obyvateli a migranty. Největší antipatie vládnou směrem k Syřanům, konstatovala německá komisařka pro integraci Aydan Ozoguzová. Podle ní jsou právě Syřané často podezírání z radikalismu či trestné činnosti, aniž by o tom byly důkazy. Ozoguzová přesto tvrdí, že integrace probíhá dobře a zprávu označila za „úspěch“.

Jiná čísla jí však radost nedělají. Počet uvězněných islamistů v Německu oproti loňsku vzrostl o třicet procent (což souvisí také s porážkami, jež Islámský stát utrpěl v Sýrii a Iráku), objevily se též znepokojivé zprávy o radikalizaci a náboru mladých migrantů islamisty v některých uprchlických centrech.

Roste také nespojenost s masivní finanční zátěží, jež uprchlická krize klade na německé daňové poplatníky. Podle odhadů tamního ministerstva financí se mohou výdaje spojené s migrační vlnou do roku 2020 vyšplhat až na sto miliard eur. Vláda může mít problém podobné náklady ospravedlnit, neboť dle posledních průzkumů (pro televizi ZDF) 58 procent Němců spatřuje v imigraci největší problém ve společnosti. To může ovlivnit volby do spolkového sněmu, které se u našich západních sousedů konají příští rok. Svou pozici zřejmě posílí krajní pravice v čele s Alternativou pro Německo, jejíž preference dlouhodobě rostou.