Europoslanci se naprostou, nezpochybnitelnou většinou shodli na zásadním usnesení o českém premiérovi Andreji Babišovi. Je to text přelomový nejen proto, že jde o neuvěřitelnou ostudu, ale také se jedná o tvrdou reakci na bezprecedentní situaci. Na drzost, jakou Evropská unie ještě nikdy nezažila. Babiš možná svým voličům problém zamlčí, v Evropě už ale není žádný lídr, který by nevěděl, že předseda vlády České republiky je trestně stíhaný podvodník v kolosálním střetu zájmů, který vlastní média, uráží své kritiky a lže.
Padesát bodů, které rezoluce obsahuje, představuje obrovský kus práce europoslanců z několika zemí a hlavně ze šesti politických frakcí. To znamená, že skutečně není možné hovořit o nějaké politizaci, o snahách opozičních politiků něco prosadit nebo o kampani. Pravda je taková, že velká většina europoslanců, a to včetně členů Renew Europe, kam patří i hnutí ANO, odmítá podporovat oligarchické struktury v České republice a financovat podnikání člověka, který překračuje všechna myslitelná pravidla a hranice.
Usnesení europoslanců dostane do ruky Evropská komise, Evropská rada nebo Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), kde už českého premiéra ostatně dobře znají. Je nepřijatelné, aby Babiš Česko nadále na Evropské radě zastupoval a prosazoval zde zájmy holdingu Agrofert na úkor těch českých. A jen těžko si lze představit, že i kdyby něco pro Českou republiku vyjednat chtěl, mohlo by se to podařit. Nemohlo, protože hlas někoho s takto pošramocenou pověstí prostě a jednoduše nemá váhu.
Nezbývá než doufat, že bude konečně definitivně ukončen i druhý audit Evropské komise a že konečně přestanou plynout veškeré evropské peníze do firmy, kterou vlastní vysoce postavený politik. Je to strašná situace a nejvyšší forma korupce, jakou si lze představit. Od zakladatele údajně protikorupčního hnutí je to vážně husarský kousek.
Evropští poslanci se v rezoluci věnují také médiím. Tato otázka byla na půdě europarlamentu otevřena několikrát a je potřeba, aby věc byla řešena řádně a důsledně. Nikoli ovšem členkou hnutí ANO Věrou Jourovou, která má média ve své gesci. Asi nikdo není tak naivní, aby věřil tomu, že by se Babišovi postavila. Míru ohrožení svobody slova v naší zemi musí řešit špičky evropských institucí a odmítnout další existenci střetu zájmů Andreje Babiše i v této věci. On sice zatím do Mafry pošle další peníze v rámci inzerce ze státních firem či institucí, to ale neznamená, že je takovou věc možno dlouhodobě tolerovat.
Střet zájmů Andreje Babiše musí skončit. Evropská unie by měla zareagovat daleko tvrdším způsobem, než je toto usnesení – stejně jako postupuje vůči Maďarsku či Polsku. Náš problém je obrovský. I tak má ale rezoluce velký význam, ač se ji samozřejmě Babišovi zaměstnanci od politiky až po média pokusí shodit, znejasnit a zamlčet. Jen těžko si lze představit, že by v případě kteréhokoli jiného vysoce postaveného politika členské země došlo k tak široké shodě na tak tvrdém usnesení. Pan Babiš hodně maká, a tak je zase první.