Evropský parlament ve středu 17.1. jednal o vlivu ruské propagandy a o pokusech o zasahování do legislativních procesů členských zemí EU. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogherini již dříve vyzvala ke zvýšení zdrojů nezbytných pro boj s dezinformacemi ze zahraničí.
Evropská unie otázku dezinformačních kampaní již řešila, např. v souvislosti s válkou na Ukrajině, při francouzských prezidentských volbách nebo nedávno při vyhrocení situace v Katalánsku. Evropský parlament v roce 2016 přijal usnesení, ve kterém upozorňuje na snahy Ruska o šíření zavádějících a nepravdivých informací s cílem rozdělit Evropu, při němž jsou využívány různé organizace nebo média (ať televizní, tištěná nebo internetová).
Na plenárním zasedání Evropského parlamentu proběhla velmi živá debata mezi popírači vlivu ruské propagandy a těmi, kteří se domnívají, že je potřeba přijmout ochranná opatření. Hlavními argumenty těch, kteří se nedomnívají, že šíření záměrně lživých informací představuje problém, byl argument svobody slova a dělání z komára velblouda. Španělský poslanec Javier Couso Permuy prohlásil, že se: „Jedná o politickou paranoiu, která má zabránit dobrým vztahům s Ruskem.“
Zastánci přijetí silnějších opatření argumentovali, že se nejedná o budování „ministerstva pravdy“ ani o cenzuru. Pobaltí ruské dezinformační kampani čelilo v minulosti víckrát. Lotyšská poslankyně Sandra Kalniete objasnila, o co by měla EU usilovat: „Musíme zabránit přímému financování (proruských) politiků z Ruska, nelze připustit takovou podporu antidemokratických sil. Musíme odstrašit Kreml od vysílání dezinformací… Spojenci Kremlu by si své počínání rozmysleli, kdyby věděli, že je čeká postih.“
EU pro letošní rok 2018 vyčlenila 800 tisíc euro na boj proti ruské propagandě. Mezi návrhy, jak proti propagandě bojovat se objevila podpora kvalitní žurnalistiky nebo zvýšení mediální gramotnosti občanů. Zazněl dokonce i návrh, aby pro sociální sítě jako Facebook začala platit stejná pravidla jako pro klasická média. V praxi to znamená, že by každý příspěvek musel před zveřejněním projít kontrolou od Facebooku.
Česká republika je jedním z permanentních cílů ruských dezinformačních kampaní. Analýza, kterou zpracoval Prague Security Studies Institut pro parlamentní volby 2017 říká, že podíl tzv. „fake news“ (záměrné šíření lživých informací jako faktů) byl značný, avšak sám o sobě představuje jen jednu z příčin vedoucích k výsledku voleb. Skutečným nebezpečím je situace, kdy podobnou dezinformaci přebere kampaň mainstreamových stran. Jako příklad Institut uvádí kampaň Hnutí ANO ohledně těžby lithia a informaci, že ČSSD usiluje o jeho vytunelování. Tímto krokem se vliv na veřejné mínění mnohonásobně zvýšil, než když informace zůstala pouze v rámci dezinformačních webů. Podle zprávy se právě v této chvíli ukázalo, že na české mediální scéně chybí mechanismy, které by deziformaci identifikovaly, zveřejnily a konfrontovaly odpovědná místa (v tomto případě Hnutí ANO), že se podílí na šíření lživých zpráv. Stejný příval dezinformací můžeme pozorovat i v lživé kampani zaměřené proti prezidentskému kandidátovi Jiřímu Drahošovi.
Seznam dezinformačních webů v češtině můžete nalézt například na serveru Neovlivni.cz.
