Na prvním plenárním zasedání ve Štrasburku přijalo nové složení Evropského parlamentu většinou hlasů usnesení o pokračování podpory Ukrajině. Pro hlasovalo 495 poslanců. Proti bylo 137 a 47 se hlasování zdrželo. Čeští europoslanci koalice SPOLU a hnutí STAN usnesení společně s Markétou Gregorovou (Piráti) podpořili. Proti bylo SPD a Stačilo!. Europoslanci hnutí ANO se zdrželi.
„Evropský parlament… potvrzuje pozici pokračující podpory nezávislosti, suverenity a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a neochvějný závazek EU poskytovat politickou, finanční, ekonomickou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu, dokud to bude nutné k dosažení vítězství Ukrajiny,“ zdůrazňuje dokument.
Z českých europoslanců toto usnesení o pokračování podpory Ukrajině podpořila koalice SPOLU, tedy Alexandr Vondra (ODS), Veronika Vrecionová (ODS) a Ondřej Krutílek (ODS), Luděk Niedermayer a Ondřej Kolář z TOP 09 a Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL. Souhlasili také europoslanci z hnutí STAN Danuše Nerudová a Jan Farský a pirátka Markéta Gregorová.
Proti podpoře Ukrajiny hlasoval Ivan David (SPD), Kateřina Konečná a Ondřej Dostál z koalice Stačilo! a Filip Turek (Přísaha).
Europoslanci z hnutí ANO Klára Dostálová, Jaroslava Pokorná Jermanová, Jana Nagyová, Jaroslav Bžoch a Ondřej Knotek se společně s Nikolou Bartůšek (Přísaha) zdrželi.
Kolář je s konečnou podobou usnesení spokojen. Evropský parlament se podle něj přihlásil k tomu, co je zjevné, a sice že „Rusko je agresor a že je tím, kdo může válku okamžitě ukončit“. „Myslím si, že řadu věcí, které dělá Viktor Orbán, dělá pro své domácí publikum,“ řekl Krutílek. Podle Vondry je dobře, že se europarlament přihlásil i „k vojenskému rozměru pomoci, podpořil rozhodnutí summitu NATO pokračovat v široké vojenské pomoci Ukrajině a připomněl rovněž, že nedostatečné nebo opožděné dodávky zbraní a střeliva mohou zmařit dosavadní úsilí při obraně Ukrajiny“.
„My podporujeme směr té rezoluce, tedy podpořit Ukrajinu v boji proti Rusku, ale nesouhlasím s tím, aby tam byly věci, které jsou pro Českou republiku nevýhodné, například dávat povinně 2,5 procenta na podporu Ukrajiny,“ okomentoval hlasování Knotek. Viktor Orbán je podle něj jednou z mála osobností, která může v souvislosti s válkou na Ukrajině mluvit s oběma stranami konfliktu. „Nesouhlasíme s tím, aby se členským státům svazovaly ruce v tom, jakým způsobem mají Ukrajině pomáhat,“ dodal Knotek z frakce Patrioti pro Evropu, kam patří i Orbánova strana Fidesz.
Rezoluce také potvrzuje platnost všech předchozích rozhodnutí Evropského parlamentu, která byla přijata v období od 19. února 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský Krym, dobylo části Luhanské a Doněcké oblasti a zahájilo agresi proti Ukrajině, která pokračovala s plnou agresí dne 24. února 2022.
Preambule dokumentu uznává právo Ukrajiny na sebeobranu v boji proti ruské agresi a právo na odpor vůči systematickým zvěrstvům ze strany ruských útočníků na okupovaných územích a nevybíravým útokům proti civilnímu obyvatelstvu a civilní infrastruktuře Ukrajiny.
Rezoluce odráží i důslednou podporu, kterou EU a její členské státy Ukrajině poskytují. To zahrnuje přidělení zhruba 95 miliard eur na finanční, humanitární a vojenskou pomoc, přibližně 32 miliard z této částky spadá na přímou vojenskou pomoc, v jejímž rámci hodlá EU do roku 2025 vyčlenit ještě dalších 21 miliard eur.
Text také zmiňuje „neočekávanou a nekoordinovanou“ návštěvu maďarského premiéra Viktora Orbána, který předsedá EU, v červnu tohoto roku v Moskvě a Číně a potvrzuje, že maďarský lídr nezastupoval zájmy žádné evropské instituce nebo členské země EU.
„Z tohoto porušení by měly být vyvozeny pro Maďarsko důsledky,“ píše se v rezoluci, která připomíná, že bezprostředně po Orbánově „mírové“ misi Rusko zaútočilo na dětskou nemocnici v ukrajinské metropoli. Snahy jednat o míru s Putinem tak byly „zcela irelevantní“, uvádí dokument.
Poslanci rovněž odsoudili kroky Maďarska, které zneužívá práva veta v Radě EU k blokování značného objemu pomoci Ukrajině.
Jeden z bodů rezoluce zdůrazňuje, že ruská válka proti Ukrajině je útokem proti celému Západu. „Ruská útočná válka proti Ukrajině je součástí ruských širších cílů proti Západu, proti naší demokracii a proti našim hodnotám. Evropský parlament vítá výsledky summitu NATO a potvrzuje přesvědčení, že cesta Ukrajiny ke členství v NATO je nezvratná,“ zdůrazňuje dokument.