Evropský parlament přijal po bouřlivé debatě zprávu, která žádá, aby v Evropě vznikl nový centralizovaný azylový systém. Chce tím dosáhnout toho, aby celá tíže migrační krize neležela pouze na bedrech státu, do kterého uprchlík vstoupí jako první. Zákonodárci většinou hlasů vyzvali členské země Evropské unie k solidaritě i ke splnění svých závazků ohledně přemístění uprchlíků na své území, přestože v rozpravě zazněly i silné výhrady proti přerozdělování běženců podle kvót.
Nezávaznou rezoluci přijal Evropský parlament poměrem 459 ku 206 hlasům, 52 europoslanců se zdrželo. Evropská komise chystá změnu pravidel, podle kterých se rozhoduje o žádostech o azyl. Definitivní návrh má předložit do léta. Ve dvou předběžných variantách, které předložil tento měsíc první místopředseda komise Frans Timmermans, se počítá s přerozdělováním migrantů.
„Situace se výrazně změnila, zpráva je nerealistická a překonaná,“ oponoval například český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Podle něj je unijní model přerozdělování uprchlíků nerealizovatelný už proto, že sami uprchlíci nechtějí například v Česku zůstat.
„Jen zodpovědná a bezpečná Evropa může být solidární. Potřebujeme posílit pohraniční stráž, a ne přerozdělování uprchlíků,“ podpořil českého kolegu polský konzervativec Kazimierz Michal Ujazdowski. Anna Záborská z řad slovenských křesťanských demokratů argumentovala, že chudší polovina unie nemůže trpět kvůli vynucované solidaritě s bohatší částí společenství.
„Pokud Británie zůstane v EU, nebude se moci vyhnout přerozdělování migrantů,“ varoval britský euroskeptik Gerard Batten, podle něhož jde o další důvod, proč by měli Britové v červnovém referendu hlasovat pro odchod z EU. „Přistěhovalectví je zlo, Evropanky by měly být plodnější,“ poznamenal k tématu Lorenzo Fontana z italské Ligy severu.
Nechyběla ani kritika z druhé strany – že zpráva přikyvuje snahám o přeměnu Evropy v pevnost bez ohledu na morální hodnoty a lidská práva uchazečů o azyl. „Je to zpráva, kterou by mohla přednést vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová,“ prohlásila Marina Albiolová Guzmánová jménem evropské levice.
V debatě také zaznělo, že problémem pro Evropu nejsou ani tak peníze, jako vzestup nacionalismu a xenofobie, ale že by se nemělo zapomínat, že uprchlíci, kteří umírají ve vlnách Středozemního moře či strádají v táborech, jsou také lidé, jejichž práva jsou ale pošlapávána. Řada europoslanců kritizovala Makedonii za nedávné použití slzného plynu proti uprchlíkům pokoušejícím se z Řecka proniknout na její území; jde prý o chování nehodné kandidátské země.
„Nedělá to žádnou čest naší civilizaci,“ prohlásil eurokomisař pro migraci a vnitro Dimitris Avramopulos o „ostudné“ situaci v řeckém utečeneckém táboře Idomeni na řecko-makedonských hranicích. Kritizoval také uzavírání rakouských hranic s Itálií či nefungující přerozdělování uprchlíků mezi členské státy. EU podle komisaře potřebuje spravedlivou reformu azylové politiky, která nepovede k uzavírání hranic a ke zrušení schengenského prostoru volného pohybu.
Loni se přes odpor České republiky a některých dalších středoevropských zemí shodly členské státy EU na převzetí celkem 160.000 lidí, kteří požádali o azyl právě v Itálii a Řecku. Systém ale zatím příliš nefunguje, přerozděleno takto bylo jen několik stovek osob.
Kdy přesně komise přijde s finální podobou návrhu, není zatím stanoveno. Změny by měly členské země schvalovat kvalifikovanou většinou, potřeba bude také souhlas europoslanců.
