Německý kancléř Olaf Scholz nyní považuje za velmi nevhodné jednat o vyslání vojáků na Ukrajinu. Řekl to po pondělní schůzce lídrů klíčových evropských zemí v Paříži. Zemi, která čelí ruské vojenské invazi, je ale podle něj nutné dál podporovat. Vyslovil se také pro uvolnění dluhových pravidel tak, aby bylo možné zvyšovat vojenské výdaje. Podle polského premiéra Donalda Tuska se účastníci setkání shodli, že Evropa musí zvýšit své vojenské schopnosti i výdaje na obranu. Podle britského premiéra Keira Starmera musí v případě vyslání evropských mírových sil na Ukrajinu nadále platit bezpečnostní závazek ze strany Spojených států. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.

Francouzský prezident Emmanuel Macron schůzku do Paříže svolal v reakci na záměr Spojených států jednat s Ruskem o příměří na Ukrajině bez Evropanů. Jedním z hlavních cílů summitu bylo proto stanovit společný postoj evropských zemí k Ukrajině. Bezprostředně před schůzkou Macron telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Pařížskému summitu ještě předcházely debaty o vyslání vojáků na Ukrajinu jako jedné z forem bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou zemi. Shoda mezi evropskými zeměmi ale v této otázce zatím nepanuje.

Britský premiér Keir Starmer v neděli večer uvedl, že je připraven vyslat vojáky na Ukrajinu, pokud to bude nutné. Podobně se vyjádřilo Švédsko, které vyslání svých vojáků po nastolení míru „nevylučuje“. Naopak polský premiér Donald Tusk před summitem zopakoval, že jeho země své vojáky na Ukrajinu nevyšle. Spojené státy daly už dříve najevo, že posílat vojáky na Ukrajinu nemíní.

Diskuse o vyslání vojáků z evropských zemí na Ukrajinu je v této fázi „naprosto předčasná a není na ni vhodná doba“, řekl v pondělí Scholz podle agentury AFP s tím, že tato debata ho „trochu dráždí“. Podobný postoj podle agentur vyjádřili i španělský premiér Pedro Sánchez či šéfka italské vlády Giorgia Meloniová.

Německé ministerstvo obrany na pondělní vládní tiskové konferenci sdělilo, že pokud bude dohodnut rámec pro mírovou vojenskou misi, nezůstane Berlín stranou. O případných počtech vojáků, které by Německo mohlo na Ukrajinu vyslat, mluvčí odmítl hovořit, neboť je podle něj na takové debaty příliš brzy.

Scholz se podle agentury Reuters též vyslovil pro to, aby Evropa a Spojené státy v otázce Ukrajiny postupovaly jednotně. „Nesmí dojít k rozdělení bezpečnosti a odpovědnosti mezi Evropou a USA,“ citoval Reuters ze Scholzova prohlášení po summitu v Paříži. „Jinými slovy, NATO je založeno na tom, že vždy jednáme společně a sdílíme rizika, čímž zajišťujeme naši bezpečnost. To nesmí být zpochybňováno,“ dodal.

Dále čtěte

Dánsko bude přezbrojovat za mnoho desítek miliard. Bojí se velké války v Evropě

Obava z velké války v Evropě a z oslabení NATO přiměla dánskou…

Kancléř také uvedl, že Ukrajinu je nadále zapotřebí podporovat, přičemž možné je to podle něj pouze za předpokladu, že na to bude dostatek financí. Vyslovil se proto v této souvislosti pro uvolnění rozpočtových pravidel tak, aby bylo možné vojenské výdaje zvyšovat.

Polský premiér Tusk po skončení jednání podle Reuters uvedl, že účastníci schůzky se shodli na potřebě zvýšit vojenské schopnosti Evropy i její výdaje na obranu. Na ty by se podle něj neměla vztahovat rozpočtová pravidla Evropské unie. Připustil, že transatlantické vztahy se nyní ocitly v nové fázi, vyzval ale k jejich zachování. Stejně tak je důležité pokračovat ve spolupráci v rámci NATO, dodal.

Nejmenovaný představitel Evropské unie agentuře Reuters řekl, že se lídři evropských zemí shodli na tom, že by bylo nebezpečné zahájit příměří bez mírové dohody. „Jsme připraveni poskytnout bezpečnostní záruky (Ukrajině) způsobem, který zváží každá strana, v závislosti na úrovni americké podpory,“ uvedl představitel bod, na kterém se účastníci shodli.

Dále čtěte

Macron po jednání v Paříži mluvil s Trumpem a Zelenským. Ukrajina potřebuje záruky, zdůraznil

Francouzský prezident Emmanuel Macron mluvil po jednání lídrů klíčových evropských zemí v Paříži s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou…

Britský ministerský předseda Starmer vyzval Spojené státy, aby se podílely na bezpečnostních zárukách Ukrajině. „Jsem připraven zvážit nasazení britských sil na místě spolu s dalšími, pokud bude dosaženo trvalé mírové dohody,“ uvedl. „Musí však existovat podpora USA, protože bezpečnostní záruka USA je jediným způsobem, jak účinně odradit Rusko od dalšího útoku na Ukrajinu,“ dodal Starmer, který se příští týden v USA setká s Trumpem.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová řekla, že všechny evropské země musejí posílit svou podporu Ukrajině a zároveň posílit výdaje na obranu u sebe doma, aby se ochránily před Ruskem. „Rusko nyní bohužel ohrožuje celou Evropu,“ uvedla.