Premiér Petr Fiala (ODS) na summitu EU FOTO: Úřad vlády ČR
FOTO: Úřad vlády ČR
Prezidenti a premiéři členských států Evropské unie našli shodu na embargu, které se bezprostředně dotkne více než dvou třetin dovozu ruské ropy. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové dohoda vychází vstříc požadavkům Maďarska, které tento krok dosud odmítalo podpořit. Česko dostane osmnáctiměsíční výjimku pro dovoz produktů z ruské ropy. Premiér Petr Fiala (ODS) mluvil o výborném výsledku. Lídři se na dvoudenním summitu rovněž shodli na odstřižení největší ruské banky Sberbank od systému SWIFT nebo na poskytnutí devíti miliard eur (zhruba 221 miliard korun) Ukrajině v rámci okamžité finanční pomoci.
„Dobrým výsledek pro Evropskou unii a dobrý výsledek pro Českou republiku,“ zhodnotil premiér Petr Fiala dvoudenní summit. „Dokázali jsme se shodnout, že se odstřihneme od ruské ropy, která proudí po moři. Do konce roku omezíme ropu o 90 procent,“ dodal v úterý odpoledne. Státy Evropské unie podle Fialy čeká úkol zbavit se závislosti na ruských fosilních palivech.
„Klíčové problémy se podařilo během večerního jednání odstranit, protože všichni prokázali vůli dosáhnout jednotného postoje,“ řekl premiér ranního úterního brífinku s českými novináři. „Česká republika, jako vnitrozemský stát a jako stát s některými specifickými podmínkami, bude mít výjimku 18 měsíců, po kterou bude možné dovážet produkty z ropy,“ řekl v úterý ráno premiér Petr Fiala. Dodal, že české vládě by nevadilo zastropování těchto nákupů, protože hlavním cílem je zajistit dostatek nafty pro naše podniky a občany.
Na Evropské radě jsme se shodli, že se chceme jako EU odstřihnout od ruské ropy. Okamžitě od ropy, co proudí po moři, což jsou dvě třetiny našeho dovozu z Ruska. Postupně pak i od dodávek skrze ropovody.
— Petr Fiala (@P_Fiala) May 30, 2022
Osmnáctiměsíční výjimku chce Česko podle premiéra využít k posílení kapacity ropovodu TAL, přes který z italského Terstu proudí ropa i na české území, a rovněž k zajištění dodávek nafty, která nebude pocházet z ruské ropy. Česká republika nyní naftu kvůli nedostatečným vlastním výrobním kapacitám musí dovážet.
Sankční balík, kterému dali představitelé států Evropské unie v pondělí zelenou, obsahuje podle Michela i další tvrdá opatření. Jde například o odpojení významné ruské banky Sberbank od mezinárodního platebního systému SWIFT, zákaz tří ruským státem vlastněných vysílacích společností a sankce namířené proti konkrétním osobám, které jsou odpovědné za válečné zločiny na Ukrajině. Balíček sankcí ale není definitivně schválený, pouze se podařilo najít politickou shodu a je třeba dořešit detaily.
Lídři se shodli na tom, že Evropská unie zakáže dovoz ruské ropy tankery, přeprava ropovodem Družba má dostat časově omezenou výjimku. Maďarsko trvá na ujištění, že v případě výpadku či zastavení ropovodů bude moci dovézt ruskou ropu jiným způsobem či že mu ji poskytnou další unijní státy. Česko a Slovensko zase podle diplomatů spoléhají na to, že se jim v konečné podobě sankcí podaří získat přislíbenou výjimku ze zákazu exportu produktů z ropy proudící do EU potrubím.
Země Evropské unie se na dalších sankcích zahrnujících také embargo na dovoz ropy nemohli shodnout měsíc. Tedy od chvíle, kdy je navrhla Evropská komise. Ani hodiny před začátkem summitu se jednání neposouvala zdárným směrem. „Řada států má různé požadavky a potřeby, které by měly být zohledněny v závěrečném dokumentu,“ prohlásil před odletem na summit český premiér s tím, že i proto jsou jednání tak složitá.
Po ukončení odběru ruské ropy i plynu neustále volá Ukrajina. Prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí virtuálně připojil k jednání prezidentů a premiérů, které se odehrává za zavřenými dveřmi a bez elektronických zařízení.
„Prezident vyzval lídry, aby zachovali jednotu a co nejrychleji přijali další balík sankcí,“ řekl novinářům zdroj obeznámený s průběhem jednání. Zelenskyj podle něj zdůraznil, že od přijetí dosud posledních sankcí uplynula řada týdnů a na Ukrajině zemřelo mnoho lidí. Požádal také o to, aby unie rychle posunula kupředu přijímací proces Ukrajiny, které zatím nepřiznala status kandidátské země.
„Evropa musí ukázat, že je silná. Protože jenom sílu Rusko vnímá jako argument. Nadešel ten čas, kdy nebudete rozdělení, nebudete roztříštěni, ale jednotní. Větší jednota je opravdu základem moci,“ řekl Zelenskyj a evropské lídry vyzval, aby zapomněli na hádky a ukončili vnitřní spory a šarvátky, které podle něj jen Rusko podbízí k vyvíjení většího tlaku na Evropu. „Šestý sankční balík musíte schválit,“ dodal prezident.
Vedle sankcí se v pondělí lídři dohodli také na další finanční pomoci Ukrajině, které Evropská unie v nejbližší době poskytne devět miliard eur. Kyjev odhaduje, že na základní chod státu se mu kvůli ruské invazi nedostává přibližně pět miliard měsíčně. Evropský blok chce pro nejbližší tři měsíce poskytnout většinu potřebné částky, část by měly dodat i Spojené státy americké.
Summit podpořil také zavedení koridorů solidarity, jejichž cílem bude umožnit vývoz obilí z Ukrajiny, například vlakovou dopravou a dalšími. Lídři států Evropské unie zároveň pověřili Evropskou komisi, aby prověřila možnosti boje s rostoucími cenami elektřiny. Jednou z variant jsou podle premiéra Fialy společné nákupy energií.
