Staronový americký prezident Donald Trump (2025) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Turbulence na burze, které tento týden způsobila celní válka vyvolaná americkým prezidentem Donaldem Trumpem, zrychlily tep nejen investorům, politikům či podnikatelům. Klidní rozhodně nezůstali ani běžní lidé, kteří se bojí hlavně zdražování a propouštění. „Máme k dispozici studie, které ukazují, že při poklesu akciových trhů se u lidí zvyšuje úzkost a stres a snižuje se pocit štěstí,“ řekl v rozhovoru pro deník Dagens Nyheter Micael Dahlen, profesor Centra pro pohodu, blahobyt a štěstí na Vysoké škole ekonomické ve Stockholmu.
Studie také ukazují, že během hospodářských krizí narůstají psychické problémy i počet sebevražd, zejména pokud člověk přijde o práci, příjem nebo bydlení. Někteří odborníci již přirovnávají současné turbulence na světových akciových trzích ke krachu na Wall Street v roce 1929 a následné depresi.
Dahlen se ale pokouší o realističtější pohled. „Pravděpodobnost, že to zajde tak daleko, je stále velmi malá. Deprese je samozřejmě nejhorší možný scénář, ale k tomu, aby k ní došlo, toho stále ještě dost zbývá,“ podotýká. Připomíná popis vztahu lidí k akciovému trhu, který vyjádřil nositel Nobelovy ceny Robert Shiller: vždy se jedná buď o mánii, nebo o paniku. Což také způsobuje ještě větší výkyvy.
„Pro akciový trh vlastně žádný normální stav neexistuje. Osciluje mezi našimi primitivními instinkty mánie nebo paniky. Když se daří, lidé na akciovém trhu se manicky radují a jde to stále lépe a lépe. A jakmile se objeví náznak obratu, začnou panikařit. Nikdo nechce být tím, kdo příliš dlouho sedí se špatnými kartami v ruce. To znamená, že se věci začnou obracet rychleji, než by tomu bylo jinak, a výsledkem jsou prudší propady,“ říká Dahlen.
Co se týká běžných lidí, je podle něj potřeba, aby o vyhrocené ekonomické situaci s někým mluvili, aby „nepřijali nešťastná a nenapravitelná rozhodnutí na základě něčeho, co by se z dlouhodobého hlediska vyřešilo samo“.
Dahlen je přesvědčen o tom, že i ty nejhorší katastrofy jsou ve skutečnosti málokdy tak zlé, jak si je představujeme. „Otázkou je, jak dlouho trvají a jak hluboko se propadnou – vždy se však obrátí. To neznamená, že krize jsou snadné, krátkodobé a příjemné. Může to být opravdu těžké, ale přejde to. Samo se to vyřeší,“ tvrdí expert.
Podle něj je pohoda těsněji spojena s výkyvy než se samotným stavem ekonomiky a finančních trhů. „Máme k dispozici aktuální údaje z poslední recese, kdy se nálada na jejím začátku velmi rychle zhoršila, zvýšila se úzkost a stres. Jakmile dosáhla dna a situace se začala obracet k lepšímu, stres a úzkost se snížily a životní spokojenost opět vzrostla. A to i přesto, že ekonomika byla v absolutních číslech na svém nejnižším bodě. Ale už jen to, že došlo k obratu a že je světlo na dohled, mělo vliv.“
Příliš informací škodí
Těm, kdo už nyní pociťují stres a úzkost, doporučuje, aby se nenechali zahltit informacemi a udrželi si nadhled. „Zamyslete se nad tím, co vás stresuje a z čeho máte obavy. Je to něco, co se děje teď? Něco, co se stane později nebo co by se stát mohlo, ale nemusí? Z jakého pohledu vás to ovlivní? Jde o peníze, které byste potřebovali teď, nebo za rok? Nebo investice, které plánujete využít za pět, deset nebo patnáct let?“
Další rada zní, abychom si starosti o svou finanční situaci nenechávali pro sebe. „Mluvíme o tom, že se akciovému trhu nedaří, že jsme v recesi a podobně. Ale o vlastních osobních financích, o tom, kolik mám nebo nemám peněz, o tom, jak mě to ovlivňuje, o tom už tak rádi nemluvíme. Měli bychom to dělat v mnohem větší míře. Cítit, že v tom nejsem sám, že je tu více lidí, kteří s tím bojují, a že si můžeme navzájem pomoci. Tím, že se o tom bude víc mluvit, se dá hodně získat.“
