Co byste udělali, kdyby vás na malém městě požádala o pomoc syrská rodinka? Odmítli byste, nabídli peníze, hnali je pryč? Právě reakci a přístup lidí v Česku k uprchlíkům se rozhodli otestovat organizátoři vládního projektu HateFree Culture (Kultura bez nenávisti). Do středočeského Kolína a několika okolních obcí poslali syrskou rodinu s malým dítětem. Syřané se obraceli na kolemjdoucí a anglicky je prosili o pomoc. Organizátoři při tom natáčeli skrytou kamerou, jak na žádost reagovali místní. Překvapivě dobře!

„Potvrdilo se to, co jsme si mysleli. Když jsou lidé postaveni uprchlíkům tváří v tvář, tak jim pomůžou a jsou solidární. Z komentářů na internetu se přitom zdá, že jsme naopak xenofobní. Nejsme tak špatní. Je to většinou strach, který se při osobním setkání rozplyne,“ řekl ČTK koordinátor projektu Lukáš Houdek, podle kterého reakce lidí mile překvapily i samotné protagonisty.

Do experimentu  se zapojil Navdar Muhamed, který pochází ze Sýrie a v Česku žije už deset let. Jeho rodina se rozhodla vlast opustit po tamních občanských nepokojích. Mladík nyní v Plzni studuje mezinárodní vztahy a specializuje se na Blízký východ. V budoucnu by rád pracoval pro českou diplomacii. Při pokusu Navdarovi sekundovala mladá muslimka v šátku s malým dítětem v náručí.

Jedna žena poslala uprchlíky do Německa, v Česku to prý není příliš dobré. Mladá rodina je varovala před rasismem. Matka s malými dětmi Navdarovi radila jít do velkého města, na venkově prý není práce. Další žena vtiskla migrantce v šátku do ruky tisícikorunu, zelinář věnoval rodině ovoce. Další lidé uprchlíky uklidňovali, aby se nebáli. Jiní zavolali na pomoc místostarostu, aby rodiče s malým dítětem nezůstali na ulici. Ze všech místních jen jedna žena posílala „uprchlíky“ zpátky domů. Nejvíce překvapivá ale byla reakce zhruba 65ltého muže. „Můžete přespat v mém bytě. Až se večer v devět hodin vrátím z práce, můžeme si promluvit o vaší budoucnosti,“ nabídl nakonec „běžencům“ a vzal je s sebou domů.

Nálady v Česku se zjevně mění. Ve srovnání s červnem, kdy byla proti uprchlíkům většina, se dnes, podle Centra pro výzkum veřejného mínění, staví proti přijetí uprchlíků ze zemí, kde je válka, už jen polovina lidí. Dvě pětiny by dokonce byly pro poskytnutí dočasného útočiště, než se cizinci budou moci vrátit do své vlasti.