Ceny pohonných hmot v Česku opět klesly. Benzín Natural 95 zlevnil o 31 haléřů na průměrných 47,60 koruny za litr, nafta pak o 36 haléřů. Řidiči tak průměrně platí 47,77 korun za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS. Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora ceny aktuálně míří ke 45 korunám za litr. Radost však mírní. Větší pokles by totiž nemusel být nutně dobrou zprávou, říká v rozhovoru pro deník FORUM 24.
Benzín zlevňuje už od konce června, nafta pak od července. Je to trend, který bude pokračovat?
Fundamentem je teď cena ropy. Je rozhodující velkoobchodní scéna na rotterdamském trhu, který samozřejmě s menším či větším zpožděním ten vývoj cen ropy jako základní rafinérské suroviny sleduje. A měli jsme už před časem i vyšší cenu ropy, která byla nad 120 dolarů za barel, a byly úvahy, jestli nebude mířit ke dvoustovce, protože zde byly obavy ohledně protiruských sankcí. V poslední době jsou velice aktuální obavy, nakolik bude zastaven nebo nezastaven export kazašské ropy. Je to sice „jen“ 1 % ropy na trhu, ale to 1 % je velké množství, takže tyto obavy tlačí cenu ropy vzhůru.
Čím to tedy je, že cena klesá?
V poslední době převážila obava z hospodářské krize, která samozřejmě zdraží poptávku po pohonných hmotách a po ropě jako takové, a ta se více prosadila. Takže cena ropy se snížila. Pořád je vysoko, ale citelně nižší. To se potom promítá do ceny pohonných hmot. Pokud tedy nepřijde nějaká katastrofická zpráva týkající se ropy a omezení její nabídky, tak se můžeme alespoň krátkodobě těšit, že ty rekordně vysoké ceny na čerpacích stanicích na chvíli klesnou.
Kam až by podle vás mohly ceny klesnout v sledujících týdnech, měsících?
Teď to zatím míří k těm 45 a níže. Já se jenom trošku obávám tu dávat příliš pozitivní vývoj, protože to opět reflektuje obavy z hospodářské krize.
Promítly se podle vás do poklesu cen i vládní opatření? Například snížení spotřební daně o 1,50 koruny na litr.
Vlastně ano. Koneckonců to je jediný nástroj, který má přímo vláda k dispozici. A používá ho nejen česká vláda, ale i ostatní státy. Kdyby platila teze, že bez ohledu na vyšší spotřební daně si budou čerpadláři navyšovat marže, tak to bychom se nikdy nedočkali cen, ve kterých jsme dlouhá léta žili a které byly hluboko pod 30 korun za litr. Na trhu pohonných hmot panuje docela vysoká konkurence a je dána marže na určité úrovni, typicky kolem koruny až dvou na litr. A když jsou obavy obchodníků z dalšího vývoje, tak se pochopitelně zdražuje. Když se pak ceny snižují, jde to pomaleji, protože neví, jaký je další vývoj. To je ale známá věc, rychleji se zdražuje, než se zlevňuje. Tak to vždycky chodilo a bude chodit.
Zatím ceny klesají v řádech haléřů. Je možné, že se ten pokles dostane třeba i do řádu korun?
Já myslím, že to může být. Ale upozorňuji, že to bohužel v současné světové situaci neznamená nutně dobrou zprávu. Je to smutné, ale může to být opravdu důsledkem toho, že v budoucnu budou přicházet stále horší makroekonomická data. Já bych v takovém případě zcela upřímně raději zůstal u vyšších cen pohonných hmot, v rozmezí 45 korun za litr a výš.
Každý má asi radost ze snižování cen pohonných hmot, ale bylo by to lepší v situaci, kdy roste nabídka na světovém trhu. Na této situaci rozhodně nejsme. Nabídka je teď spíše ohrožená, takže veškeré snižování je spíše na vrub negativním faktorům. To znamená snižování poptávky, a to znamená mizernou ekonomiku, a to je právě ta obtížná situace, které momentálně čelíme.