Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Od soboty se médii šíří zprávy o „vyostřujícím se“ konfliktu mezi šíitským Íránem a sunnitskými fundamentalisty z Tálibánu ovládajícími Afghánistán. Zprávy podnítilo kromě přeshraničních střetů, které si vyžádaly mrtvé, i video regionálního velitele Tálibánu, ve kterém pohrozil tažením na íránské hlavní město Teherán. Podle bezpečnostního analytika Josefa Krause může být ovšem závažnost konfliktu nižší, než se u nás v tuto chvíli tvrdí. Důvod konfliktu je podle něj vzhledem k nedostatku informací těžké konstatovat. Ovšem spíš než s nedostatkem vody může spor souviset s pokračujícími problémy kvůli přeshraničnímu obchodu s drogami.
V sobotu mělo ve východní afghánské provincii Nímróz dojít k přeshraniční přestřelce, při které podle katarské stanice Al-Džazíra měli přijít o život dva íránští pohraniční strážci a jeden bojovník Tálibánu. Informaci potvrdily obě země, přičemž se z konfliktu viní navzájem. Hraniční přechod Milak–Zarandž byl následně uzavřen.
„Pokud naši starší vyhlásí džihád, ovládneme celý Írán do čtyřiadvaceti hodin,“ prohlásil posléze regionální velitel Tálibánu Abdulhamíd Chorásán ve zveřejněném videu a dodal, že Tálibové jsou připraveni dobýt íránskou metropoli Teherán.
Přestože ze strany Talibánu zazněla dramatická slova, bezpečnostní analytik Josef Kraus se domnívá, že závažnost konfliktu může být nižší, než se u nás v tuto chvíli tvrdí. „Když se podíváme na íránské noviny nebo televizi, toto téma je tam výrazně okrajové, zatímco tady se z toho dělá pomalu íránsko-afghánská válka. Je to spíše na úrovni nějakých rozmíšek a přestřelek přes hraniční čáru,“ okomentoval incident na dotaz deníku FORUM 24 a zdůraznil, že informace jsou skutečně kusé.
Pohrůžku o tažení na Teherán Kraus považuje za propagandistický výkřik namířený především na domácí publikum uvnitř Afghánistánu a na světovou veřejnost, která to může zprostředkovaně sledovat. „Ale reálně je to samozřejmě úplně nesmyslná záležitost,“ okomentoval vyjádření s tím, že Tálibán má celou řadu svých vlastních problémů, kdy proti němu stojí řada nestátních ozbrojených aktérů. „Když to řeknu upřímně a lidově, ochutnává nyní vlastní medicínu, kterou tu dvacet let servíroval spojeneckým silám,“ podotkl expert. Namíření pozornosti afghánské společnosti směrem k vnějšímu nepříteli může podle něj vzbuzovat pocit, že Tálibán je skutečnou vládou Afghánistánu a aktérem, který může jednat na mezinárodní úrovni, přičemž toho ale doposud fakticky nedosáhl.
V souvislosti s dostupnými informacemi o sobotním sporu „je potvrzena aktivace íránského letectva, které zde mělo operovat zejména za pomoci vrtulníků, a také jakási menší lokální mobilizace íránských ozbrojených sil. To je vlastně vše, co víme, ale reálně to zatím nevypadá, že by měl konflikt eskalovat za tuto hranici, byť se to vyloučit nedá,“ vysvětlil Kraus s tím, že podobných rozmíšek tu v minulosti bylo už poměrně velké množství a žádná z nich zatím neeskalovala do úrovně otevřeného konfliktu, protože je to něco, co ani jedna strana v tuto chvíli nechce.
S tím koresponduje vyjádření íránského ministra vnitra Ahmada Vahidi, který nazval v neděli incident v Nímrózu pohraniční šarvátkou a ubezpečil, že po obavách ze zvyšujícího se napětí na hranicích přijali představitelé Íránu a Tálibánu smířlivější tón a spor je pro tuto chvíli vyřešen.
Obchod s opiáty
Odhalit pravý důvod sporu je podle Krause vzhledem k nedostatku informací spekulativní. Média tvrdí, že hlavním důvodem sporu je přístup k vodě, ale spíše se domnívá, že by mohlo jít o testování potenciálního nepřítele a připravenosti jeho ozbrojených sil na jedné nebo druhé straně hranice.
„Je potřeba si také uvědomit, že přestože se Íránci snaží hraniční čáru co nejvíce kontrolovat, je relativně dost prostupná. Je to dáno tím, že přes ni putuje ohromné množství drog,“ uvedl.
Odhaduje se, že až sedmdesát procent celosvětově obchodovaných opiátů jde právě přes tuto oblast, tedy z Afghánistánu jako zdrojové země a následně přes Írán
„Íránské bezpečnostní síly s tím mají posledních třicet let ohromné problémy a řada pohraničníků byla reálně zastřelena v přestřelkách mezi pašeráky na straně jedné a íránskými bezpečnostními silami na straně druhé,“ vysvětlil s tím, že je možné, že byl tento modus lehce přetaven a nyní nedochází k přestřelkám mezi íránskými bezpečnostními silami a pašeráky, ale reálně mezi příslušníky Tálibánu. Ty je podle něj nyní velice složité odlišit.
Krausovi se tato varianta zdá pravděpodobnější, než že dochází ke sporu o vodní zdroje. V případě sporu o vodu by podle něj situace nejspíš vypadala jinak, ať už by se jednalo o oficiální vládní protesty, nebo demonstrace síly jedné nebo druhé strany. „Vysloveně přeshraniční přestřelka vypadá v tomto smyslu trošku podezřele,“ dodal.
V souvislosti se spory o vodu se jedná například o řeku Himland, která tvoří hranici mezi oběma zeměmi a Afghánci na ní postavili přehradu. O tomto problému spolu v sobotu jednali zvláštní vyslanec Íránu a šéf tálibské diplomacie Amir Chán Mutaki. „Spory o vodu jsou mezi Íránem a Afghánistánem dlouhodobým problémem,“ podotkl Kraus.
Pramení to podle něj z toho, že řada řek, které původně vytékají z afghánského území, protékají následně územím íránským a logicky jsou samozřejmě hospodářsky využívány oběma zeměmi.
Problém spočívá v přístupu k čerpání vodních zdrojů na straně Afghánistánu. Využívají je totiž především na zavlažování polí s mákem, pěstují tam opium.
„Afghánci využívají tak velké množství vody, že do Íránu prakticky žádná nedoteče, a to pak způsobuje zemědělskou a hospodářskou katastrofu na druhé straně hranice,“ řekl.
Pro příklad uvedl oblast Belúčistánu na afghánsko-íránském pomezí, kde ještě před deseti lety bývalo velké sladkovodní jezero, které bylo napájeno vodami z Afghánistánu. Právě z toho důvodu, že Afghánci začali vodu využívat na zavlažování makových polí, jezero zcela vyschlo a už se nikdy neobnoví. „A takto modelově to můžeme vidět po celé afghánsko-íránské hranici a vypadá to vlastně všude stejně,“ dodal.
