Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz mají tvrdé jádro voličů, které se snaží neustále udržovat ve strachu a přesvědčovat je, že jsou jedinými, kdo je může ochránit před nepřáteli. Domnělé hrozby se přitom stále mění, před červnovými volbami do Evropského parlamentu hrozí Fidesz především třetí světovou válkou, pokračují ale i útoky proti Bruselu. V rozhovorech s ČTK to řekli politologové Ellen Bosová z Andrássyho univerzity v Budapešti a Róbert László ze think tanku Political Capital.
„Fidesz vždy mluví jen k vlastním voličům a k nikomu jinému, i když jsou jeho politici například v Bruselu,“ řekl László. Tvrdé jádro voličů Fideszu podle něj tvoří zhruba dva až 2,5 milionu lidí, v Maďarsku je přitom zhruba osm milionů oprávněných voličů. Říká proto, že Orbána ve skutečnosti podporuje jen menšina Maďarů. „To je třeba zdůraznit, protože zvenčí to někdy vypadá, že Viktor Orbán je velmi populární politik,“ upozorňuje László. Kromě voličů opozičních stran jsou v Maďarsku rovněž zhruba tři miliony lidí, kteří volit nechodí.
Orbán při zahájení kampaně před volbami do Evropského parlamentu minulý týden představil tři hlavní témata své strany, která shrnul do hesel „ne válce, ne migraci, ne genderu“. „Nahání strach třetí světovou válkou,“ říká profesorka Bosová. „Ale vůbec se nemluví o tom, že Maďarsko má zdaleka nejvyšší inflaci v EU, ceny jsou stále šíleně vysoké, nemluví se ani o tom, že země má masivní rozpočtové problémy,“ dodává. Podle Lászlóa se opozice snaží o těchto tématech hovořit. „Veřejné debatě ale natolik dominuje Fidesz a jeho propagandistická mašinerie, že se jim nedaří s nimi prorazit,“ dodává.
Tři volební hesla Fideszu se objevují také na billboardu, který se v posledních dnech začal objevovat v ulicích maďarských měst a na dalších místech země. Je na něm uprostřed v červeném křesle předsedkyně Evropské unie Ursula von der Leyenová a před ní stojí jako sluhové zástupci maďarské opozice: bývalý socialistický premiér Ferenc Gyurcsány, budapešťský starosta Gergely Karácsony, europoslankyně a Gyurcsányova manželka Klára Dobrevová a také vycházející hvězda maďarské politiky Péter Magyar, který byl ještě donedávna součástí Orbánova systému, ale nyní je jeho největším kritikem. „Pokorní sluhové Bruselu,“ stojí na plakátu.
Zajímavé v této souvislosti podle politologa Lászlóa je, že Fidesz nikdy neútočí na Evropskou unii jako takovou, ale vždy právě „na Brusel, na bruselskou byrokracii, na nevolené bruselské lídry“. Podpora členství v Evropské unii zůstává v Maďarsku nadále velmi vysoká, voliči Fideszu ale vnímají abstraktní Brusel „jako něco velmi hrozivého“. Také podle Bosové se navzdory neustálým útokům Orbánovi zatím nepodařilo zničit v očích Maďarů vnímání EU jako něčeho, co je pro ně přínosem. Sám přitom podle ní dobře ví, jak je pro jeho politiku EU důležitá, a to i ve vztahu k Rusku, Turecku či Číně. „Svou zahraniční politiku si Orbán může dovolit právě jen proto, že je zakotven v NATO a v Evropské unii,“ říká prorektorka Andrássyho univerzity.
Před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu se Fidesz bude podle Lászlóa ze think tanku Political Capital své voliče pokoušet opět přesvědčit – podobně jako před parlamentními volbami v roce 2022 – že hlasování je rozhodování mezi válkou a mírem. A také že Orbán je jediný, kdo je může ochránit. Maďarský premiér přitom čelí kritice kvůli svému vlídnému postoji vůči Rusku, které před více než dvěma lety vojensky napadlo Ukrajinu a rozpoutalo tak válku s tisícovkami obětí. Maďarský premiér svůj přístup zdůvodňuje ochranou maďarských zájmů a jeho spojenci odmítají, že by byl proruský. Podle Bosové ale činy mluví za vše a snaha vydávat proruské postoje za promaďarské „je jen velmi málo důvěryhodná“. „Ve své řeči na úvod volební kampaně Orbán volal po míru, říkal, že je nutné všude prosazovat mír: v Bruselu, v OSN, vyjmenoval vše možné, jen Rusko ne,“ říká. „Bylo by sice chybné tvrdit, že podporuje válku, ale tato vláda není zkrátka ochotná podporovat Ukrajinu,“ dodala.
Také podle Lászlóa je nyní Orbán „nejdůležitějším partnerem“ ruského prezidenta Vladimira Putina v Evropské unii. Politolog také upozornil, že politici strany Fidesz nakonec vždy podpořili protiruské sankce, které ostře kritizují, ale až poté, co se jim je podařilo změkčit, případně z nich některé osoby zcela odstranit.
Svých 21 zástupců budou Maďaři do Evropského parlamentu volit 9. června. Podle obou oslovených politologů je nyní velmi těžké předvídat, jak volby dopadnou. Tradiční opozice je podle nich rozdrobenější než kdy dříve a naprosto nepředvídatelný je vývoj kolem Pétera Magyara, bývalého člena Fideszu, který v únoru opustil „Orbánův systém“ a daří se mu mobilizovat proti vládě desítky tisíc lidí. „Většina protiorbánovských voličů si dá kávu, usadí se a bude teď dění sledovat den za dnem. Rozhodne se pak až v den voleb,“ odhaduje László. „Donedávna to vypadalo, že je o všem rozhodnuto. Volby do Evropského parlamentu budou ale v Maďarsku nakonec napínavější, než se původně zdálo,“ dodává Bosová.