Hrozba války je skutečnější, než si dokážeme připustit. To si myslí čeští vojenští experti, kteří se sešli na konferenci pořádané v Poslanecké sněmovně pod názvem Bezpečnost budoucnosti. Odkud nám ale hrozí nebezpečí, si zřejmě máme domyslet sami. Přestože náčelník generálního štábu Petr Pavel dokonce přirovnal naši situaci k té na potápějícím se Titaniku, neřekl, že kra, na kterou můžeme narazit, zmrznula v Rusku. Vojenští experti, nemohou totiž formulovat jasně, kdo je v té válce nepřítel, neboť postoj České republiky ke konfliktu na Ukrajině je nejasný. Prezident, který má sice malé pravomoci, ale o to větší razanci a podporuje všemožně Rusko, je zároveň nejvyšším velitelem ozbrojených sil. A jeho podřízení, včetně nejvyšších vojáků v zemi, musí držet basu.
Nedávné teroristické útoky ve Francii a teď v Dánsku sice také nahání strach, ale přeci jen bych se víc bál bývalého Sovětského svazu. Dnešní Rusko tuší, že ztrácí kontrolu nad světovým děním. A na to není zvyklé a zvykat si nechce. Putin je pevný v kramflecích, protože má neuvěřitelnou podporu v občanech, kteří mu dokázali odpustit i hospodářské sankce. Zlý není ten, kdo je vyvolal a kdo je agresor. Stejně smýšlí i náš prezident a naši vojáci jsou – jen vojáci, včetně Petra Pavla. Proto mohou jen nastínit hrozbu, ale už nemají pravomoc nám jasně říct, z které strany se jí máme bát a co máme vlastně dělat.
Češi se bojí už déle
V průzkumu CVVM z loňského listopadu se 29 procent dotázaných občanů svěřilo se svým strachem z války. Více se lidé bojí pouze epidemie smrtelné nemoci nebo surovinové krize. Pokud by však průzkum proběhl dnes, můžeme snadno odhadnout, že se obavy z války zvyšují.
Formy války ale podle expertů dávno nabraly i jiný směr, než si lidé myslí. „Není to jen o tom, že armáda napadne armádu, ale je to o informačním působení, kyberútocích, o působení na obyvatelstvo, působení na ekonomiku a podobně,“ varoval opět nekonkrétně šéf Ředitelství speciálních sil ministerstva obrany Karel Řehka. A to vše je podle jeho slov už dávno v běhu. Nemusí jít jen o ideologii, nebo náboženství. Naše myšlení do velké míry ovlivňuje i svět médií. Podle nich si valná část obyvatelstva tvoří názor na to, co a kdo je špatně a naopak. Je těžké si tyto věci v každodenním shonu uvědomit, ale když na to upozorní čelní představitel ministerstva, které nás má ochraňovat, je nutné se zamyslet. Média mají moc, která se dá krásně zneužít. Pokud neexistuje nějaký ochranný mechanismus, který stejně jako dnes vojáci vztyčí varovně prst, můžeme dál žít v představě, že se nic neděje a vše je v pořádku. Jen by to chtělo dodat, kdo nám hrozí. Jak vojensky, tak ovlivňováním našeho úsudku.
