Generální inspekce bezpečnostních sboru obvinila 27. 2. 2017 bývalého policistu, dříve spolupracujícího s Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, Jiřího Komárka ze zneužívání pravomoci úřední osoby v souvislosti s reformou některých útvarů policie v roce 2016, o čemž 28. 2. 2017 informoval státní zástupce Pavel Prygl z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Vítám, že i policista je přiváděn k odpovědnosti za zneužívání moci. Ale vnímám Komárka jako malou rybu.

S pokusem o kriminalizaci sloučení dvou policejních útvarů, které je v zákonné působnosti ministra vnitra a policejního prezidenta, je spojeno Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Činnost Vrchního státní zastupitelství v Olomouci ve věci hodnotím jako snahu uzurpovat řízení policie a zastrašit policejního prezidenta a ministra vnitra, aby nerealizovali zákonnou působnost. Pokud představitelé státu využijí mocenských nástrojů, aby si přisvojili nebo ovlivnili formou mocenského nátlaku zákonnou činnost jiných orgánů státu, jde o puč. Puč, který se nepovedl.

Ovšem svrhnout odpovědnost za zneužití moci jen na jednoho bývalého policistu je nefér. Vyšetřovací komise poslanecké sněmovny podala trestní oznámení na ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Petra Šeredu. Jsem přesvědčen, že ani on nejednal osamoceně, ale v součinnosti s dalšími lidmi z vedení státního zastupitelství. Proto by se kauza měla vyšetřovat komplexně.

Možné je, že trestní stíhání skončí nějakým nemastným, neslaným výsledkem. Možná bude Komárek postižen jen sám. A možná někteří státní zástupci překvapí. Povýší právo nad loajalitu k vedení a kolegům a začnou se stíhat představitele státního zastupitelství.

Náš právní řád je nedokonalý, když dozor nad zákonností trestního stíhání státních zástupců vykonávají státní zástupci. Tím vzniká systémová podjatost, kde se může uplatnit stavovská soudržnost státních zástupců navzájem. Na efektivnosti trestního stíhání představitelů státního zastupitelství za zneužívání moci bude možno usoudit, zda jsou státní zástupci schopni se systémové podjatosti zbavit či je nutná úprava zákona, která dozor nad stíháním státních zástupců svěří jinému orgánu.