Náčelník generálního štábu Aleš Opata FOTO: David Sedlecký / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
FOTO: David Sedlecký / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
České ministerstvo zahraničí informovalo o tom, že vláda schválila jmenování 26 nových velvyslanců a prezident je jmenoval do jejich funkcí. Vedle informací o tom, že Česko bude mít vůbec poprvé velvyslance v Kosovu, bylo také potvrzeno jmenování bývalého náčelníka generálního štábu Aleše Opaty velvyslancem v Litvě. Ministerstvo zahraničí se nedávno, po změnách na postech některých budoucích velvyslanců, nechalo slyšet, že je nejvyšší prioritou, aby velvyslanci byli kariérní diplomaté. Generál Opata tuto podmínku nesplňuje.
Na konci dubna letošního roku informovaly Seznam Zprávy, že ministerstvo překvapivě neprodloužilo smlouvu bývalému policejnímu prezidentovi, velvyslanci na Slovensku Tomáši Tuhému, který měl nastoupit na ambasádu ve Slovinsku. Skončil také velvyslanec v Jižní Koreji Gustav Slamečka, který se měl přemístit do Dánska. V obou případech se tak stalo, i když přijímající země již vyslovila s jejich novou rolí velvyslanců oficiální souhlas, a oni tak od ní již měli k dispozici takzvaný agrément.
Personální změna na místě velvyslance je v této fázi mírně řečeno poněkud nezvyklá, a měla za ní stát pravděpodobně snaha očistit diplomacii od osob, které se na své posty dostaly během předchozího vládně-prezidentského tandemu Babiš-Zeman. Ministerstvo prezentovalo ovšem rozhodnutí svého šéfa Jana Lipavského (Piráti) jinak. „Pan ministr Lipavský od svého nástupu klade absolutní důraz na vysílání kariérních diplomatů na velvyslanecké posty,“ citovaly Seznam Zprávy vyjádření mluvčího ministerstva zahraničí Daniela Drakea.
Nabízí se logická otázka. Jak do této politiky zapadá generál Opata? Přestože získal značné množství zkušeností v zahraničí, ať už během studií na elitních vojenských vysokých školách v USA a Velké Británii, nebo jako národní vojenský představitel ČR na strategickém velitelství NATO SHAPE v belgickém Monsu. To ovšem nic nemění na tom, že výše zmíněnou podmínku Lipavského armádní generál Opata nesplňuje. Jeho nominace i jmenování jsou politické.
Existuje dokonce i divoká teorie, proč český stát tolik stojí o to, aby vysoce postavení vojáci v jeho službách pokračovali i po odchodu z armády. Jak napsal portál Ekonomický deník, může jít o snahu, aby vysocí činitelé armády nekončili v privátním sektoru. „Delší dobu se totiž objevují poznatky, že bývalí vysocí důstojníci po nástupu do privátního sektoru zneužívají svoje kontakty a znalosti z oboru k prosazování zájmů svých zaměstnavatelů,“ napsal web v souvislosti se jmenováním Opaty velvyslancem, aniž by ovšem tvrdil, že právě v tomto případě by se toho stát měl obávat.
Vzhledem k politické situaci na Východě může být jmenování zkušeného vojáka na post velvyslance v zemi na hranici NATO a Ruska logické. Čeští vojáci v Litvě, a v Pobaltí obecně, působí v počtu zhruba šesti set mužů. O dalším navýšení jejich počtů v rámci posilování východní hranice NATO se má jednat na podzim, a jak uvedly Novinky, náš kontingent se může i zdvojnásobit. Není divu, že jmenování Opaty potěšilo i ministryni obrany Janu Černochovou (ODS). „Jsem ráda, že bývalý nejvýše postavený voják dál pracuje pro náš stát,“ napsala k tomu na twitter již v březnu.
A jak je to tedy s novými pravidly ministra Lipavského? Jak řekl Deníku FORUM 24 mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake, je ze samotného seznamu nových velvyslanců zřejmé, že kariérní diplomaté tvoří jejich výraznou většinu. „Zcela legitimní jsou však také nominace ,politické‘, jako tomu bylo u pana generála Opaty. Není pochyb o tom, že právě v případě této pobaltské země je jmenování generála Opaty dobrou volbou. Právo jmenovat velvyslanec přísluší podle ústavy panu prezidentovi, což ale nijak nezpochybňuje mé předchozí vyjádření o zvýšeném důrazu pana ministra Lipavského na navrhování kariérních diplomatů na místa velvyslanců,“ uvedl Drake s tím, že ke spekulacím o konkrétním politickém pozadí jmenování konkrétních osob mu nepřísluší se vyjadřovat.
