Čeští extremisté se už ve svých projevech nezaměřují na národnostní menšiny jako dříve, ale tematicky přesedlali na migrační krizi. Vyplývá to z výroční zprávy o extremismu, kterou vypracovalo ministerstvo vnitra a ve středu ji schválila vláda.
„V roce 2015 nebyly zaznamenány protestní akce v takzvaně sociálně vyloučených lokalitách anebo proti národnostním menšinám. Téma zcela vytěsnily reflexe uprchlické krize,“ upozorňuje zpráva.
O schválení materiálu informoval na twitteru ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) s konstatováním, že vláda nástup extremismu nepřipustí.
„Vláda to nepodceňuje, je to jedna z priorit práce policie,“ komentoval zprávu premiér Bohuslav Sobotka. Za přesun směrem k uprchlické krizi podle něj může hlavně politický extremismus: „Stále více politiků má tendenci situace zneužívat, štvát lidi proti sobě, vyvolávat nenávist.“
Protiislámské a protimigrační subjekty se podle autorů zprávy sice od tradičního krajně pravicového hnutí distancovaly, přesto se ale těší podpoře sympatizantů extremistických skupin. „Vedle nich však dokázaly svými vyhraněnými názory na migraci zaujmout i část širší veřejnosti, která by se podpoře krajní pravice vyhýbala,“ stojí v dokumentu.
„Způsob mobilizace stoupenců se neliší od způsobů využívaných extremistickými platformami. Jde zejména o záměrné vyvolávání subjektivního pocitu ohrožení a nebezpečí, kterého bývá dosahováno i na základě účelových, dezinterpretovaných anebo ojediněle i lživých informací,“ konstatuje zpráva.
Mezi neonacisty zaznamenala nárůst podpory antisemitská Národní demokracie vedená Adamem B. Bartošem, která s xenofobními hnutími spolupracuje (Bartoš řečnil na pražské „šibenicové“ demonstraci). Protiislámská hnutí spojuje s pravicovými extremisty i způsob agitace. Na významu naopak ztrácí Dělnická strana sociální spravedlnosti.
Pro loňský rok bylo dále typické působení protestních iniciativ, které se orientovaly na kritiku členství České republiky v Evropské unii či NATO a na kritiku polistopadového vývoje. „Na základě různých důvodů tyto platformy často inklinovaly k sympatiím až k nekritické adoraci Ruské federace a prezidenta Vladimira Putina. Mnohdy tak napomáhaly šíření ruské propagandy,“ uvádí se ve zprávě.
V rámci krajní levice zůstalo nejaktivnější anarchistické hnutí. V roce 2015 se mobilizovalo nejen proti růstu obliby protimigračních subjektů, ale i proti policejní „operaci Fénix“, která směřovala vůči lidem podezřelým ze zapojení do uskupení Síť revolučních buněk. To se v uplynulém roce přihlásilo k osmi žhářským útokům, představitele Sítě policie viní i z přípravy teroristického útoku.
Extremisté loni uspořádali 307 akcí, o šestnáct více než v roce 2014, a nejčastěji se setkávali v Praze. Krajní levice se podle konečných informací setkala na 141 akcích, extrémní pravice na 106. Protiislámská a protimigrační uskupení uspořádala dalších 60 shromáždění. Vedle hlavního města se významnější setkání uskutečnila v Ostravě, Brně, Českých Budějovicích a Plzni.
Zneužití tématu migrační krize politiky považuje za největší problém a nebezpečí politoložka Vladimíra Dvořáková. Politici podle ní využívají extremistická hnutí ke své podpoře a politickému boji, místo aby řešili, co změnit. „Vláda by měla analyzovat, proč se lidé k extremistům přičleňují. Co je zde špatně, co bychom měli udělat lépe. V politické sféře se ale bohužel názory lidí využívají pro volební kampaň. Neřeší se problém, který pocit strachu vyvolává,“ shrnula Dvořáková ve středu v pořadu České televize „Devadesátka“.
