Bernie Sanders FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
NÁZOR / Pro člověka, který zná historii, to asi není velké překvapení. Politické extrémy často sice nadávají jeden na druhý, ale jejich společným nepřítelem je umírněný politický střed. V dobách fašismu a komunismu se mu říkalo buržoazní demokracie, teď se pro něj v USA používá termín establishment. Proto někteří lidé z krajně levicových proudů říkají, že vlastně vítězství Donalda Trumpa docela vítají, a Bernie Sanders vyjadřuje podporu plánu Elona Muska na oslabení amerických ozbrojených sil. Nihil novum sub sole.
Navzdory tomu, co nám říkají mnozí tzv. konzervativní komentátoři, vítězství Donalda Trumpa nebylo bůhvíjak výrazné. Ani tentokrát nedostal nadpoloviční většinu hlasů a změna výsledku ve třech státech, kde byl rozdíl do dvou procentních bodů, by do Bílého domu poslala jeho soupeřku. Jeho vítězství a tím i pomyslnou sílu jeho mandátu zvýraznil volební systém.
Radikální změna systému
Otázkou ovšem je, k čemu mu voliči ten mandát dali. Je to ovšem otázka akademická, protože Trump si teď může minimálně do voleb do Kongresu za dva roky dělat, co mu republikáni dovolí. Zároveň to vypadá, že se bude výrazně snažit rozšířit pravomoce exekutivy.
Už dal najevo, že by byl rád, aby se Senát usnesl na přerušení schůze a on mohl jmenovat svůj kabinet bez debaty v této komoře díky nástroji, který se používal v případě nouze, když Kongres nezasedal. Také tvrdí, že může odmítnout vyplatit prostředky na jakoukoliv kapitolu v rozpočtu, která se mu nelíbí. Ústava přitom pravomoc přidělovat prostředky jasně dává legislativě.
Trump se ve zkratce bude snažit posunout americký politický systém směrem k naprosté dominanci exekutivy. Zatím to vypadá, že senátní republikáni by mohli alespoň v těch zásadních věcech sloužit jako jistá brzda. Republikánská většina ve sněmovně pak bude velice těsná.
Boj proti establishmentu
Jenže zároveň platí, že Trumpův deklarovaný boj proti establishmentu, ať už mu chceme říkat Deep State, vojensko-průmyslový komplex, či jakkoliv jinak, vzbuzuje sympatie i u levicového křídla demokratů. Cenk Uygur, zakladatel internetového levicové mediální organizace The Young Turks, se na sociálních sítích vyjádřil, že jeho nepřítelem není MAGA program (Make America Great Again), ale establishment.
Ano, Republikánská strana se stala útočištěm pro ty z levé části spektra, kteří věří konspiračním teoriím od atentátu na Kennedyho přes 11. září po mikročipy ve vakcínách. To je ostatně důvod, proč se do Trumpova orbitu dostali bývalí demokraté Tulsi Gabbardová a Robert Kennedy mladší.
Za Ameriku slabší
Stejně tak k sobě našli cestu nejbohatší člověk na světě Elon Musk a bojovník proti ultrabohatým Bernie Sanders. Na čem se shodli? Na tom, že Amerika příliš zbrojí. Musk nedávno do pitomců vynadal těm, kteří vyrábějí neviditelný bojový letoun F-35, protože podle něj takové stroje snadno nahradí drony. V tomto světle se lze děsit toho, kde všude bude hledat úspory.
Sanders ho podpořil s tím, že „proti vojensko-průmyslovému komplexu hlasovalo jen 13 senátorů“. Musk na to reagoval postem se dvěma americkými vlajkami.
Pravdou je, že výdaje na obranu jsou málo přehledné a Pentagon posedmé za sebou neprošel auditem. To také oba pánové neopomněli zmínit. Co už ale nezmínili, je, že pro uvedení účtů do pořádku byl stanoven rok 2028, a ten ministerstvo obrany i podle Kanceláře hlavního auditora (CFO) stihne.
Navíc dvě třetiny výdajů ministerstva obrany nejdou na výzbroj, ale na platy, ubytování a další věci. Jediný způsob, jak v tomto bodě skutečně ušetřit, je snížit velikost amerických ozbrojených složek. Bernie Sanders to soudě dle minulých vyjádření na toto téma ví, a přesně to je jeho cílem. Je asi zbytečné vypisovat, kterým státům světa by takový vývoj vyhovoval nejvíce.
