Navzdory opozičnímu hnutí ANO, které považuje pořízení amerických letounů F-35 za „neobhajitelný a zbytný hazard“, vláda schválila nákup 24 strojů F-35. První by měla mít armáda k dispozici v roce 2029, o šest let později budou v České republice již všechna objednaná letadla.
ANO ústy Karla Havlíčka doporučovalo odložit rozhodnutí o dva roky a vést o něm celospolečenskou diskusi. „Za ty dva roky nedojde k žádnému zhoršení v plnění úkolů letectva,“ zdůraznil Havlíček. Ve stejném duchu se vyjadřoval i předseda hnutí SPD Tomio Okamura, podle kterého nelze v nynější rozpočtové situaci kupovat nejdražší možné stíhačky. Podobně se před nedávnem vyjádřila i sociální demokracie, která je ale mimoparlamentní stranou, a tak nemá možnost o ničem rozhodovat.
Proti nákupu letounů F-35 se vymezoval i výrobce švédských strojů Gripen, které má v současné době Česká republika pronajaté. Marketingový ředitel firmy Saab, jež Gripeny vyrábí, Mikael Franzén řekl, že Švédové neměli příležitost prezentovat benefity svých letadel a nabízejí 24 Gripenů E za 2,5 až 3 miliardy dolarů (asi 56 až 67 miliard korun). Součástí balíčku by bylo zdarma 14 Gripenů C/D, které si Česko v současnosti pronajímá za 1,7 miliardy korun ročně.
Ministerstvo obrany však konstatovalo, že žádná oficiální nabídka na „gripeny zdarma“ neexistuje a i cena, o níž hovoří Saab, se od oficiální nabídky Švédska odlišuje. „Armádní propočty vycházejí z nabídek, které jsme obdrželi od vlády Spojených států a vlády Švédského království. Z těchto materiálů vyplývá, že cena letounu F-35A je nižší než letounu JAS-39 Gripen E. A ačkoli nemůžeme být konkrétní, tak cena uváděná v marketingových materiálech společnosti Saab je z důvodů, které nám nejsou známy, o desítky procent nižší, než za jakou nám tyto letouny oficiálně nabídla švédská vláda,“ napsal Jiří Táborský z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Ministerstvo také porovnávalo, na kolik vyjde nejen letová hodina jednotlivých strojů, ale celkový provoz 24 strojů konkrétního typu. „Po přepočtení údajů, které máme k dispozici ke Gripenu C/D (cena provoz Gripenu E je podle marketingových materiálů společnosti Saab ještě vyšší), a údajů z nabídky vlády USA k F-35 vyšlo to, že roční provoz se započtením i průměrných nákladů na palivo a munici 24 letounů F-35 je o necelou čtvrtinu vyšší než provoz jiných platforem, například gripenu. Nicméně je třeba brát v potaz to, že F-35 nabízí výrazně vyšší schopnosti než jiné platformy a zároveň výrazně vyšší životnost,“ poznamenal Táborský.
Někteří politici, kteří s nákupem letounů F-35 nesouhlasí, namítají, že tyto stroje rychle zestárnou. Proti tomu hovoří fakta od leteckých odborníků. Letouny 5. generace, k nimž F-35 patří, budou plnohodnotně akceschopné i v horizontu nejbližších padesáti let. Umožňuje to jak konstrukce letadla, tak i jeho hardwarové vybavení, které bez potíží zvládne průběžné aktualizace za účelem udržení kroku s dobou. USA navíc plánují kontinuální vývoj a výrobu těchto letadel minimálně do roku 2050 a podporu jejich „životního cyklu“ až do roku 2080.
Hodně hlasů, které byly pro švédské gripeny, poukazovalo na to, že bychom od Švédska dostali celou letku „zdarma“. Nicméně žádná nabídka, podle níž bychom dostali letku gripenů zadarmo, neexistuje. Nabídka se týká toho, že by nám švédský stát přenechal dnes pronajaté Gripeny C/D, za předpokladu, že si koupíme nových 12 Gripenů E. „Takže příběh o gripenech zdarma je lež,“ konstatuje Táborský. V současné době probíhají jednání se švédskou vládou, která je majitelem strojů JAS-39 Gripen C/D, jež má Česká republika pronajaté, o dalším postupu, jak zajistit, aby mohly chránit vzdušný prostor ČR i po roce 2027, než dorazí první americké stroje.
Bez letounů 5. generace by se naše letectvo ocitlo v podstatě mimo standardy NATO. „Pokud tedy chceme taktické letectvo, jehož stroje nebude nutné za pár let obnovovat a které bude schopné plnit stanovené úkoly, tak je nutné koupit F-35,“ tvrdí ministerstvo. F-35 totiž není jen „pouhý“ letoun, je to prvek protivzdušné obrany a také „extrémně schopný senzor“, který se díky minimální viditelnosti pro radary dostane s velmi malým rizikem nad území nepřítele a může tam nejen zaútočit, ale hlavně sesbírat data o nepřátelských pozicích, počtech jeho jednotek, druzích techniky atd. A všechna tato data umí propojit s daty z jiných systémů, vyhodnotit je a poskytnout dalším systémům v naší armádě či v celém NATO.
„Bez F-35 tyto schopnosti mít nebudeme. S žádným jiným strojem se tak daleko nedostaneme, nebudeme schopni útočit na takovou vzdálenost a nesesbíráme tolik dat,“ zakončuje Táborský důvody, proč je F-35 nejlepší možnou volbou.