Žaloba za větu, kterou napíšete na sociální síti, a podělíte se tak o svůj názor nebo pocit s dalšími uživateli. Tak i to už dnes nabízí Facebook. Internetový fenomén, díky kterému jsou ve spojení miliardy lidí po celém světě, se dennodenně vyvíjí a zároveň sešněrovává své uživatele novými pravidly, bez kterých se nelze po sociální síti „svobodně pohybovat“. Nyní zřejmě vynález Marka Zuckerberga bude sloužit i jako veřejný práskač. Po včerejší zprávě, že za svůj status na Facebooku Martin Konvička čelí žalobě, si všichni dejme pozor, co komu píšeme.
Konvička je sice člověk s extremistickými a xenofobními názory, za které by se měl zodpovídat, ale to už měla dávno řešit policie, ne čtenáři jeho statusů na Facebooku. Přestože se od Konvičkových názorů nedá než distancovat a odsoudit je, má stejná práva jako každý občan České republiky. Vyjádřit svůj názor bylo vždy složité a otázkou osobní statečnosti, ale v době, kdy si společnost hraje na demokratickou a svobodnou, je návrat k praktikám dávno minulým alarmující.
Facebook je všeobecně velmi neprozkoumanou oblastní. Přestože ho člověk používá několikrát měsíčně, týdně, denně nebo na něm má dokonce vypěstovanou závislost, sotva víme, s čím si zahráváme. Všeobecné podmínky, které uživatel podepisuje při založení profilu, stejně nikdo nečte. A pak se diví. Vaše fotografie, o kterých jste si mysleli, že je máte pečlivě střežené na sociální síti, kolují internetem, vaše myšlenky sdílí miliony dalších lidí.
Myšlenky na cokoliv, o čem se rozhodnete napsat, se náhle stávají paragrafem proti vám samotným. Když přicházely zprávy ze světa o tom, jak lidé ztrácí práci, protože si na Facebooku postěžovali na svého šéfa, klepali jsme si na čelo. Přitom dnes už jsme ve stadiu, kdy se vyplatí při psaní statusu mít po ruce právníka, který vás nasměruje do patřičných mezí. Je v pořádku, že extremismus a jeho propagace nesmí být volně šiřitelné, ale je třeba se zamyslet nad tím, kdo kdy bude určovat, co je extrémní a co není.
Andrej Babiš, Miloš Zeman i další politici na Facebooku vyjadřují své názory zcela beztrestně a přitom jejich urážky jsou jen o trochu méně nebezpečné jako ty Konvičkovy. Prezident i vicepremiér totiž mají své lži a napadání jakoby posvěcené, a proto se těžko stane, že ministra financí někdo zažaluje za to, že celému národu lže o rozpočtu, státním dluhu nebo elektronické evidenci tržeb. Na rozdíl od Konvičky, který by muslimy mlel do masokostní moučky, se jedná o hrozbu víceméně „pouze“ finanční, která nikomu nevyhrožuje fyzickou likvidací, ale pro drobné podnikatele má také životní dopad. To však zatím nikdo neřeší.
Profil na Facebooku se tak postupem času stane jakýmsi trestním spisem. Už dnes perfektně funguje jako Velký bratr, kterému uživatelé sami a ochotně sdělují vše o svém životě. Nyní přichází další precedent, a tím je ona žaloba za vyjádřený názor. Do budoucna velmi nebezpečný nástroj. Zbraní proti extremismu a nenávisti proti skupině lidí by totiž mělo být jeho důrazné a nekompromisní potírání a ne kyberšpehování všech.
