ROZHOVOR / „Teď začíná souboj na úrovni členských států o to, jak bude vypadat Evropská unie. Nyní je potřeba, aby vláda v čele s premiérem Petrem Fialou měla jasnou vizi, co chce, a aby v ideálním případě byla v kontaktu s týmem Ursuly von der Leyenové co nejdříve, ale zároveň netlačila na pilu až moc,“ říká Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, který se zaměřuje na fungování evropských institucí. V rozhovoru pro deník FORUM 24 hovořil o tom, jakým směrem se bude Evropská unie dále ubírat, jak silnou pozici v ní mají příznivci krajní pravice, kteří posílili, nebo zhodnotil novou frakci Patrioti pro Evropu. Její vliv bude pravděpodobně v europarlamentu slabší, než by se vzhledem k počtu mandátů mohlo zdát, ale silnou by se mohla stát na úrovni Evropské rady.

Můžete obecně zhodnotit nové složení Evropského parlamentu a koalic? 

V rámci výsledků voleb do EP se ukázalo, že je napříč Evropou určitá tendence posilování krajní pravice a pravicovější politiky jako takové. Vyústilo to i v dost silnější mandát pro frakce, které jsou v současné době považované za krajně pravicové.

Viděli jsme, že nyní už z bývalé frakce Identita a demokracie mnoho stran přestoupilo do nově vzniklé frakce Patriotů, která je na celoevropské úrovni rámcována jako krajně pravicová, a zároveň vznikla ještě frakce Suverénních národů, která je ještě o něco krajnější.

Na druhou stranu fungující spolupráce a partnerství ve vládnoucí koalici zůstaly neměnné. To znamená, že otěže zůstávají v rukou evropských lidovců, liberálů a sociální demokracie, což bude znamenat, že parlament a EU jako taková, co se týče nějakého celoinstitucionálního rámce, bude směřovat tam, kam si vytyčila před pěti lety, ale hlasy z krajní pravice určitě budeme slýchat častěji.

V europarlamentu posílila krajní pravice. Jak se to může projevit v praxi?

Projeví se to už jen právě tím, že na plenárních zasedáních budou určitě více slyšet hlasy krajní pravice, a může se také stát, že se v hlasování o určitých tématech i spojí hlasy z krajní pravice dejme tomu se středopravicovou částí vládnoucí koalice, protože EP funguje, co se týče spolupráce, o dost flexibilněji než třeba národní parlamenty, kde vnímáme jasné spojení vládnoucích stran a opozice. V EP to není tak pevně dané a záleží na dané politice, ať už se jedná o migraci, zelenou politiku, zahraniční vztahy, a podle toho partnerství vypadají občas trošku jinak.

Co nevidíme a co si troufám tvrdit, že ani neuvidíme, je nějaké aktivnější zapojování krajní pravice do fungování EP, protože i v rámci prvního plenárního zasedání jsme viděli, že při hlasování do klíčových pozic vicepředsedů, kvestorů byla jak frakce Patriotů, tak i Suverénních národů odstavená na okraj politického spektra a nebylo s nimi vyjednáváno. Nebude to tedy výrazné zasahování, ale určitě budeme o krajní pravici slýchat častěji a ještě uvidíme, jak to bude vypadat ve složení výborů, které by mělo být zveřejněno v pátek.

Může se stát, že se v hlasování o určitých tématech spojí hlasy z krajní pravice se středopravicovou částí vládnoucí koalice.

Jak silná a vlivná tedy může být frakce Patrioti pro Evropu?

Asi bude slabší, než by tomu odpovídal počet mandátů. Na druhou stranu je potřeba vnímat, že frakce nefunguje jen na bázi EP, ale že bude spojená i třeba na úrovni Evropské rady.

Tam na jednu stranu zatím vidíme zastoupení jen maďarským premiérem Viktorem Orbánem a, pokud se tak dá označovat, možná novým holandským premiérem Dickem Schoofem. To posilování na úrovni premiérů a prezidentů ale může být viděno v příštím roce. Budeme mít volby v Česku, ve druhé polovině roku v Rakousku, po kterých asi dojde k dlouhým jednáním o nové koalici.

Může se stát, že frakce Patriotů bude nakonec hodně silná právě na úrovni Evropské rady, a tak může teoreticky ovlivňovat EU o dost více než skrze to, jak je silná v EP.

Jakým způsobem se tedy role frakce může promítnout na úroveň Evropské rady?

Na úrovni europarlamentu se hlasuje prostou většinou, kdežto přijímání rozhodnutí na úrovni Evropské rady jsou jednomyslná. To znamená, že dejme tomu Viktor Orbán může už sám o sobě spoustu věcí zablokovat, pozdržet, a pokud bude mít po své ruce další kolegy od holandského premiéra po budoucího rakouského nebo po Andreje Babiše, vyjednávací síla na úrovni premiérů bude docela velká, co se týče Patriotů.

Když si to člověk vezme, tak jak na začátku, tak i na konci jsou to národní státy, které legislativu schvalují. Nejdříve skrze Evropskou radu, které nadhazují nové nápady, s komisí konzultují, co bude vytvářet, a nakonec jsou to i národní ministři, kteří schvalují.

Takže pokud bude hned několik ministrů zastupujících Patrioty schvalovat něco na úrovni EU, je o dost větší šance, že to zablokují, kdežto v europarlamentu v rámci 720 křesel těch 80+ křesel neudělá takový rozdíl.

Do čela europarlamentu byla zvolena Roberta Metsolaová. Vzhledem k hlasování má silnou pozici. Jak bude pokračovat?

Od začátku diskuzí ohledně toho, kdo dále povede EP, bylo vidět, že Roberta Metsolaová byla absolutní favoritkou a nediskutovalo se o nějakých alternativních jménech. I skrze frakce Zelených, socialistů a liberálů byla velice populární političkou. Je potřeba zmínit, že pokud srovnáme evropské instituce, EP byl vždy ten nejprogresivnější, nejvíce aktivní v dodržování právního státu. Vybízel k ochraně lidských práv napříč světem a měl vždy trošku možná i kritičtější hlas vůči Evropské komisi nebo radě.

Přestože Roberta Metsolaová pochází z frakce lidovců, která je o něco konzervativnější, tím, jak vystupuje v EP, myslím, dokázala pravicové a levicové nálady vybalancovat a tím pádem s ní byli spokojeni napříč politickým spektrem. Takže ta její pozice je velice silná a mluvilo se o ní tiše i jako možné kandidátce, pokud by Ursula von der Leyenová nezískala důvěru EP do druhého mandátu v komisi.

Ukrajina, Green Deal, migrace jsou momentálně nejzvučnějšími tématy, klidně mě případně doplňte… Může vzhledem k novému složení EP dojít k nějakým zásadním změnám ve směrování unie v těchto oblastech? 

EP sleduje vytyčené strategické priority, které jsou nejdříve vytvářeny Evropskou radou a jejími lídry. I v rámci čtvrtečního proslovu Ursuly von der Leyenové se budeme moci i více držet priorit, které si vytyčí nová Evropská komise Ursuly von der Leyenové. Témata neleží úplně v rukou EP jako takového. Ten je přijímá od Evropské komise.

Co se týče těch nejzvučnějších, kromě migrace, zelené politiky nebo pomoci Ukrajině to je rozhodně v současné době otázka konkurenceschopnosti, která je na úrovni národních států i na té celounijní úrovni evidentně klíčovým tématem, jímž se budeme zabývat v příštích pěti letech. To znamená, jak může EU a její průmysl zůstat konkurenceschopný na globální úrovni a jak čelit tlaku Číny, jak se vymezovat vůči tomu, jak obchodní politiku razí USA a případně USA v čele s Donaldem Trumpem. Takže konkurenceschopnost a průmysl budou pro příštích 5 let velice důležité.

Frakce Patriotů bude možná silná na úrovni Evropské rady, a tak bude teoreticky ovlivňovat EU o dost více.

A poté také obrana a nějaká hlubší spolupráce na obranyschopnosti EU jako takové. Unie by chtěla skrze unijní struktury a spojení posílit investice do obranného průmyslu, a to i na národních rozpočtech, a chtěla by zajistit i obrannou unii na úrovni EU. Obrana bude něco, kde EU chce docílit větší soběstačnosti.

Evropskou komisi tedy povede nadále Ursula von der Leyenová, každopádně se zdálo, že tu podporu nemá tak jistou. Proč?

To je i specifikem tajného hlasování na úrovni EP. Vůči Ursule von der Leyenové zaznívala kritika z různých řad a frakcí. V její vlastní, v EPP, například francouzští republikáni řekli, že ji nepodpoří, také několik europoslanců ze střední Evropy, což byla kritika vůči její aktivnější propagaci Zelené dohody. Na druhou stranu ji evropští liberálové a sociální demokraté kritizovali kvůli tomu, že se nebránila spolupráci s ECR. Bylo to napříč parlamentem na úrovni některých europoslanců a nedalo se tedy úplně jednoduše spočítat, zdali i přes koaliční spolupráci liberálů, lidovců a socialistů bude mít dostatečný počet mandátů.

Upřímně ale musím říct, že se počítalo s o dost těsnějším hlasováním, takže si von der Leyenová evidentně nejen dokázala zajistit hlasy skrze vyjednávání v rámci minulých několika týdnů, ale možná i skrze ten velice dobrý proslov, který pronesla ráno.

Opravdu je možné, že některé přesvědčila až v den hlasování svým proslovem?

Mnoho europoslanců i evropských lídrů v čele s Giorgiou Meloniovou říkalo, že si na ten samotný proslov počká, přičemž určitě nebyl k dispozici dříve, pokud se tedy nějakým způsobem skrze kabinet předsedkyně komise nedostal právě k rukám národních lídrů nebo europoslanců.

Na druhou stranu je možné, že si spíše ti, kteří říkali, že si počkají, řekli, že v něm budou muset zaznít konkrétní body, a v momentě, kdy klíčová slova, která chtěli slyšet, zazněla, byli ujištěni. Nemyslím si, že to bylo rozhodnutí na poslední vteřinu, ale spíše jasné nastavení toho, co v tom proslovu má nebo nemá zaznít.

Když se například podíváme na hlasování europoslanců za stranu Bratři Itálie Georgi Meloniové, která zmiňovala, že si na proslov počkají, vidíme, že Ursulu von der Leyenovou nakonec nepodpořili. Asi tam nezaznělo, co chtěli slyšet, přičemž šlo pravděpodobně především o progresivnější postoj k evropské Zelené dohodě. Von der Leyenová zmiňovala, že je potřeba držet se cílů do roku 2030 a 2050.

Jaký vývoj v Evropské komisi pod vedením von der Leyenové můžeme očekávat? Nyní bude sestavovat týmy eurokomisařů. Je to nějaký signál pro Česko v tom, jaké portfolio by mohlo získat, nebo kdo by se mohl stát novým eurokomisařem?

Teď začíná souboj na úrovni členských států o to, jak bude komise vypadat. Je potřeba mít v hlavě, že se mohou vytvářet nová portfolia, mohou se spojovat, měnit a vlastně nikdo neví, jaká přesně portfolia budou. Von der Leyenová ve svém proslovu zmínila, že chce vytvořit portfolio místopředsedy pro konkurenceschopnost a portfolio komisaře pro jižní sousedství, tedy státy severní Afriky a Blízkého východu, které by bojovalo nějakým způsobem proti nelegální migraci. Takže jsou dvě nová portfolia, a v neposlední řadě zmiňovala, že bych chtěla vytvořit portfolio pro bytovou politiku, což je něco naprosto nového. Do dnešního dne to asi málokdo slyšel.

Tím pádem se i pro ČR vytváří prostor pro to přijít s něčím inovativním, s něčím, co by do priorit, která komise vytyčila, zapadalo a co by nemuselo být jasně daným portfoliem, které už existovalo.

Nyní je potřeba, aby vláda v čele s premiérem Petrem Fialou měla jasnou vizi, co chce, a aby v ideálním případě byla v kontaktu s týmem Ursuly von der Leyenové co nejdříve, ale zároveň netlačila na pilu až moc. V minulosti jsme totiž několikrát slyšeli, že někteří lídři tlačili až příliš a nakonec sice portfolia dostali, ale bez jasně dané agendy.

Co vypovídá a českých europoslancích první hlasování o usnesení o podpoře Ukrajiny a odsouzeni Orbánových cest? 

To bylo nemilým překvapením, co se týče především hlasování europoslanců z hnutí ANO. Myslím, že podpora Ukrajiny jako taková je pořád v Česku víceméně jednomyslně přijímána. Samozřejmě záleželo na znění celého návrhu, který se evidentně hnutí ANO nelíbil, ovšem automaticky je to pasuje do skupiny europoslanců, kteří jsou vnímáni jako proruští, a rozhodně jim to na jejich profilu napříč EP nepřidá.

Bohužel taková je ale situace a je to dáno i tím, jak vypadá frakce Patriotů, takže to není jen o jednom hlasování. Těch devět českých europoslanců ve frakci Patriotů bude vnímáno jako někdo, kdo není úplně proevropský, prounijní a kdo si více hledí vlastních, ať už národních, nebo jejich zájmů.

Mohou tím pozici Česka v EU nějak poškodit nebo negativně ovlivnit?

To si nemyslím. Upřímně vzato europarlament se bere jako instituce, ve které samozřejmě jsou zastoupeni europoslanci ze všech členských zemí, ale dívá se na ně spíše skrze politickou afiliaci v rámci frakcí.

Takže to, jak čeští europoslanci z řad Patriotů hlasují, nemá efekt na to, jak je například česká vláda vnímána na té celounijní úrovni. Nemyslím si, že by mohli poškodit pověst Česka jako země, ale na druhou stranu to samozřejmě mnohé přivádí k otázkám, jak by teoreticky vypadala česká vláda v případě, že by příští volby vyhrálo hnutí ANO, a co by to znamenalo pro celounijní záměr dále podporovat Ukrajinu a dále vlastně být silně jednotní, co se týče vztahů s Ruskem či dalšími zeměmi.