Obětoval jsem se za vás, a přečetl nové literárně-filosoficko-epidemiologicko- prognosticko-ekonomické veledílo z pera Václava Klause staršího. Na rozdíl od jiných dnešních vědců pracujících v zastaralém systému vědy založené na důkazech se pan prezident Klaus důsledně drží hesla: „Odporují-li fakta mým hypotézám, tím hůře pro fakta!“
Ale jedno prvenství Klausově nové knize musím přiznat. Je to za můj život první knížka, kterou mám v ruce, která publikuje nějaký starší text autora včetně závěrů, založený na analýze tehdejších dat. Předtím autor ovšem upozorní, že ta data už neplatí, ale se závěry vyvozenými z těch již neplatných dat i nadále operuje. Ale z hlediska jazyka – bez ironie – je to napsané dobře, a je vidět, že Václav Klaus je sice dogmatický, manipulativní, v oborech, o kterých píše, zcela nevzdělaný a také absolutně iracionální, ale zároveň sečtělý a jazykem vládnoucí muž.
Autorská doložka k titulku této stati: Jejím autorem – napsal mi to na Facebook – je pan Pavlásek, známý komik. Zmínil jsem na FB, že tuto recenzi píšu, a on to tam – ironicky – připsal. Je to ale navíc skromný člověk, protože mi při další komunikaci napsal, že jen citoval výroky pana Václava Klause. Takže vznik titulku článku lze vyjádřit slovy „Václav sobě!“
Nářek dezorientovaného starce
Měl-li bych shrnout jednou větou novou Klausovu knihu, zněla by: „Iracionální nářek nad stavem světa od starého muže, plného zlosti nad tím, že papír a tužku v 21. století nahradila klávesnice a monitor, a který ten svět včetně jeho rizik již nechápe.“ Kdyby šlo o literaturu, beletrii, byl by takový titul jistě zajímavý. Zpověď končící generace, něco jako Havlův film Odcházení. Ovšem jde o analýzu společnosti, která se tváří jako filosofující text – a tak nelze přehlédnout, že si pan prezident Klaus vzájemně odporuje, píše občas úplné nesmysly, jím vyslovené prognózy dopadly v realitě přesně opačně, než se domníval, a že jím uváděná data lze za pár minut s Googlem prohlásit za zjevně nepravdivá.
Co kniha – v kostce – říká? Že to vlastně s tím covidem není tak zlý a že protiepidemická opatření byla přehnaná. A vedle toho opakovaně, jako kolovrátek, opakuje naprosté samozřejmosti, že dluhy jsou mor, že tato vláda neumí hospodařit a že zavádění a rušení restrikcí kolem koronaviru Babišův kabinet v úplnosti nezvládl. Bohužel však Václav Klaus kromě proklamací nepíše nic konkrétního, co a jak měla vláda dělat jinak.
Už v úvodu…
Úvod knihy už ve třetím odstavci ukazuje, že půjde o blábol. Autor píše o rozdělení společnosti na „rouškaře“ a „bezrouškaře“ a píše o těch prvních (mezi které patřím): „kteří se této v minulosti neznámé nemoci z racionálních či iracionálních důvodů bojí“, zatímco o „nerouškařích“ píše: „kteří se vylekat snadno a rychle nenechají, kteří jsou ochotni s jistou mírou rizika žít“.
Pan Klaus zřejmě nepochopil mnohokrát publikovanou a vědecky ověřenou informaci, že rouška chrání především okolí nakaženého. Proto asi o těch „nerouškařích“ nedodává „kteří jsou ochotni ohrožovat své okolí na životě.“ Ale to, že Václava Klause zajímá především Václav Klaus, a okolí si může trhnout, je dobře známo z jeho působení v aktivní politice. Ovšem on nehodlá chápat realitu pandemie ani v těch oblastech, které s jeho absolutní bezohledností k okolí nesouvisejí.
„Vycházím z jistě diskutovatelné hypotézy, že se za relativně krátkou dobu (míněno od začátku pandemie) cosi významného s lidskou společností stalo.“ Kdyby se občas podíval do odborných zdrojů psychologických, sociologických a politologických oborů, možná by si všiml nápadné shody. Vědci všech tří jmenovaných disciplín se shodují, že pandemie koronaviru je nejvyšší celospolečenský stres od skončení druhé světové války.
Přestože se pan Klaus v textu opakovaně zaříkává výrokem, že nevěří konspiračním teoriím kolem covidu, tak už na straně 12 čteme: „Covid vytvořil novou umělou realitu“ a o pár řádek níže dodává: „Záměr toho všeho je jasný – vytvořit co největší drama a pomoci změnit svět.“ Takže spiknutí ne, ale záměr ano. Autor bohužel v knize neobjasnil, čí ten záměr je, a kdo a jak jej realizuje. Prostě – pan Václav Klaus patří mezi nekonspirátory.
To potvrzuje i výrokem na další stránce, kterým se čtenáři svěřuje se svým strachem z konání státu během pandemie: „Hlavně aby (stát) nespustil povinnou celoplanetární vakcinaci na nás všech nejasně vzniklými, málo testovanými a kdo ví, co všechno obsahujícími vakcínami.“
Informace o povinném očkování proti koronaviru se ale objevuje opravdu, ale opravdu jen na konspiračních serverech. Na druhou stranu – Václav Klaus otevřeně přiznává, že jeho virologické znalosti daleko převyšují znalosti globálních farmaceutických firem. Ty sice dokázaly v rekordním čase vyvinout, vyzkoušet a dosáhnout schválení svých očkovacích látek, ale na Hanspaulce v Klausově institutu dobře vědí, že vakcíny vznikly nejasně a byly málo testované. Je samozřejmé, že toho o vakcinaci a virech ekonom a prognostik Klaus ví (ostatně jako ve všech ostatních oblastech lidského poznání) více než specialisté. Ale jak to, že v tom případě zároveň neví, co všechno ty vakcíny obsahují?
Kapitola první
Jmenuje se „Rekapitulace našich tezí z jara“, ovšem trefnější by bylo užít slovo recyklace. V té kapitole totiž shrnuje svou knížku Karanténa (tedy dnes již Karanténa 1.0). A opakuje až dojemně alibistické a zbabělé postoje ke státním protiepidemickým opatřením: „Jako ekonomové jsme vycházeli z předpokladu, že debata o velikosti ceny za ten či onen státní restriktivní zásah je nezbytná a legitimní. Zdůrazňuji – za restriktivní zásah, ne za lidský život.“
Nejdříve to MY: Nevím, jestli tím opakováním slova MY u každé své hypotézy myslí dva spoluautory, co mají v knize sloupky, celý Institut, anebo zda jde o pluralis majestatis a pan prezident o sobě již hovoří v množném čísle. A za druhé: jako ekonom by možná mohl chápat, že restriktivní zásahy (zcela prokazatelně, viz čísla o úmrtnosti na covid v ČR z jarní vlny) zásadně snižují úmrtnost na covid, a proto chrání lidské životy. Takže samozřejmě píše o debatě na téma ceny lidského života, ale stydí se k tomu přiznat.
A zjevně nechápe ani některé základní rysy dnešní společnosti. „Dávno před podzimním vývojem epidemie jsme mluvili o nebezpečném soustřeďování seniorů do domovů důchodců … poslední dny ukazují, že jejich obyvatelé se stávají nejohroženější skupinou našich spoluobčanů.“ Pan Klaus nechápe, že v dnešní společnosti nejsou ani vejminky, ani obětavé snachy – a že řada seniorů, zvlášť těch, co už jim stáří přineslo pár nemocí a potřebují denní pomoc zdravotníků, nemá kde jinde než v domovech důchodců být. A stejně tak autor nechápe, že nejohroženější nejsou následkem pobytu v domově důchodců, ale následkem stáří. I kdyby bydleli u svých dětí, neomládli by tím a nejohroženější skupinou by zůstali.
„Odmítali jsme mluvit o hromadách mrtvol, kterými nám bylo některými našimi ‚experty‘ vyhrožováno. Byl to samozřejmě nesmysl, nic takového nenastalo.“
Klaus selhal nejen jako prognostik, ale i jako rešeršista. Nedokázal si všimnou byť jen v denním tisku, že tu hromady mrtvol (já bych tedy spíš použil termín „mnoho těl zemřelých lidí“, ale nejsem tak nóbl jako pan prezident, abych zesnulé nazýval „mrtvolami“) již v době dokončování jeho knihy byly. Předmluva knihy je datovaná 30. listopadu 2020.
Dne 24. 11. 2020, Novinky.cz: Předběžná data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že od září nejprve postupně a v říjnu pak už poměrně výrazně narostl počet zemřelých. Až o třetinu vyšší počet úmrtí ve srovnání s průměrem let 2015 až 2019 souvisí podle všeho s epidemií koronaviru, respektive s její druhou vlnou, která se v ČR rozběhla v září.
Dne 24. 11. 2020, Seznamzpravy.cz: Nemoc covid-19 si v České republice vyžádala už více než sedm tisíc životů. Podle dat Českého statistického úřadu se v říjnu viditelně zvýšil i celkový počet úmrtí. Ve 42. týdnu roku 2020 (12.–18. října) byl počet úmrtí 2892 – přesně o 819 úmrtí více, než je průměr předchozích čtyř let, a tedy procentuální nárůst 39,5 procenta.
Dne 25.11., iRozhlas.cz: „Při pozitivním vývoji můžeme za celý rok 2020 očekávat zhruba 9000 až 10 000 úmrtí u pacientů pozitivních na covid-19 – v době smrti pozitivních na covid-19,“ uvedl ministr Blatný.
Takže zde jsme si názorně předvedli, že k psaní své nové knihy o pandemii pan prezident nepotřeboval žádná, ale opravdu žádná data. Anebo mu přijde deset tisíc „mrtvol“ jako tak zanedbatelné množství, že mu nelze říkat „hromada“. A jako prognostik se pak opravdu, ale opravdu znemožnil. Vím, že na konci listopadu ta čísla ještě nebyla zveřejněna, ale pan Klaus je z Prognostického ústavu. Když jsem – tento týden – jeho knihu četl, na Netu se objevovaly novinové titulky: „Nejvíc úmrtí za čtvrt století. V Česku zemřelo do konce listopadu 114 781 lidí, což je více než jindy za celý rok.“ (iDnes.cz)
„Krematoria se plní, těla se začnou vozit mezi regiony, oznámil Hamáček. Z krematoria v Ostravě tak v nejbližších dnech převezou 50 těl, která nestíhají zpopelnit.“ (iDnes.cz)
Svou absolutní nekompetentnost v oblasti virů potvrzuje i v druhé kapitole. „Není jasné ani to, zda se měnil sám koronavirus, jestli mutoval.“ Což prozrazuje, že pan Klaus vůbec nechápe princip fungování toho viru. Mutuje totiž furt, chyba je součástí každého biologického procesu. A vzhledem k tomu, že se v hostiteli, když se hezky uchytí, replikuje za 90 vteřin, tak dokonce v těle jednoho pacienta najdeme v různých orgánech různé mutace koronaviru. Opět i v intelektově nenáročných médiích masivně šířená informace. K autoru knihy o tom viru však nedoputovala.
Ale pak – a to musím uznat jako poctivý přístup – přiznává, že k problematice pandemie přistupuje stejně regresně a dětinsky jako k problematice rozvratu klimatu: Popřením. „Dochází k tak rozsáhlé expanzi této nemoci spíše jen nahromaděnou shodou okolností a osudovými chybami západní civilizace … blázněním s globálním oteplováním.“
V rozhovoru pro Reflex již Klaus přiznal, že když slyší o očkování, tak si klepe na čelo – vyjadřuje tím, že se očkují jen blázni – a rozvrat klimatu je také bláznovství. No hlavně že je duševně zdráv Václav Klaus a jeho lidé – třeba Petr Hájek. Klaus pokračuje: „Nebo zda k expanzi dochází nějakým záměrným, dlouho plánovaným a připravovaným činem těch či oněch šílených spiklenců, pomýlených ajťáků, bezohledných exponentů farmaceutického průmyslu, nebo dokonce určitých nedemokratických států? Role pokrokářů, globalistů, Gatese, Sorose a Klause Schwaba (z Davosu) je obrovská. Tito lidé svět ničí a dnešní situaci zneužívají.“
Moc hezky napsaný! To by mohlo z fleku vyjít na Aeronetu, na Sputniku anebo v učebnici psychiatrie.
Plácaná
Netrvalo dlouho, už na pětadvacáté straně Václav Klaus plácá úplné nesmysly. Přesně ty samé obsahy, jaké publikují proruské (či spíše ruské) dezinformační servery. „Proč v případě této nemoci zdraví lidé akceptují zjevně nesmyslné zdravotní procedury jako testování nebo – spíše symbolické než opravdu funkční – používání roušek.“
Pan prezident si nevšiml, že když si dá při kašli ruku před ústa, tak ji pak má vlhkou od kapének, a když zakašle přes roušku, tak v ní ty kapénky zůstanou. „Při jiných epidemiích – s vyšší smrtností a těžším průběhem – vyhledávají léčení pouze skutečně nemocní.“ Přestože Václav Klaus tuto planetu zdobí již skoro osmdesát let, tak před koronavirem žádnou jinou srovnatelnou pandemii nezažil. Poslední srovnatelný malér postihl lidstvo po 1. světové válce, začal roku 1918, kdy věda ještě vůbec neznala viry. Ale přestože před pár stránkami hovořil o záměrných, dlouho připravovaných činech šílených spiklenců a o vlivu Gatese, Sorose a dalších zlounů, nyní zdůrazňuje, že nepřijímají teorie spiknutí.
Pod kapitolou, prý článkem z počátku října, pak je spolu s panem Klausem podepsán i pan Weigl, takže zde to MY pluralis majestatis nebyl. Poruchu sebehodnocení však v knize opravdu najdeme. „Ekonomické krize jsou epidemiemi svého druhu. To nám umožňuje kvalifikovaně pracovat i s makroepidemiologickými daty – určitě neméně kvalitně než ekolog Flégr.“
Pan prezident jako ekonom a prognostik toho samozřejmě ví o virech a jejich šíření mnohem více než univerzitní profesor, který se výzkumu parazitů (tedy i virů) vědecky věnuje celý život a má za sebou mnoho a mnoho desítek vědeckých publikací o nich. Pan prezident to tak má v podstatě ve všech vědních oborech. Je navíc tak šikovnej, že nerozlišuje mezi ekologií a biologickou evolucí, zejména v oblastech etologie, parazitologie a evoluční psychologie. Té, ne ekologii, se pan profesor opravdu věnuje.
Ale na omluvu pana prezidenta, slova evoluce a ekologie obě začínají písmenem E. Za další mimořádný intelektuální výkon Václava Klause MY (tedy já a šneci) považujeme, že si není schopen zjistit, ani jak se pan profesor jmenuje. Ne FLÉGR, ale FLEGR, pane prezidente!
Hovoří Weigl
Pak na pár stránek přebírá další set plácané pan Weigl. „Není jasné, zda virus vznikl v přírodě … názor o jeho umělém vytvoření zastávají i jiné autority.“ Zprávy o laboratorním vytvoření SARS-CoV-2 se šíří od jedné jediné čínské údajné viroložky, a nebyl nikdy publikován ve vědeckém časopise, kde by prošel oponenturou. U nás o laboratorním původu viru začala hovořit dr. Peková, ale až poté, co média zveřejnila, že je trestně stíhaná.
„Nejsou objasněny poznatky o větší citlivosti některých ras…“ Termín „rasa“ je termínem předvědeckého období historie lidského poznání, věda takový pojem nezná. Hovoříme o mnoha a mnoha stovkách tu více, tu méně odlišných lidských populací. V době, kdy se věřilo na tři či čtyři lidské rasy, se také věřilo, že se svět skládá ze čtyř elementů – ohně, vody, vzduchu a země tuším.
„Lze očekávat, že s časem odolnost obyvatelstva proti covid-19 i bez vakcíny poroste.“ Ano, to je pravda – bez vakcíny přežijí jen ti nejsilnější, a pár desítek či stovek milionů prostě pomře – jako za španělské chřipky před sto lety. „Vědci upozorňují na jistou podobnost s fungováním viru HIV.“ Koronaviry a retroviry (jako HIV) si nejsou podobné a fungují zásadně odlišně, proto se dosud proti HIV nepodařilo vakcínu vyvinout. (viz avert.org)
Pak vstupuje do textu Václav Klaus, a píše: „Publikujeme zde článek J. Weigla z 16. října i s vědomím toho, že v něm uváděná data o úmrtnosti jsou zastaralá.“ To jsem ještě nikde a nikdy (mimo satiru) nečetl. Vedle zastaralosti se v článku píšou úplné nesmysly. „Hlavní publikované indikátory epidemie, o něž jsou argumentačně opřena přijímaná drakonická opatření, nejsou seriózní.“
V říjnu už byl hlavním indikátorem růstu epidemie počet mrtvých – takže asi dle pana Weigla byly márnice plné simulantů. „Počty úmrtí, které jsou publikovány a připisovány covidu, jsou absurdní nesmyslná čísla.“ Připomínám – v době uzávěrky knihy psali ve všech novinách, že za rok 2020 lze očekávat zhruba 9000 až 10 000 úmrtí lidí po nákaze koronavirem. Autorům je to jedno. „Covid fakticky nic podstatného nemění, pouze možná koncentruje běžné fatální případy způsobené jinými chorobami do kratšího období.“ Odporují-li data názorům pana Weigla, tím hůře pro data! Ta – podobně jako oficiální zprávy lékařů – jej nezajímají. „O vývoji celkové úmrtnosti se zarytě mlčí.“ No – třeba na serveru statistického úřadu a ve všech seriózních periodikách ne, ale takové neomarxistické, Sorosem, ilumináty a Gatesem placené zdroje jako staťák v Klausově Institutu nikdo přece nebere vážně!
Pak opět vstupuje do exhibice v plácané Václav Klaus: „To nám až příliš připomíná konstrukci klimatologických modelů, které jsou základem pro apokalyptickou doktrínu globálního oteplování a které jsou výsměchem skutečnému modelování.“ Popření reality je univerzální, co se Klausovi nehodí do jeho obrazu světa, popře. Ale je pravda, že modelování klimatu i šíření pandemie jsou na počítačové modelování mimořádně náročné, a asi těžko předpokládat, že by je Václav Klaus chápal. Jsou to jen tři roky, co sdělil národu: „Nejmylnější a nejchybnější investice jsou do IT. Je to největší plýtvání penězi.“
Podobně v knize Klaus prokazuje, že není schopen či ochoten ani poznat dezinformace. Cituje text, který byl publikován na blogu Jana Hnízdila. Pan doktor Hnízdil v roce 2015 získal zlatý Bludný balvan (cena za pavědu) za diskreditaci psychosomatické medicíny v očích odborné i laické veřejnosti. A Klaus ani není schopen či ochoten zohlednit data z novin. „Nejspolehlivější informací je vývoj úmrtnosti. … Kdyby se úmrtnost v roce 2020 statisticky významně zvýšila, bylo by to potvrzením teze, že covid výrazně zvyšuje úmrtnost.“
Když knihu dokončoval, už o nejméně 10 000 nadúmrtí za rok 2020 psal i bulvár. Ale to pro Klause není nijak tragické. „Propaganda sugeruje veřejnosti, že to budou statisíce. Do poloviny listopadu ve spojitosti s Kovidem u nás za deset měsíců jeho existence zemřelo necelých 6 000 lidí, koncem měsíce to bude už 8 000.“ Klaus je muž velkého světa zvyklý na velké rozměry, takže pro něj osm tisíc „mrtvol“ přece nic neznamená!
Ale přes jeho velkosvětskost je ve světě známější Václav Havel než Václav Klaus. Tak to Klaus Havlovi nandal i v knize o koronaviru: „Pokusy o přímé výpočty ceny lidského života považuji za nahrávku na smeč všem moralistům, technokratům i údajným expertům, kteří si libují v tom, že označují ekonomy za „kupčíky“ či hokynáře, což byl oblíbený výrok Václava Havla vůči mé osobě.“ Jasně, Havel byl skoro stejné zlo jako roušky! „Nosíme povinné málo účinné roušky, o kterých víme, že jimi koronavirus snadno prochází.“ To je úplná pitomost, rozcestník na vědecké studie o prokázané účinnosti roušek je zde.
Neschopný ekonom a prognostik
„Vyrobený produkt klesl, ale neklesly příjmy lidí (některým jednotlivcům samozřejmě ano) – proto peníze na vánoční dárky 2020 ještě u většiny lidí jsou.“ České noviny – prosinec: „Průzkum: Češi plánují utratit za dárky průměrně o 1000 Kč méně. Více než každý čtvrtý uvedl, že letos omezí množství vánočních dárků, skoro šestina lidí vybírá levnější dárky než v předchozích letech. Průměrně za ně Češi plánují utratit 5200 Kč, o 1000 korun méně, než uváděli v roce 2018. Vyplývá to z listopadového průzkumu Sberbank mezi 880 respondenty.“ Prognostik Klaus se trochu uprognul.
A pak konečně cituje nějaký skutečně kompetentní, věrohodný a vědecký zdroj – Blesk. Cituje z rozhovoru s doktorem Balíkem: „Školy se nikdy neměly zavřít.“ Nature píše, že dle metaanalýzy je uzavření škol druhé nejúčinnější opatření proti šíření pandemie.
A pak – byť skoro na konci knihy, čtenář se k tomu musí prokousat – se kniha mění v plnohodnotnou dezinformaci. Štafetu v plácané přebírá J. Strejček: „Nemoc Covid-19 se dětí do 13 let fakticky netýká.“ Mayo klinika cituje Americkou pediatrickou akademii a Asociaci dětských nemocnic: V USA představují děti asi 12 % všech případů COVID-19. Výzkum naznačuje, že u dětí mladších 10 až 14 let je méně pravděpodobné, že budou nakaženy, ve srovnání s lidmi ve věku 20 a více let. Míra hospitalizace u dětí je také mnohem nižší než u dospělých. Pokud jsou však děti hospitalizovány, musí být podle výzkumu Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) ošetřovány na jednotce intenzivní péče stejně často jako hospitalizovaní dospělí. U dětí s dalšími chorobami, jako je obezita, cukrovka a astma, je navíc vyšší riziko vážného onemocnění vyvolané covidem.
European Centre for Disease Prevention and Control říká, že k přenosu SARS-CoV-2 může dojít v rámci školního prostředí. Clustery byly hlášeny v předškolních zařízeních, základních i středních školách.
Klaus proti sobě
Na počátku knihy Klaus psal: „Dávno před podzimním vývojem epidemie jsme mluvili o nebezpečném soustřeďování seniorů do domovů důchodců.“ Na straně 88 pak souhlasně cituje Reflex, výrok profesora Höschla, a píše: „Navrhoval to, co se většině lidí od počátku zdálo samozřejmostí: Izolovat ohroženou populaci.“
Je sice potřeba izolovat ohrožené seniory, ale ne v domovech důchodců. Takže koncentrační tábory pro staré, pane prezidente? Kniha vrcholí na straně devadesát. Klaus klade řečnickou otázku, co vedlo vládu k záměru zabránit kolapsu zdravotního systému: „Stačilo jim k této víře pár vykonstruovaných fotografií z italského Bergama? Nebo pár výroků pana Flégra (správně Flegra)? Nebo nekritické sledování České televize?“ V ČT panu Klausovi jistě udělá pořádek paní Lipovská. Ale kdo mu udělá pořádek v elementárních hodnotách, kdo mu vysvětlí, že není středem světa, že planeta zde není proto, aby uspokojovala jeho potřeby, a že primitivní, buranská a hlupácká bezohlednost k okolí není rysem pravice, ale fašizujících ultrapravičáků? „Lišíme se – rouškaři a nerouškaři – tím, jakou váhu a důležitost dáváme ve svých životech svobodě a jakou bezpečí,“ píše koncem knihy.
Pro Václava Klause je „svoboda“ totéž co „absolutní bezohlednost“. Rouškaři a nerouškaři se liší v tom, jakou důležitost dávají svobodě a bezpečí svého okolí. Hodnotě, o které Václav Klaus nepřemýšlí. Poslední jeho výrok v knize, který mě zaujal, je velmi důležitý: „Lidé, kteří milovali Gretu Thunberg a bojovali s globálním oteplováním, jsou lidé, kteří bojují za karantény.“ A s tím musím souhlasit. Když někdo bere ohledy na okolí, tak chrání jak lidi před svými viry, tak planetu před svým odpadem.
Pro Václava Klause je ale, jak jeho nová kniha velmi dobře ukázala, jedinou důležitou hodnotou Václav Klaus, jeho smyšlenky a jeho soustavné urážení oponentů. Třeba těch, kteří signovali Otevřený dopis ve věci České televize, tedy ke krizi s nástupem Klausovi blízké paní Lipovské: „Jména jako Svěrák, Halík, Pithart, Šabatová, Pajerová, Hřebejk a desítky dalších jsou zcela symptomatická, taková pod podobnými otevřenými dopisy v roce 1971 nebyla. Tehdy něco takového podepsal jen odpad společnosti blízký Lidovým milicím a vysokým funkcionářům KSČ.“
Co říct závěrem? Snad jen jediné: Upřímně doufám, že za ten špinavý plivanec paní Šabatová a Pajerová a pánové Svěrák, Halík, Pithart a Hřebejk budou Václava Klause staršího žalovat.