V sobotním odpoledni jsem sledoval nejservilnější talkshow v zemi, povídání Václava Klause s moderátorem Lubošem Xaverem Veselým na YouTube na kanálu XTV. Kromě vzpomínání vetchých starců pan prezident až okázale předvedl, jak je dnes falešný a prázdný. Možná víc, než to kdysi on sám vyčítal Topolánkovi.
„Poškození plynovodu je další krok ve válce Fiala neumí mluvit s lidmi. Václav Klaus“, se ten díl talkshow jmenoval. Perex, poutací text k videu děl: „Dnes dopoledne hovořil prezident Václav Klaus na čtyři oči s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Jak setkání proběhlo a co všechno stihli probrat? Když hovořili o vztazích uvnitř EU, narazili i na rozdíl vládnutí Petra Fialy a Andreje Babiše? A co říká na to, že katarský emír Tamim bin Hamad Sání, s nímž ještě včera osobně hovořil, odletěl z Česka téhož dne již předčasně večer?“
No a pan prezident začal rozvláčně povídat tak, jak vyprávějí staří muži. Jako chlapec jsem je o prázdninách u babičky v Jindřichově Hradci vídal na náměstí. Bylo jich tam třeba deset, říkalo se tomu místu „pod kaštany,“ protože skutečně lavičky stínily velké stromy jírovce maďalu, a oni si vzájemně sáhodlouze vykládali banální zážitky ze své vlastní individuální historie. Nejlépe o tom, jak za první republiky zažili na školním výletě nějaké dobrodružství – třeba viděli zmiji. Ne že by na ni šlápli a ona by je kousla. Byli už tak zanořeni ve svých vlastních vzpomínkách a okouzleni svou moudrostí pamětníků, že i hádek s klikatou čárou viděný před padesáti šedesáti lety někde na lesní mýtině byl zaznamenáníhodnou událostí. Pro ně. Pro nikoho jiného ani pro ty ostatní dědky to zajímavé moc nebylo. Ale nevadilo to, on si každý vykládal to své a ostatní neposlouchal. Předávali si slovo, ale každý mlel o něčem jiném.
Když já válčil na Piávě…
Pan exprezident podrobně v rozhovoru s panem Veselým rozebral několik svých zcela banálních zážitků o tom, odkud před třiceti lety odjížděl, když byl politikem, jak nyní katarský emír z Prahy. Emír, ne princ – katarský princ neodletěl předčasně, ale se zpožděním, až když ho záhadně propustili z vazby, kde zcela nespravedlivě seděl za využívání služeb tuzemských mladistvých a nezletilých začínajících podnikatelek v sexbyznysu. Takže Václav Klaus vyprávěl i o svém odletu ze Sarajeva před asi pětadvaceti lety a podtrhl, že byl na té své politické misi ve skutečně rizikové oblasti. Bylo tam tak nebezpečno, že ho vozili obrněným transportérem. OBRNĚNÝM TRANSPORTÉREM!!! A taky říkal, že Orbán je fajn.
A poté opakoval banální samozřejmosti. Mudroval především o deficitním státním rozpočtu, což je malér, o kterém vím i já, i když o ekonomii a ekonomice vůbec, ale vůbec nic nevím. To, že dělat dluhy nevede k ničemu dobrému, se vědělo už ve starověkém Egyptě. Už od Staré říše. Že by – jako ekonom – nastínil, jak konkrétně by mohla vláda srovnat nerovnováhu výdajů a příjmů lépe, než činí, a bez dluhu bohužel neuvedl. Kromě všeobecně oblíbených frází o snižování administrativy.
A já si v tu chvíli vzpomněl na jeho také tak čtvrt století starou SMS, kde psal, že je Mirek Topolánek falešný a prázdný. Klausovo povídání na XTV bylo snad ještě prázdnější než pan Topolánek. Už jen takové povšechné povídání starého pána. Potěšil mne jen, když řekl, že čeští politici jsou mlčochové. Znám Mlčochy dva, Jiřího a Miroslava, a ani jeden z nich není politik. Ale určitě budou rádi, že pan exprezident používá jejich příjmení jako nadávku. Asi to vrací národu, který celkem běžně při kritice nových tváří politiky říká „zase z nich nakonec budou ňáký klausové.“
A taky falešný
Moderátor se zeptal, co pan exprezident říká na to, že ODS nemá svého kandidáta na prezidenta.
„Žádný zřetelný kandidát na prezidenta tady bohužel není. Kandidát, který by měl nějakou evidentní minulost. Který je nositelem nějakých idejí, postojů, v podstatě všem známým postojů. Který by měl nějaký respekt v zemi, že by byl těžkou váhou té politiky. Mám strach, že nikdo takový u nás prostě není.“ Zlatej Topolánek – tohle je výrok tak falešný, až je to směšné. Ale jak už bývá histrionská (dříve hysterická, regresní, dětinská) lež v podstatě podvědomě exhibiční, podvědomě touží být viděna jako nehoráznost, tak chudák pan exprezident před svým haněním kandidátů na prezidenta říkal věci, které až ukázkově demonstrují, že v dnešních volbách na prezidenta člověk, který je „nositelem idejí, postojů“, nesporně kandiduje. Je nositelem jasných a úctyhodných postojů řádově více než sám exprezident Václav Klaus. A jeho postoje jsou tak známé, že jsou i na Wikipedii pod heslem Vyproštění francouzských vojáků ze základny Karin.
Tam, kde pana exprezidenta Klause vozili obrněným transportérem kvůli ostřelovačům a on z toho má ještě po čtvrt století zážitek, jezdil dnešní kandidát na prezidenta jiným obrněným transportérem pod minometnou palbou Srbů i Chorvatů zachraňovat lidské životy. Zachránil jich se svými muži třiapadesát. Podle Klause však „tady bohužel žádný kandidát na prezidenta, který je nositelem nějakých idejí, postojů, v podstatě všem známým postojů“ není.
Těžko hledat v naší zemi někoho, kdo je nositelem nějakých idejí autentičtěji než Petr Pavel. Za cenu zásadního ohrožení vlastního života zachránil třiapadesát životů lidí v beznadějné válečné situaci, pod těžkou palbou. A je to tak známo, že akce na základně Karin má heslo na Wiki. Pan exprezident Klaus si ale generála Pavla nevšiml. Už asi chudák nezvládne ani kouknout na Wikipedii.