Celostátní výbor hnutí Starostové a nezávislí včera rozhodl, že do nadcházejících sněmovních bude STAN kandidovat samostatně. Starostové tak nepřijali výzvu KDU-ČSL, aby i po konci vzájemné koalice zůstali na lidoveckých kandidátkách. Poslanec a bývalý starosta města Semily Jan Farský v exkluzivním rozhovoru pro FORUM 24 vysvětluje důvody tohoto rozhodnutí. Zároveň poodhaluje, čím chce STAN, poprvé kandidující samostatně, zaujmout voliče. Starostové volební program představí zítra. Podobu kandidátek pak hnutí zveřejní 14. srpna.
Pane poslanče, STAN včera rozhodl o tom, že nebude součástí kandidátek KDU-ČSL. Jaký je váš názor?
Já si myslím, že to bylo jediné rozumné řešení v této situaci. Ono to ale nebylo primárně rozhodnutí Starostů. Primární rozhodnutí učinila KDU-ČSL, když se rozhodla, že z koalice dvou stran udělají koalici jedné strany, když to trochu zlehčím. Nabídli nám, že můžeme být místo v rovnoprávné koalici ve vztahu podporujícím. To znamená v nerovném vztahu. Starostové rozhodli, že tímto směrem nepůjdou. S respektem k rozhodnutí KDU-ČSL jsme měli možnost být buď na jejich kandidátkách, nekandidovat vůbec, nebo jít samostatně. Pokud jsme nechtěli zrušit Starosty, tak jsme neměli příliš na výběr.
Jak jednoznačné bylo rozhodnutí STAN jít do voleb samostatně?
Celostátní výbor padesátky Starostů, s výjimkou jednoho člena, který se zdržel, řekl, že jdeme samostatně. Já si myslím, že bylo předčasné a zbytečné koalici rozpouštět, ale lidovci bohužel rozhodli tak, jak rozhodli.
Překvapilo vás, že lidovci od koalice ustoupili?
Překvapilo. Tři měsíce před volbami rozpustit koalici, která chce deset procent, má osm až devět a říká, že to je průšvih. Ano, kdybychom za sebou měli tříměsíční, opravdu dobrou kampaň a věděli, že voliči znají naše priority i kandidáty, pak je to průšvih. Ale tři měsíce před volbami, před začátkem kampaně stáhnout kalhoty a říct, že osm procent je málo a že na deset si nevěříme, bylo naprosto předčasné a zbytečné, protože ta koalice měla potenciál uspět.
Podlehli podle vás lidovci zbytečně předvolebním průzkumům?
Já si myslím, že by měla být politika autonomnější. Já chápu, že je to vzkaz, který si máme vzít k srdci. Ale zrovna tenhle vzkaz znamenal: „Jdete dobrým směrem, ale musíte zabrat!“ A my jsme věděli, že chceme zabrat od půlky srpna, a hlavně v září a v říjnu. Když jsme od začátku roku diskutovali o kampani, tak jsme se shodli na tom, že před prázdninami je to skoro zbytečné. O prázdninách je kampaň úplně zbytečná a že stejně začne až zhruba v druhé polovině srpna. Kdyby začala v září, tak se nic hrozného neděje.
Nelitujete zpětně konce spolupráce s TOP 09?
Smlouva o spolupráci byla nastavena do konce roku 2016. Já jsem u toho nebyl, ale předsednictva vyjednávala pokračování. Nevím, jak to detailně probíhalo. Ze zprávy, kterou jsem dostal, vyplynulo, že už se nešlo dohodnout, protože vzájemné partnerství bylo po sedmi letech spolupráce naplněno. Mám pouze zprostředkované informace, ale TOP 09 prý nechtěla jít do koalice. Důvodem bylo, že se tehdy samozřejmě držela na procentech, která by to asi těžko odůvodňovala. Starostové už nebyli ochotní být pouze tou podporou, tím přívěskem nebo ozdobou jiné strany. I to byl důvod, proč jsme nemohli KDU-ČSL ustoupit s tím, že bude kandidovat KDU-ČSL s podporou Starostů. Pokud jsme se s T0P 09 dohodli, že tento směr už ne a strana nám nebyla schopná nabídnout víc, tak projít si cestou, že skončíme ve stejném formátu, ale s jinou stranou, by z mého pohledu možná krátkodobě znamenalo pár poslanců ve sněmovně, ale dlouhodobě by to znamenalo konec. To bychom získali pozici subjektu, který se připojí ke komukoliv, kdo mu zrovna nabídne víc. V tu chvíli bychom v politice neměli co dělat.
STAN tedy kandiduje samostatně. Čím chcete voliče zaujmout?
Program představíme na tiskové konferenci zítra, tak zatím nemohu být tak konkrétní. Ne že bych nevěděl, jak bude vypadat, ale pochopte, že to musím říct hlavně zítra na tiskovce (směje se). Bude to určitě středopravicový program. Stát řízený odspodu, jako obec. Ne jako firma. Lidé nemají být zaměstnanci státu nebo nějaké firmy, ale mají tvořit stát. Z toho vyplývá hrozně moc. Nechceme sešněrovat podnikatele, kterým stát spíš překáží, než pomáhá. Stát je dneska spíš dráb než služba, pro kterou původně vznikal. Chceme, aby pravidel spíše ubývalo, protože mnohdy vytlačují prostor pro morálku a kreativitu. Chceme jít směrem maximální otevřenosti, která je Starostům vlastní. Ze svých zkušeností pochopili, že otevřenost nepřekáží, ale pomáhá, protože důvěru v politiku z dlouhodobého hlediska posiluje. Když lidem dáte informace, nemají pocit, že před nimi něco skrýváte. Když před lidmi něco skrýváte, i když to není závadné, mají pocit, že schováváte něco špatného, co by neměli vidět. Starostové mají specifickou vlastnost v tom, že nemají bombastická témata, která by vyvěsili na billboardy a celý národ si najednou sedl na zadek a řekl: „To je to, co budu volit.“ Takhle Starostové neuvažují. A přirozeně, protože jsou zvyklí plnit, co slíbili. Jsou vystaveni veřejné kontrole blízkého kontaktu s občanem. Starostové nemají bombastické, populistické sliby, které vyvolají všeobecné nadšení, že se objevilo něco, s čím ještě nikdo nepřišel. STAN nabízí silné osobností, které za sebou mají příběh. Dokazují, že umějí i ve složité politické situaci na radnicích města vést a hledat nějaký konsensus. Nežijí jenom v bojích, ale mají vizi. Myslím, že tohle Starostové mohou přinést a přinesou. K tomu ale potřebují být na kandidátkách, aby je voliči viděli.
Zmínil jste, že nechcete jít cestou Andreje Babiše, který prosazuje řídit stát jako firmu. Vy, jakožto starosta, máte naopak zkušenosti s regionální politikou. Dá se podle vás regionální politika aplikovat na celostátní úrovni?
Dá. Tenhle model je možné převést i na celostátní úroveň. A to je to, co my přineseme a co má šanci na úspěch. Nechceme si nechat odshora diktovat, jak se mají obce řídit. Nechceme, aby se rušila zastupitelstva. Každý z nás si to vyzkoušel. Já jsem zažil situaci, kdy jsem byl dominantní silou v obci. Měli jsme dvanáct z jednadvaceti mandátů v zastupitelstvu. Teoreticky jsem si mohl dělat, co jsem chtěl. Přesto jsem si do rady bral opozici, aby byla u rozhodnutí už od začátku. Zpětně musím říct, že to byli ti nejefektivnější a nejpracovitější členové rady. Díky bohu, že jsem je tam měl. Oni korigovali chyby ze začátku. Nikdo není neomylný. Byť si mnozí s sebou nesou pocit toho mesiášství a mají dojem, že všechno rozhodnou nejlíp. Já to takhle nemám. Ta nejlepší řešení vycházejí z debat. Rušit debaty znamená dělat chyby a škodit.
Na jaká témata z vnitrostátní politiky byste se chtěli zaměřit?
Budeme se soustřeďovat na zkvalitnění komunikace. Od infrastruktury po komunikaci digitální. Myslím si, že v obou oblastech Česká republika neskutečně zaostala. Bude těžké ztrátu dohnat, ale je to nezbytně nutné. Když se podíváte na dálniční infrastrukturu v Polsku, Rakousku, Německu, na Slovensku, tak jsme zůstali v Evropě jako ostrov, který je v podstatě překážkou. Kdo zůstane stát mimo obchodní cesty, ztrácí pozici. Ztrácel ji už ve středověku a ztrácí ji i dneska. Když máte rozplánovanou opravu páteřní dálnice D1 na dvanáct let, tak to fakt nedává smysl. Tam je něco úplně špatně. Ačkoliv republiku zaplavily bombastické billboardy a ANO se za mnohé chválilo, posun je ve finále úplně nulový. Další věc, kterou chceme zlepšit, je například kvalita vzdělání. My už nežijeme v době, kdy se například jedna vláda vydá doleva, zruší všechno, co udělala ta předchozí, pravicová. Stojí to obrovské náklady. Neustálé přepisování, přenastavování, přehodnocování. Pak přijde přirozeně pravicová vláda, protože naspořené zdroje dojdou. Ta zase nastolí opačný extrém. Zavede pravidla, která jsou i logická, ale nemají trvání. Podle mě nežijeme v době, kdy je třeba dělat pravolevicovou revoluci. Teď jde o to, jestli tady bude liberální demokracie nebo ne. A pak je důvod se dohodnout, jestli vláda bude od středu mírně vlevo nebo vpravo. To není tak zásadní pro rozvoj země. Ve chvíli, kdy reformy proběhnou a mají trvání tří let, nejsou to reformy, ale jen zbytečné náklady. Politika by měla být více konsenzuální. My nežijeme na okraji propasti. Celý evropský prostor je nejbohatší region na světě. Stoupá nám věk dožití. Máme historicky nejlepší infrastrukturu, zdravotnictví. Ano, všechno jde zlepšit. Otázkou je, jestli je třeba to zlepšovat vždycky hodně pravicově, hodně levicově nebo spíš korigovat, co máme. My bychom měli usilovat o to, aby kompromis nebyl vnímán jako něco špatného. Vítěz nemusí stát v kaluži krve. Vždycky se lze dohodnout a Starostové se to museli ve svých obcích naučit. A tento model se dá aplikovat na celostátní úroveň. Česká republika potřebuje vizi například na dvacet let dopředu. Já jsem byl v roce 2005 u toho, když místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn představoval první vizi. Tehdy jsme ji připravovali jako tým mladých lidí a vadilo nám, že je málo radikální. Myslím si ale, že to bylo s odstupem času dobře. Myšlenky totiž měly šanci přežít dlouhodobě. Nejen jednu vládu. Tím chci říct, že pro mě není dělítko, jestli je to víc pravicový nebo levicový koncept.
Jakým směrem byste se chtěli ubírat v zahraniční politice?
Chceme dostát svým mezinárodním závazkům. Jsme jednoznačně proevropská strana. Tím neříkáme, že Evropská unie je to nejlepší, co existuje, a určitě k jejímu postupu budeme kritičtí. Je ale třeba být součástí těch, kteří rozhodují, jaká Evropská unie má být. A ne z boku glosovat, že je všechno špatně a Evropská unie je ten „Brusel“, který nám přináší nesmyslné příkazy a my je buď nějak „ošvejkujeme“, anebo se jimi budeme řídit. Tohle není postup, který nás může udržet na špici. Stejně tak chceme dostát svým závazkům v NATO. To jsou dvě zásadní mezinárodní zakotvení, která budeme ctít. Českou republiku potáhneme do Evropy, ne na Východ.
Věříte v překonání pětiprocentní hranice, které je nutné ke vstupu do sněmovny?
Naprosto! Pro mě je sedm procent naše povinnost a věřím, že dosáhneme i deseti procent. My jsme alternativa a voliči vždycky nakonec chtějí alternativu. Myslím si, že my jim ji můžeme dát. Na jedné straně bude stát Andrej Babiš, který bude říkat, že všichni kolem jsou špatní, mohou za to, co se tady stalo, a on je jejich produktem. Na druhé straně budou subjekty, které proti tomu budou vystupovat a vznikne z toho neskutečný boj. A vedle toho si myslím, že je šance pro uskupení, které nebude hádavé, ale bude konsensuální. Uskupení, které za sebou může ukázat práci v obcích. My jsme navázáni odspodu. Od ulice, po které jdete a vidíte, jestli je dobře opravená nebo není. Vidíte, jestli město funguje nebo ne.
Prozradíte lídry vašich kandidátek, které musíte uzavřít do 15. srpna?
Ještě ne. Zítra představíme program a podobu kandidátek zveřejníme 14. srpna. Ano, je to pozdě, ale my jsme v situaci, kdy je musíme postavit odspodu. Kdybychom kandidátky postavili teď, tak bychom je jen slepili. A to my nechceme. My je chceme sestavit, abychom uspěli. Takže si necháváme čas do 14. srpna, kdy představíme kandidátky, jejich lídry a další osobnosti, které na nich budou. Nebudeme stát pouze na Starostech, ale i na nezávislých.
S kterými stranami si po volbách dokážete představit případnou koaliční spolupráci?
Já bych spíše řekl, s kým si spolupráci představit nedovedu. To je ANO, komunisté a okamurovci. Zbytek politického spektra ctí liberální demokracii. V tu chvíli se s nimi dá spolupracovat. Andrej Babiš ukázal, že pro něj moc není nástroj odpovědnosti, kterou převzal, ale je prostředkem, který využívá, až zneužívá k dalšímu šíření své moci. Nemá problém lhát a manipulovat. S ním je koalice nepředstavitelná. Andrej Babiš jako premiér je nebezpečím. Jeden den říká, že je senát pojistkou demokracie, a druhý den řekne, že je to zbytečná instituce, která se má zrušit, po tom, co neuspěl ve volbách. To je tak účelový přístup. Až mu bude překážet sněmovna, nebude tady sněmovna? Až mu budou překážet obecní zastupitelstva, zruší obecní zastupitelstva? Navíc drží média, celé oblasti podnikání. Zemědělství v podstatě ovládá dost zásadním způsobem. Od hnojiv, osiv, přístrojů, výkupu, zásobování až po nákup. Už teď je ta moc větší, než jakou by měl jednotlivec v České republice dosáhnout.
Poslancem jste od roku 2010. Připouštíte si možnost odchodu ze sněmovny?
Samozřejmě. Při každých volbách musíte počítat s tím, že se nemusíte dostat. To je politika. To není životní konec. Život je krásný a košatý i mimo sněmovnu a možná ještě krásnější a košatější (směje se). Takže to se může stát. Když to tak bude, odpovídá to demokratickému názoru voličů, který plně respektuji. Beru to tak, že dáváme nějakou nabídku, o které jsem přesvědčený. Podle mě je důležité, aby byla ve sněmovně středopravicová strana. Někdo, kdo by zastupoval střední třídu, kterou v minulých volbách nalákal Andrej Babiš. Dneska už tito voliči znovu nemají důvod ANO volit, ale zároveň jsou opatrní s návratem ke stranám, které je v minulosti zklamaly. Nechci, aby tyhle hlasy propadly, ale aby je někdo zastával ve sněmovně.