KOMENTÁŘ / „Zdá se, že vychvalovaný německý pragmatismus v 21. století opět selhal, stejně jako v roce 1933,“ píše na Telegramu Dmitrij Medveděv, bývalý držitel různých funkcí, které směl zastávat z milosti skutečného pána Vladimira Putina. Pak milosti pozbyl a pro útěchu dostal trafiku jako náměstek čehosi. O to víc se zběsile snaží prokazovat loajalitu. Teď si jako terč vybral Německo, které mu musí zvláště ležet v žaludku.
„Pro hlavního psa evropské ekonomiky je příliš drahé důkladně olizovat známé místo zámořského pána. Po ‚vražedné‘ řadě sankčních balíčků proti Rusku musí sami počítat divoké ztráty. Podle Institutu pro německou ekonomiku by do konce letošního roku mohly celkové škody německé ekonomiky způsobené ukrajinskou krizí dosáhnout tří set (!) miliard dolarů. To je téměř 8 % celkového německého HDP. Ve srovnání s loňským rokem se více než zdvojnásobila,“ vykládá Medveděv a nevysvětluje, proč některá čísla o ruské ekonomice už nesmíme z oficiálních statistiky znát. Ta, která pořád ještě známe, nedávají Moskvě mnoho důvodů k sebevědomí.
Je to ale jednoduché, normální země by za takové situace, v jaké je dnes Rusko, už dávno válečné dobrodružství odpískala, vyměnila vládu a skromně mlčela. Diktatura nemusí nic. Může vlastní občany posílat na smrt, šmátrat těm zbylým v peněženkách, vydávat čínské auto za nový Moskvič, všechno jí projde.
Pak je tam něco o tom, že „už rok nebo déle se fricové jen věnují promyšlenému sadomasochismu“, protože „arogantně odmítli ruské uhlovodíky, které umožnily rozkvět jejich ekonomiky“ a tak dále. Skoro by nás mohlo napadnout, proč ruská ekonomika neprožívá rozkvět, když ty uhlovodíky mají v imperiu doma. Přes dvacet let vykládá Putin v projevech, jak už začne Rusko vzkvétat, a neberou to vážně ani Rusové. Mezitím ty slavné uhlovodíky nemají mnohé ruské domácnosti ani zavedené domů, takže topí v kamnech dřevem jak za cara.
Dmitrij Medveděv má velké starosti, z německé ekonomiky se podle něj stal „sluha Američanů“ a „tvrdě ji ojebali vlastní blbci z úřadu spolkového kancléře“ a teď v Německu nebudou mít „bilion eur na zajištění ‚ekologické transformace‘“ a „jejich vlastní peníze budou ještě dlouho odtékat na pomoc podnikům, které zoufale hledají v Pindostánu úlevu od vládního kreténismu“. Výsledkem „zuřivého protiruského tance“ bude podle něj to, že „Německo brzy ztratí na dlouhou dobu své politické a hospodářské vedení v Evropě a „bude to znamenat naprostý krach těch politických imbecilů, kteří tvrdili, že Němci mohou bez Ruska klidně žít“.
Pak tam ještě něco píše o Polsku a pobaltských psících, které utiší jen získání ukrajinské půdy. Přitom po ukrajinské půdě prahne Putin a jeho psíci. To je pořád řečí o hypersonických zbraních, ale myšlení mají jak z 18. století.
Realita je taková, že se Evropa bez ruského plynu najednou dokázala obejít, ačkoliv ještě před rokem „experti“ tvrdili, že to není možné. Rusko své slavné uhlovodíky musí prodávat do Číny pod cenou. Jestli je někdo něčí vazal, tak momentálně Moskva, která se stala slabším partnerem Pekingu. Slovo partner je však hodně přehnané. Postup na Ukrajině se nekoná a Ukrajina ani v zimě vzdor všemu bombardování nezmrzla.
Medveděvova hysterie je názornou ukázkou, k jakým změnám dochází v lidském mozku, když se zaprodá zločinné totalitě. Soud v Haagu by nakonec nebyl tím největším trestem. Tím už je teď vědomí vlastní směšnosti, které na ruské potentáty doléhá.