Fast fashion neboli takzvaná rychlá móda je zdrojem mnoha kontroverzních kauz. Kromě znečišťování životního prostředí bývá spojována s nelidskými pracovními podmínkami i toxickými látkami. Odsunutí její výroby však v Bangladéši může způsobit ekonomický krach. Po svržení a následném útěku bývalé premiérky Šajch Hasíny Vadžídové se země nachází v nestabilní pozici. Velké společnosti proto hledají nová místa pro výrobu svých produktů.

Bangladéš patří mezi nejdůležitější centra světového obchodu s rychlou módou. Jestliže nosíte oblečení z řetězců, jako je H&M, Gap nebo Zara, máte pravděpodobně na lístečku napsáno Made in Bangladesh. Oděvní průmysl, jehož roční hodnota dosahuje padesáti pěti miliard dolarů, aktuálně čelí nejisté budoucnosti poté, co několikatýdenní protesty svrhly v srpnu vládu premiérky Hasíny. Zaměstnanci místních továren protestují s různými požadavky, včetně toho na vyšší mzdy.

Při nepokojích, kdy zahynuly stovky lidí, byly zapáleny čtyři továrny. Tamní výrobci se však snažili fungovat navzdory celostátnímu výpadku internetu. Několik velkých společností včetně Disney a amerického řetězce supermarketů Walmart se již poohlíží po výrobci oblečení na příští sezónu jinde. Nedávné události totiž ovlivnily důvěryhodnost značek. Ani před událostmi posledních měsíců nebyl bangladéšský oděvní průmysl a jeho ekonomika v dobrém stavu. Skandály týkající se dětské práce, smrtelných nehod a odstávka výroby kvůli pandemii si vybraly svou daň.

Prudce rostoucí ceny zdražily výrobu, ale zpomalující se poptávka znamenala, že továrny nemohly prodávat za tolik, za kolik byly zvyklé. Jelikož je Bangladéš silně závislý na vývozu, začala se ekonomika země sypat. Kromě toho došlo v zemi k problémům týkajícím se bank, jelikož mocní podnikatelé s vazbami na vládnoucí stranu Awami League nespláceli půjčky. „Nebyla to neškodná nedbalost, ale promyšlené vykradení finančního systému,“ sdělil BBC v nový guvernér centrální banky země Dr. Ahsan Mansur.

Dále čtěte

V Bangladéši padla diktatura. Nastoupí cestu k demokracii, nebo zvítězí chaos a násilí?

KOMENTÁŘ / 170milionový Bangladéš byl donedávna poměrně unikátní zemí v tom, že mu železnou rukou vládla žena. Hasína Vadžídová se v roce…

Protesty, jež svrhly aktuální vládu, vyvolali studenti, kteří byli frustrovaní z nedostatku dobře placených příležitostí. Oděvní továrny sice vytvořily miliony pracovních míst, ale s mizerným minimálním příjmem. Kvůli tomu se ke studentům připojili i současní zaměstnanci. Jelikož je však hlavním zaměřením státní ekonomiky vývoz rychlé módy, dochází ke kolapsu. Diverzifikace je v Bangladéši nutná. V minulosti se o ni pokoušeli. Důkazem je nevyužívaný technologický park u hlavního města Dháky, jejž otevřeli v roce 2015 a měl být součástí celonárodní iniciativy na vytvoření lépe placených pracovních míst a snížení závislosti Bangladéše na výrobě oděvů. Nyní však stojí opuštěný a připomíná ekonomické neúspěchy předchozí vlády.

Nová vláda by měla nastolit komplexní ekonomické reformy a napravit instituce, jež byly tou předchozí zničeny. Paradoxně právě fast fashion produkce i se svými problémy a nízkými platy je přesně to, co bangladéšské obyvatelstvo potřebuje. Odsun výroby či zmenšení objemu je sice z pohledu běžných obyvatel západních společností spíše pozitivním krokem, nicméně pro Bangladéš to bude znamenat revoluční kroky v chodu státu.