Sociální síť Clubhouse zažívá boom i na českém internetu. Ve virtuálních místnostech spolu diskutují lidé z byznysu, zástupci kreativního průmyslu, novináři i politici. Lákavý obraz sítě, kde má přednost lidský hlas a síla přítomného okamžiku, ale mohou brzy narušit dezinformace a projevy nenávisti.

Clubhouse se od ostatních sociálních sítí liší v několika rovinách. Především je založená na audiu – lidé mezi sebou komunikují v tematických místnostech pouze skrze své mikrofony, bez videokamer či klávesnic.

Obsah diskusí také po jejich skončení není veřejně dostupný, a konverzace tak zůstává bezprostřední a aktuální.

Síť navíc zatím není přístupná všem. Jde o beta verzi, ve které je vytvoření profilu podmíněno vlastnictvím chytrého telefonu od Applu a pozvánkou. Každý nový uživatel má pouze dvě přihlášky k rozeslání.

V praxi to vypadá tak, že lidé na jiných sociálních sítích shánějí pozvánky od lidí ze svého „kyber-okolí“ a někteří si dokonce půjčují iPhony, aby aplikaci mohli zprovoznit. Společnost je tak jistým způsobem rozdělená na ty, kteří Clubhouse mít můžou, a na ty ostatní.

Jako Čapkovi pátečníci?

Pozvánkový systém, kdy každý může pozvat jen omezený počet lidí, vede k tomu, že lidé přidávají převážně známé ze svého okolí. Česká komunita se tak sice každým dnem rozšiřuje, ale její zástupci se příliš neliší ve svých pohledech na svět a dost pravděpodobně pocházejí z podobného prostředí, ať ekonomického nebo názorového.

To neznamená, že by diskuze uvnitř virtuálních salonů nebyly zajímavé. Jak již bylo řečeno v úvodu, platforma umožňuje, aby spolu o různých tématech diskutovali lidé napříč obory, influenceři i politici. Jak odborníci, tak naprostí laici.

Jako přirovnání z nevirtuálního světa by teoreticky mohl posloužit prvorepublikový intelektuální klub pátečníci kolem spisovatele Karla Čapka. V něm se za dob první republiky pravidelně scházely kulturní a politické osobnosti, které pro vstup do klubu potřebovaly pozvánku.

Na síti Clubhouse už ale do diskusí pronikají i banality, třeba jestli je lepší čokoládový puding, nebo vanilkový. Vznikají pak také místnosti zcela bez tématu, zato s desítkami účastníků.

Ty teď budeš mlčet

Nelze proto očekávat, že Clubhouse bude pouze místem pro smysluplnou diskuzi. Vedle networkingu je to totiž především aplikace pro zábavu a „rádoby smysluplnější“ prokrastinaci.

Vyloučit se nedá ani její možné zneužití. Na místě jsou proto dotazy typu: Jak bude síť přistupovat k nenávistnému obsahu? Jaký prostor nabízí pro šíření dezinformací? A jakou moc mají správci diskuzí?

Právě pravomoci správců diskuzních místností, neboli moderátorů, jsou v Clubhouse zásadní. Moderátor totiž nevybírá jen téma, ale vybírá i ty, kteří dostanou příležitost se k němu vyjádřit. Sám zvolí, jestli bude s někým diskutovat nebo zda bude místnost otevřená všem či pouze pro zvané.

Stejně tak má možnost kohokoli z místnosti vyloučit, přesunout diskutujícího mezi „mlčící“ posluchače a umlčet ho v polovině monologu. To se může hodit, když někdo skáče jiným do řeči, nemluví k tématu, vyjadřuje se vulgárně nebo nějakým jiným způsobem narušuje průběh diskuze či porušuje pravidla platformy.

Clubhouse zakazuje zneužívání, obtěžování, šikanu a diskriminaci jakýchkoli osob a skupin. Stejně tak zakazuje šíření osobních informací cizích lidí bez jejich povolení. Uživatelé sítě nesmí podle pravidel ani nahrávat nebo přepisovat rozhovory, které v místnostech probíhají, nebo šířit falešné informace, spamy a uměle upravená či jinak manipulativní sdělení.

Povídejme si o placaté Zemi

Moc moderátorů ale zároveň může vést k problémům ve chvíli, kdy tato pravidla bude porušovat sám moderátor. Dejme tomu, že si provozovatel nespecifikovaného konspiračního webu pod falešným jménem založí místnost o invazi UFO v Česku. V ní bude popisovat, proč je Země placatá a jak se k nám zelení mužíčci dostali žebříkem z kosmické lodi letící pod Zemí.

Je samozřejmě na posluchačích, zda se do takové diskuze zapojí, a na moderátorech, zda jim to bude vůbec umožněno. V současné chvíli by takového diskutéra navíc dost možná šli pouze „vytrollit“, případně by se takovému jedinci ostatní snažili oponovat. Taková diskuze by koneckonců mohla být i zajímavá.

S rostoucím počtem uživatelů se ale bude objevovat více lidí, kteří takto závadný obsah budou brát vážně. Nemusí se to přitom týkat jen takto bizarních příkladů.

Může jít o dezinformační kampaně proti očkování nebo proti demokratickému průběhu voleb, může jít o online náborové akce extremistů, setkání rasistů a xenofobů, ale také o kyberšikanu spolužáků ze školy.

Vzhledem k tomu, že moderátor má možnost určit, zda místnost bude otevřená všem nebo jen určitým lidem, je možné, že na síti Clubhouse vznikne něco podobného jako skupiny na facebooku. Tam za virtuálními zamčenými dveřmi se tento obsah už dávno šíří.

Vývojáři přitom efektivní řešení tohoto problému zatím nenabízí a kontrolu nechávají převážně na samotných uživatelích. V pravidlech pouze uvádí, že porušování pravidel lze nahlásit a oni to následně vyhodnotí na základě audiozáznamů, které pro tyto situace interně dočasně shromažďují. Je však otázka, jak tento systém bude efektivní.

Kdy se to „zkazí“?

Mezi pravidly sítě Clubhouse je také zákaz využívat falešná jména. Vytvoření satirických profilů, jaké známe ze sociálních sítí twitter a facebook, je ale zřejmě jen otázkou času. A to i přesto, že tyto snahy komplikuje výhradně komunikace mluveným slovem.

Vzhledem k rostoucí kvalitě umělé inteligence v oblasti takzvaných hlubokých lží, neboli „deep fakes“, totiž není nereálná představa, že se diskutující brzy budou moci potkat třeba s falešným premiérem Andrejem Babišem. Jeho vyjadřování bude téměř nerozeznatelné od skutečné předlohy.

Armáda počítačem plněných účtů, tzv. botů, by zase konkrétním uživatelům mohla zajišťovat vyšší počty sledujících či velkou návštěvnost jejich místností. To by jim pomohlo zvyšovat jejich dosah a vliv.

Oběma problémům lze ale už v tuto chvíli částečně čelit. V profilu každého uživatele je totiž napsáno, kdo ho pozval. Postupně by tak mělo být možné u falešných profilů dopátrat, kdo za nimi stojí. Komplikovat to bude hlavně rozesílání pozvánek mezi lidmi, kteří se vzájemně neznají nebo se znají jen z jiných sociálních sítí.

Pravidla Clubhouse zakazují vytváření zvukového záznamu a jeho následné šíření. Stejně tak by vše, co diskutující řeknou v místnosti, v ní mělo také zůstat.

Kdo ale tato pravidla bude chtít obejít, udělá to, přestože firma hrozí trvalým „banem“. Vyřčené nesmysly, hoaxy, falešné informace nebo i projevy nenávisti může kdokoli nahrát a následně šířit jinými kanály. Cokoli může být vytrženo z kontextu a zneužito. Je nutné si na to dát pozor, i když zatím Clubhouse oproti facebooku či twitteru působí na první pohled „nezkaženě“.

Text vznikl na server HlidaciPes.org pro Ústav nezávislé žurnalistiky.