V Praze se již popáté uskuteční přehlídka dokumentů a hraných filmů pod názvem Nezlomní a obětovaní. Letošním hlavním tématem jsou filmové obrazy roku 1989 v Československu a v dalších státech sovětského bloku.
Muzeum paměti XX. století pořádá od 5. do 8. listopadu 2024 v pražském Kině Atlas již pátý ročník mezinárodního filmového festivalu Nezlomní a obětovaní. Projekce dokumentárních i hraných snímků o pádu komunistických režimů a vyrovnávání se s jejich dědictvím doprovodí debaty filmových tvůrců, pamětníků a historiků. Součástí programu festivalu jsou také promítání a diskuse pro školy, přehlídka studentských snímků, workshopy a semináře s ukázkami archivních filmů. Několik filmů bude uvedeno v české premiéře. Muzeum letos rovněž připravilo exteriérovou výstavu před Kinem Atlas, která mapuje pětiletou historii festivalu.
Přehlídka filmů se koná pod záštitou místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR Jitky Seitlové a náměstka primátora hl. m. Prahy Jiřího Pospíšila.
„Festival nás letos zavede do doby, kdy naše země bojovala za svobodu a demokracii. Program zahrnuje autentické záběry z revolučních dnů roku 1989, které nám ukazují odvahu a vytrvalost těch, kteří se postavili za naši lepší budoucnost. Děkuji organizátorům za to, že touto živou formou připomínají důležité momenty naší novodobé historie. Z festivalu se za pět let jeho existence stala významná platforma pro otevírání a oslavování klíčových okamžiků našich dějin, které utvářejí naši národní identitu a hodnoty,“ uvedl náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast kultury, cestovního ruchu, památkové péče, výstavnictví a péče o zvířata Jiří Pospíšil.
Na programu budou převážně dokumenty, ale i několik hraných filmů z České republiky, Slovenska, Polska, Litvy, Ukrajiny, Německa, Rakouska a dalších zemí. Mezi pozvanými zahraničními hosty jsou režisér a ředitel partnerského polského festivalu v Gdyni Arkadiusz Gołębiewski, hlavní představitel Polsko-československé solidarity Mirosław Jasiński (na festivalu se budou promítat filmy Lesní, pouliční a sklepní hry a Střední Evropa jde na svobodu, na jejichž vzniku se autorsky podílel), ukrajinská režisérka Maryna Tkačuková (Rodinné album), slovenský režisér Robert Kirchhoff (Všichni lidé budou bratři) a rakouští režiséři Lila Schwarzenbergová a Lukas Sturm (Můj otec, kníže).
Z domácích tvůrců přijdou na festival debatovat Helena Třeštíková, Pavel Štingl, Martin Vadas, Pavel Křemen, Kristina Vlachová a Olga Sommerová, jejíž nový film Juráček je můj osud bude uveden na závěr festivalu. S filmovými tvůrci budou debatovat historici Petr Koura, Petr Blažek, Michal Macháček, Petr Kopal a David Svoboda. Některých projekcí se zúčastní také pamětníci: někdejší politická vězeňkyně a současná předsedkyně správní rady Muzea paměti XX. století Hana Kordová Marvanová, představitel undergroundového hnutí František „Čuňas“ Stárek (bude uvádět svůj pořad Cáry starých filmů) nebo někdejší studentský vůdce Martin Mejstřík.
„Festival se zaměřuje na témata, kterým se věnuje Muzeum paměti XX. století. V současnosti se jedná o největší českou přehlídku filmů, které se věnují soudobým dějinám. Festival je unikátní tím, že umožňuje setkávání lidí, kteří se zajímají o historii a současně mají rádi filmy. Důležité místo mají v programu debaty tvůrců s diváky. Vytváří příležitost pro mladé tvůrce, aby se mohli seznámit s renomovanými režiséry. Je to prostor, který je zároveň věnován debatám o soudobých dějinách nejen v Československu, ale i v dalších státech bývalého sovětského bloku a některých západních státech,“ říká historik a ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek.
Na festivalu bude uveden v premiéře film Čechoslovák Sergej Vojcechovský, který vznikl v produkci Muzea paměti XX. století. V rámci festivalu či doprovodného programu se uskuteční projekce pro školy a několik seminářů, které se budou věnovat tvorbě Originálního videojournalu, revolučnímu studentskému televiznímu vysílání či zpravodajství Československé televize v listopadu a prosinci 1989.
Na festivalu budou uděleny tři hlavní ceny: cena Jaroslavy Janderové Strážce paměti, cena Tvůrce paměti a také studentská cena Budoucnost paměti za nejlepší dokument o 20. století uvedený v rámci studentské soutěže, jejímž garantem je filmový historik Jiří Voráč. Program a další informace jsou dostupné na webových stránkách festivalu nebo zde.