Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu připojil svůj podpis pod smlouvu o obranné spolupráci se Spojenými státy. Na sociální síti X, dříve twitteru, napsal, že právě dokončil ratifikaci dohody. Podle přiložené fotografie se tak stalo za přítomnosti ministryně obrany Jany Černochové (ODS). Už 1. srpna dohodu podepsal prezident Petr Pavel. Smlouva vstoupí v platnost 30 dnů po potvrzující nótě ze strany Spojených států, uvedl tiskový odbor Strakovy akademie.
Sjednání dohody je podle premiéra klíčovým úspěchem a Česko ji mělo uzavřít už dávno. „Prohlubuje naše vztahy s USA a její význam je dobře vidět na tom, že země, které do NATO přistupují letos, už souběžně s tím vyjednávají i o bilaterální dohodě s Washingtonem,“ uvedl Fiala v tiskové zprávě. Podle Černochové dohoda přispěje k větší bezpečnosti České republiky, protože transatlantická spolupráce je základem kolektivní obrany zemí NATO, a USA jsou pro Česko dlouhodobě klíčovým spojencem a partnerem.
Parlamentní schvalování smlouvy provázely protesty odpůrců přítomnosti amerických vojáků na českém území. Obě komory ale dokument podpořily značnou většinou hlasů. V senátu pro něj hlasovalo 66 ze 72 a ve sněmovně 115 ze 144 přítomných zákonodárců.
Obranná smlouva dává Česku podle Černochové další bezpečnostní záruku a je cenná i v souvislosti s ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině. „V této situaci se bez silného spojenectví s dalšími demokratickými zeměmi neobejdeme,“ zdůraznila Černochová při sněmovním schvalování smlouvy.
Obrannou dohodu nebo obdobný dokument má s USA většina zemí NATO. Z východních členů aliance zbývala jen ČR.
Zhruba čtyřicetistránkový dokument pojednává o mnoha oblastech, které mohou souviset s případnou přítomností amerických vojáků v Česku nebo spoluprací amerických a českých ozbrojených sil na českém území. Zabývá se například právním postavením amerických vojáků, týká se také ochrany životního prostředí, provozu motorových vozidel americkými vojáky a jejich rodinami nebo třeba postavením dodavatelů amerických ozbrojených sil. Předpokládá také osvobození amerických vojáků od daní a cel v ČR. Součástí dohody je i seznam vojenských zařízení a prostorů české armády, které budou moci americké ozbrojené síly za předem dohodnutých podmínek využívat.
Sněmovna přijala ke svému souhlasu s ratifikací na návrh opozičního hnutí ANO doprovodné usnesení. Dolní komora v něm uvedla, že uzavření dohody znamená prohloubení praktické obranné spolupráce se Spojenými státy a přispívá k vyšší bezpečnosti Česka. Zdůraznila také, že dohoda nedává americkým ozbrojeným silám bez předchozího českého souhlasu právo budovat v Česku stálé vojenské základny ani v tuzemsku trvale pobývat. Rovněž nezakládá právo na rozmístění jaderných zbraní.
Při sněmovní debatě vládní představitelé i zástupci opozičního hnutí ANO zdůrazňovali, že dohoda není o pobytu amerických vojáků ani o výstavbě základen ozbrojených sil USA v Česku. Dlouhodobější přítomnost americké armády v ČR by vždy musel schvalovat parlament, upozorňovali. Pak by se právní postavení amerických vojáků řídilo obrannou smlouvou. Koaliční činitelé také odmítali přirovnávání dohody k „dočasnému“ pobytu sovětských vojsk v někdejším socialistickém Československu po roce 1968. Kritika zněla hlavně z opozičního hnutí SPD, podle kterého je dokument smlouvou o budoucí vojenské přítomnosti USA v České republice. Dohoda je podle zástupců SPD jednostranně výhodná pro Spojené státy a Česko je podřízenou stranou.